Spontánně vzniklé porosty bříz bělokoré na severní Moravě – studnice poznání a příležitostí
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43410%2F23%3A43924346" target="_blank" >RIV/62156489:43410/23:43924346 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Spontánně vzniklé porosty bříz bělokoré na severní Moravě – studnice poznání a příležitostí
Popis výsledku v původním jazyce
V článku jsou prezentovány výsledky dlouhodobých šetření ze tří oblastí zasažených chřadnutím a odumíráním smrku s následnou spontánní obnovou. Všechny tyto oblasti reprezentují živná stanoviště a náleží do PLO 29 – Nízký Jeseník. Oblast Velká Polom reprezentuje stanoviště 3. LVS s nižším zastoupením smrku, soukromými majetky a vrcholem kalamity kolem roku 1993. Oblast Hlubočec, stejně jako Olšovec, reprezentují státní majetky, stanoviště 4. LVS a porosty s vysokým podílem smrku (80 a 70 %) před kalamitou. Vrchol kalamity byl na Hlubočci v období 2002–2004, na Olšovci o cca 15 let později. Bříza je ve všech oblastech dominantní dřevinou spontánně vzniklých porostů, vtroušená bývá často osika. V následné obnově je v pionýrských porostech zastoupen buk, dub, jedle, habr, javor a jiné dřeviny. Na Hlubočci a Olšovci bývá časté zmlazení smrku, které je ve většině případů předrůstáno břízou. Ve struktuře pionýrských porostů existují značné rozdíly, jež nabízejí diferenciaci v následné péči, ale i v pěstebních cílech. Zatímco ve Velké Polomi a v Hlubočci byly pionýrské dřeviny více či méně vítanou pomocí při zvládaní kalamity na Olšovci jsou klíčovým momentem obnovy, přeměny a přestavby zdejších porostů.
Název v anglickém jazyce
Spontaneously regenerated silver birch stands in the North Moravia region - the fountain of knowledge and opportunities
Popis výsledku anglicky
In this paper, results of long-term observation in three experimental areas are summarized. All these areas belong to the natural forest district Nízký Jeseník and were strongly affected by decline of the Norway spruce stands and subsequent spontaneous regeneration as well. Area Velká Polom represented rich soil of oak-beech vegetative zone, private forest and stands with a lower percentage of Norway spruce in forest structure before calamity that here culminated around 1995. Areas Hlubočec and Olšovec represented rich soil of beech vegetation zone, state owned forest and area with higher percentage of Norway spruce in stand composition before calamities. The peaks of the calamities were in 2003 (Hlubočec) and 2017 Olšovec respectively. In all areas, a dominant pioneer species is a birch. As an admixture species in spontaneous regeneration is often spruce in Hlubočec and Olšovec respectively. Understory of pioneer stands is occupied by seedlings of fir, oak, beech, maple, hornbeam, and other species. There are differences between the structure of the pioneer stands due to the disturbance regime, site conditions and stand structure before calamities. The differences of the structure of the pioneer stands provide many varieties of silvicultural approaches.
Klasifikace
Druh
D - Stať ve sborníku
CEP obor
—
OECD FORD obor
40102 - Forestry
Návaznosti výsledku
Projekt
<a href="/cs/project/QK22020008" target="_blank" >QK22020008: Komplexní vyhodnocení plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa u porostů přípravných dřevin</a><br>
Návaznosti
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Ostatní
Rok uplatnění
2023
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název statě ve sborníku
Využití domácích taxonů bříz: Sborník ze semináře
ISBN
978-80-213-3315-4
ISSN
—
e-ISSN
—
Počet stran výsledku
9
Strana od-do
27-35
Název nakladatele
Česká zemědělská univerzita v Praze
Místo vydání
Praha
Místo konání akce
Kostelec nad Černými lesy
Datum konání akce
12. 10. 2023
Typ akce podle státní příslušnosti
CST - Celostátní akce
Kód UT WoS článku
—