Sociální prostředí ve škole a inkluzivní vzdělávání

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15410%2F18%3A73593472" target="_blank" >RIV/61989592:15410/18:73593472 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://dx.doi.org/10.5507/pdf.18.24452951" target="_blank" >http://dx.doi.org/10.5507/pdf.18.24452951</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5507/pdf.18.24452951" target="_blank" >10.5507/pdf.18.24452951</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Sociální prostředí ve škole a inkluzivní vzdělávání

Popis výsledku v původním jazyce

publikace je výsledkem projektu „Sociální prostředí ve škole a inkluzivní vzdělávání“, který je třetí etapou ze tří. Postupně se tým zaměřoval na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (2015), rodiče (2016) a nakonec školní prostředí – pedagogy a spolužáky (2017) a jejich role v procesu výchovy a vzdělávání. Právě škola jako komplexní prostředí, tvořená pedagogy a spolužáky, tvoří klima a podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením. Pedagogové, kteří se podílejí na prezentovaném výzkumu, se pozitivně podílejí na zdravotně postižených, více než polovina z nich má obavy z nedostatečné podpory integrovaného vzdělávání z odborných pracovišť, realizují vyšší pracovní zátěž, ale zdá se, že implementace inkluzivního vzdělávání nezpůsobuje zvýšenou stresovou úroveň jim. Polovina informátorů pociťuje nedostatek kompetencí a v důsledku toho také obavy, zda nebudou schopni věnovat dostatečnou pozornost žákům se speciálními potřebami. Dále naši informátoři projevili ochotu přijmout žáka se specifickými potřebami a možná i spolupráci s asistentem. Práce založené na individuálním plánu jsou přijímány informátory a jsou považovány za přínosné. Oni však informovali o obavách, že pracují se studenty s poruchami chování v rozsahu agresivity jako neúspěšně, zatímco u práce se žáky s poruchami pozornosti se nezdá, že by vyvolávala nějaké obavy. Téměř polovina informátorů vyjádřila své obavy ohledně přijetí žáků se specifickými potřebami do společnosti neporušené skupiny ve třídě. Můžeme ale konstatovat, že vzorek informátorů, který byl řešen v našem výzkumu, prokázal vědomou ochotu spolupracovat na projektech individuálního začleňování. Cílem však jsou obavy o klíčové body týkající se nedostatku odborných kompetencí a podpory a účinnosti takové vzdělávací práce. V textu je dále představena studie zaměřená na skupinu adolescentů – žáků středních škol maturitního a nematuritního typu studia. Předmětem zkoumání byly jejich postoje a názory na osoby s postižením. Předpoklad dobré orientace v uvedené problematice a ujasněných postojů, podpořený výsledky analýzy rámcových vzdělávacích programů, se nepotvrdil. Jedním z důvodů nízké informovanosti sledovaného vzorku žáků středních škol byla absence této problematiky ve výuce. Závěr výzkumu se potvrdil také ve výsledcích analýzy několika školních vzdělávacích programů, které jsou veřejně přístupné a v dalším textu práce jsou uvedeny. Prezentované výsledky výzkumu ukazují na poměrně vysokou úroveň empatie a emocionálního vkladu adolescentů do pojetíosob s postižením, ale velmi nízkou informovanost o této problematice, včetně dovednostní složky. Jako pozitivní faktor je však třeba podtrhnout skutečnost, že si sami uvědomují absenci vědomostí a požadují jejich zařazení do výuky. Výzkum nepotvrdil rozdíly mezi skupinami žáků maturitních a nematuritních studijních programů.

Název v anglickém jazyce

Social environment in school and inclusive education

Popis výsledku anglicky

The presented publication is the result of the project &quot;Social environment in school and inclusive education&quot;, which is the third of three. Gradually, the team focused on pupils with special educational needs (2015), parents (2016) and finally the school environment - educators and classmates (2017) and their role in the process of education and training. It is the school as a complex environment, made up of educators and classmates, to create the climate and conditions for the education of pupils with disabilities. The educators participate of presented research relate positively to handicapped people, more than half of them are concerned about insufficient support for integrated education from professional workplaces, they realize higher work load but implementation of inclusive education does not seem to bring about any increased stress level for them. A half of the informants sense a lack of competencies and, consequently, also concerns about whether they will not be able to pay sufficient attention to pupils with special needs. Further on, our informants showed willingness to accept a pupil with specific needs and possibly even co-operation with an assistant. Work based on individualized plan is accepted by informants and is regarded as beneficial. They, however, reported about worries to work with students with behavioural disorders in the extent of aggressiveness as constantly unsuccessful, whereas working with pupils with attention disorders does not seem to cause any concerns. Almost half of informants expressed their concerns about the acceptance of pupils with specific needs into the society of an intact group in a classroom. To search for answers concerning sentiments, attitudes and concerns of educators when working under the conditions of inclusion, then we can state that the sample of informants addressed in our research demonstrated conscious willingness to co-operate on projects of individual inclusion. They feel, however, concerns on key items about lack of professional competencies and support and effectiveness of such educational work. The text also presents a study focusing on a group of adolescents - pupils of secondary schools of graduate and non-graduation type of study. The subject of the research was their attitudes and views on people with disabilities. The assumption of good orientation in this issue and clarified attitudes, supported by the results of the analysisof the framework educational programs, has not been confirmed. One reason for low awareness of the monitored sample of pupils in secondary schools was the absence of this issue in teaching. The conclusion of the research was also confirmed in the results of the analysis of several school educational programs, which are publicly accessible and are presented in the following text. The presented research results show a relatively high level of empathy and emotional contribution of adolescents to the concept of people with disabilities, but very low awareness of this issue, including the skill component. However, as a positive factor, it is necessary to underline the fact that they are aware of the absence of knowledge and require their inclusion in the teaching. The research did not confirm the differences between the groups of pupils in the secondary schools of graduate and non-graduation type of study.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50302 - Education, special (to gifted persons, those with learning disabilities)

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-244-5295-1

Počet stran knihy

103

Název nakladatele

Univerzita Palackého v Olomouci

Místo vydání

Olomouc

Kód UT WoS knihy

—