Mateřská sankce v České republice, její vývoj a zdroje

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43110%2F20%3A43918425" target="_blank" >RIV/62156489:43110/20:43918425 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://dx.doi.org/10.18267/j.polek.1292" target="_blank" >http://dx.doi.org/10.18267/j.polek.1292</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.18267/j.polek.1292" target="_blank" >10.18267/j.polek.1292</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Mateřská sankce v České republice, její vývoj a zdroje

Popis výsledku v původním jazyce

Pro odhad výše mateřské sankce používáme údaje EU SILC pro Českou republiku v období 2006-2017. Zjistili jsme, že upravená mateřská sankce činí 11-15 % v období 2006 - 2008. V této době se Česká republika jevila jako srovnatelná se zeměmi jako je Německo a Velká Británie. Po roce 2009 mateřská sankce mizí a Česká republika se řadí do stejné skupiny se skandinávskými zeměmi, Francií a Belgií. Navzdory tomu, však stále existuje mnoho překážek pro participaci matek na trhu práce, což se promítá hlavně do mzdových sankcí prostřednictvím nižších zkušeností a intenzity práce. Studie podporuje také další důkazy z mezinárodního srovnání, kdy mateřská sankce je většinou fenoménem středně vzdělaných, vdaných žen, žijících mimo velká města, zaměstnaných v soukromém průmyslu a majících více než jedno dítě.

Název v anglickém jazyce

Motherhood Penalty in the Czech Republic: Its Evolution and Sources

Popis výsledku anglicky

We use EU SILC data for the Czech Republic to estimate the size of the motherhood penalty for the period 2006-2017. We find out that adjusted motherhood penalty amounts to 11-15% in the period 2006-2008. At that time, the Czech Republic appeared to be comparable to countries such as Germany and the UK. However, the motherhood penalty effectively disappears after 2009 and the Czech Republic is now placed in the same group with Scandinavian countries, France and Belgium. Despite that, there are still many obstacles for mothers to increase their labour market participation, which translate mainly into wage penalties via the experience and labour intensity channels. The study also supports other general evidence from cross-country motherhood penalty comparisons, motherhood penalty being mostly a phenomenon of middle-educated, married women located outside large cities, employed in private industry and having more than one child.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

50202 - Applied Economics, Econometrics

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Politická ekonomie

ISSN

0032-3233

e-ISSN

—

Svazek periodika

68

Číslo periodika v rámci svazku

5

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

36

Strana od-do

569-604

Kód UT WoS článku

000582678600005

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85096853605