Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

inverted question mark From Disruption to Institutionalization? The case of Bolivian Indigenous Movement

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62690094%3A18460%2F21%3A50018213" target="_blank" >RIV/62690094:18460/21:50018213 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

    <a href="https://larrlasa.org/articles/10.25222/larr.837/" target="_blank" >https://larrlasa.org/articles/10.25222/larr.837/</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

    <a href="http://dx.doi.org/10.25222/larr.837" target="_blank" >10.25222/larr.837</a>

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    španělština

  • Název v původním jazyce

    inverted question mark De la disrupción a la institucionalización? El caso del movimiento indígena de Bolivia

  • Popis výsledku v původním jazyce

    El objetivo principal del artículo es examinar la relación entre institucionalización del movimiento indígena boliviano y su dinámica en el sentido de su actividad de protesta e internal cohesión en el período entre 1997 y 2014. El propósito del estudio es capturar el posible cambio en la institucionalización del movimiento con la llegada de Evo Morales al poder en 2006. En base del análisis hemerográfico de la prensa boliviana el análisis concluye que el movimiento indígena pasó por el proceso de la institucionalización bajo el gobierno de Morales, el hecho que está reflejado en la creciente representación indígena en las estructuras del poder estatal. Sin embargo, la institucionalización era un proceso selectivo y prefirió organizaciones campesinas antes del sector indígena/originario que al contrario experimentó más bien cooptación que institucionalización. La selectividad del proceso produjo diferentes efectos en la movilización de las organizaciones individuales. Mientras que la CSUTCB, la organización más representada en la estructura estatal, casi cesa de movilizar, la CIDOB y CONAMAQ combinaron estrategias institucionales y extra-institucionales lo que culminó en su decisión a deinstitucionalizarse. Así, los dos sectores se han desmovilizado, although mediante differentes mecanismos causales. La política favorable y acceso a la estructura estatal moderó al sector campesino, mientras las organizaciones indígenas/originarias tuvieron que afrontar las estrategias gubernamentals de división.

  • Název v anglickém jazyce

    inverted question mark From Disruption to Institutionalization? The case of Bolivian Indigenous Movement

  • Popis výsledku anglicky

    The main goal of the article is to explore the relationship among the institutionalization of Bolivian indigenous movement and its dynamics in the sense of the employment of extra-institutional strategies (mobilizations, protests, etc.) and its internal cohesion in the period between 1997 and 2014. The purpose of this study is to capture the possible change in the institutionalization with the arrival of Morales to power in 2006. Based on the data collected in Bolivia during field research and on the analysis of the Bolivian press we conclude that the indigenous movement has gone through the process of institutionalization under the government of Morales, what is reflected in the growing number of indigenous representatives in legislative and executive organs. However, the institutionalization, which was a considerably selective process and preferred representatives of some organizations (CSUTCB, Bartolina Sisa) to others (CIDOB, CONAMAQ), has had different implications on mobilization activity of individual organizations. While CSUTCB, the organization with most representatives in the state structure, almost stops its mobilization under the Morales, or even mobilizes in defence of the government, the other organizations, such as CIDOB and CONAMAQ not only maintained but even intensified their mobilization levels in the course of Evo’s government. Thus, the results indicate that there is a connection between the institutionalization and the protest activities of the indigenous movement in Bolivia.

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>imp</sub> - Článek v periodiku v databázi Web of Science

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    50601 - Political science

Návaznosti výsledku

  • Projekt

    <a href="/cs/project/GA17-21271S" target="_blank" >GA17-21271S: Výstupy sociálních hnutí a dynamika těchto hnutí</a><br>

  • Návaznosti

    P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2021

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Latin American Research Review

  • ISSN

    0023-8791

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    56

  • Číslo periodika v rámci svazku

    4

  • Stát vydavatele periodika

    US - Spojené státy americké

  • Počet stran výsledku

    18

  • Strana od-do

    779-796

  • Kód UT WoS článku

    000730009400002

  • EID výsledku v databázi Scopus

    2-s2.0-85121626519