Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Zdravotně významné mykobakterie v krasovém prostředí

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43210%2F19%3A43915579" target="_blank" >RIV/62156489:43210/19:43915579 - isvavai.cz</a>

  • Nalezeny alternativní kódy

    RIV/62156489:43310/19:43915579

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Zdravotně významné mykobakterie v krasovém prostředí

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Při pobytu v jeskynním prostředí jsou osoby vystaveny expozici mnoha druhů bakterií (Pavlík 2016). V předchozích třech letech probíhal v krasovém prostředí výzkum zaměřený na bakterie rodu Mycobacterium v rámci projektu, o jehož zaměření a cílech bylo informováno dříve (Pavlík a kol. 2016). Název Mycobacterium pochází z kombinace slov mycos (řecký houby) a latinského slova bacterium (označení pro bakterie). Při izolaci prvního druhu tohoto rodu v roce 1882, kterým byl původce lidské tuberkulózy (Mycobacterium tuberculosis), byl na povrchu kultivačního média pozorován nárůst podobný plísni. Až při mikroskopickém vy-šetření objevitel prof. Robert Koch pozoroval tyčinkovité bakterie. Mikroskopicky tedy bylo prokázáno, že v blance na povrchu media rostly tyčinkovité bakterie, nikoliv houby či plísně, které mají zcela jiné tvary (Kazda et al. 2009). V současné době je známo v tomto rodu téměř 200 druhů, které je možné rozdělit do tří skupin podle jejich zdravotního významu pro člověka (Kazda et al. 2009). První největší skupinu tvoří environmentálně saprofytické mykobakterie, které rozkládají dostupnou organickou hmotu v různých složkách prostředí. K menší, druhé skupině, patří tzv. potenciálně patogenní mykobakterie. Ty se běžně vyskytují v prostředí, především v půdě, v sedimentech povrchových vod a v prachu. Voda je jejich hlavním transportním médiem. Prostřednictvím vody se šíří v prostředí včetně jeskyní (Kazda et al. 2009; Pavlík et al. 2018). Některé druhy z této skupiny mohou být pro člověka nebezpečné především v kombinaci s oslabením jeho imunitního systému. Způsobují infekci plic, jater, kůže, kloubů a jiných tkání (foto 1). Třetí skupina je představována druhy mykobakterií (M. tuberculosis, M. bovis, M. microti aj.), které způsobují tuberkulózu u lidí a savců (Ulmann a kol. 2018). Cílem této práce je informovat speleologickou veřejnost o zdravotních rizicích, která mohou být způsobena některými druhy mykobakterií, které byly v různých složkách krasového prostředí v rámci našich studií prokázány.

  • Název v anglickém jazyce

    Health impacts of mycobacteria in karst environment

  • Popis výsledku anglicky

    Research was conducted in different karst areas in Europe (Czech Republic, France, Hungary, Romania, Slovakia, Slovenia and Italy) in the years 2016-2018. Detailed studies were carried out in Moravian Karst. A total of 1,309 samples were examined by culture and molecular biological methods. Mycobacteria of 57 species were cultured from 375 (28.9%) samples. None of the M. tuberculosis complex members were detected. A total of 12 species of clinical relevance (virulent for humans) were isolated. A total of 92 (23.2%) among 396 samples of animal origin (bat guano, earthworm castings etc.) were positive. Seven clinically relevant species were cultured: M. abscessus, M. arosiense, M. avium, M. fortuitum, M. chelonae, M. monacense and M. xenopi. Of 228 samples of plant origin, mycobacteria were cultured from 77 (33.8%) samples. They belonged to the following clinically relevant species: M. avium, M. fortuitum, M. intracellulare, M. lentiflavum, M. malmoense, M. scrofulaceum and M. xenopi. Of 685 water sediment and soil samples, 205 (29.9 %) were positive with the detection of 8 clinically relevant species: M. abscessus, M. avium, M. fortuitum, M. chelonae, M. intracellulare, M. malmoense, M. szulgai and M. xenopi. Among environmental saprophytic mycobacteria, M. gordonae, M. arupense and M. terrae complex members were mostly detected. New mycobacterial species described during the last three years were surprisingly isolated from bat guano (M. montmartrense, M. stephanolepidis and M. virginiense), earthworm castings (M. lutetiense and M. paraintracellulare), soil (M. paraterrae) and water sediment (M. virginiense). The risk of transmission of potentially pathogenic mycobacteria to immunosuppressed and/or injured humans should be kept in mind and prevented.

Klasifikace

  • Druh

    D - Stať ve sborníku

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    30502 - Other medical science

Návaznosti výsledku

  • Projekt

    <a href="/cs/project/GA16-13231S" target="_blank" >GA16-13231S: Vodní prostředí v krasu: dopad lidských aktivit na "geomykobakteriologii"</a><br>

  • Návaznosti

    P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2019

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název statě ve sborníku

    Speleofórum 2019

  • ISBN

    978-80-87857-34-2

  • ISSN

    1211-8397

  • e-ISSN

  • Počet stran výsledku

    5

  • Strana od-do

    130-134

  • Název nakladatele

    Česká speleologická společnost

  • Místo vydání

    Praha

  • Místo konání akce

    Sloup

  • Datum konání akce

    26. 4. 2019

  • Typ akce podle státní příslušnosti

    EUR - Evropská akce

  • Kód UT WoS článku