Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Vývoj hedvábnického průmyslu na Šumpersku od poloviny 19. století do roku 1918

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15810%2F22%3A73613526" target="_blank" >RIV/61989592:15810/22:73613526 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Vývoj hedvábnického průmyslu na Šumpersku od poloviny 19. století do roku 1918

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Hedvábnický průmysl získal na našem území v průběhu druhé poloviny 19. století významné postavení v hospodářském životě hned několika oblastí. Jedním z prvních a zároveň klíčových center hedvábnického průmyslu u nás se stalo město Šumperk s okolím, jež bylo tradičním střediskem lnářské výroby na severní Moravě. Na konci čtyřicátých let 19. století začal lnářský průmysl na Šumpersku stagnovat. Pokles zájmu o lněné zboží způsoboval nedostatek pracovních příležitostí, a zvláště místní domáčtí tkalci se dostávali do existenčních problémů. Nadbytek, a tedy i podstatná láce jejich pracovní síly upoutaly pozornost vídeňských hedvábnických podnikatelů, kteří začali v polovině století přesouvat části svých závodů, především tkalcovny, do provinčních oblastí monarchie, aby tak dosáhli snížení výrobních nákladů. Počet hedvábnických podniků na Šumpersku narůstal zvláště od osmdesátých let, a to v souvislosti s mechanizací tkaní hedvábných látek a stuh. Do počátku 20. století zde bylo do provozu uvedeno osm mechanických tkalcoven hedvábného a polohedvábného zboží, které zaměstnávaly v průměru okolo 300 osob. Vedle nich v regionu pracovalo také několik menších ručních závodů. V této době se ale hedvábnický průmysl začal potýkat s vleklou krizí, k níž nemalou měrou přispívala rakouská celní politika a rostoucí výrobní náklady spojené s vysokým daňovým zatížením, zvyšujícími se mzdami, důchodovým a úrazovým pojištěním či zdražující se železniční dopravou. Situaci odvětví ještě zhoršila první světová válka, neboť válečné výrobě neměl hedvábnický průmysl mnoho co nabídnout. Hedvábnictví si přesto na Šumpersku udrželo význačné postavení jak v meziválečném období, tak po druhé světové válce. Poslední hedvábnický podnik zde byl uzavřen na konci roku 2019.

  • Název v anglickém jazyce

    Development of the silk industry in the Šumperk region from the middle of the 19th century until 1918

  • Popis výsledku anglicky

    During the second half of the 19th century, the silk industry gained an important position in the economic life of several areas in our territory. One of the first and key centres of the silk industry in the country was the town of Šumperk and its surroundings, which was the traditional centre of linen production in northern Moravia. At the end of the 1840s the linen industry in the Šumperk region began to stagnate. The decline in demand for linen goods caused a lack of employment opportunities, and local weavers were facing existential problems. The surplus of workers kept wages low which attracted the attention of Viennese silk entrepreneurs, who began to move parts of their factories, especially weaving mills, to provincial areas of the monarchy in the middle of the century to reduce production costs. The number of silk weaving enterprises in the Šumperk region increased, especially from the 1880s onwards, in connection with the mechanisation of silk fabrics. By the beginning of the 20th century, eight mechanical weaving mills for silk and semi-silk goods were put into operation here, employing an average of around 300 people. In addition to these, there were also several smaller handicraft factories in the region. At this time, however, the silk industry began to face a protracted crisis, to which Austrian customs policy and rising production costs linked to high taxes, rising wages, pension and accident insurance and the increasing cost of rail transport were contributing. The situation of the industry was worsened by the First World War, as the silk industry had little to offer to war production. Nevertheless, the silk industry maintained a prominent position in the Šumperk region both in the interwar period and after the Second World War. The last silk mill here closed at the end of 2019.

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>ost</sub> - Ostatní články v recenzovaných periodicích

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2022

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Hospodářské dejiny – Economic History

  • ISSN

    0231-7540

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    32

  • Číslo periodika v rámci svazku

    1

  • Stát vydavatele periodika

    CZ - Česká republika

  • Počet stran výsledku

    27

  • Strana od-do

    31-57

  • Kód UT WoS článku

  • EID výsledku v databázi Scopus