K počtu obětí morových epidemií zachycených předbělohorskými narativními historiografickými prameny. Případová studie z královského věnného města Jaroměře

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62690094%3A18460%2F21%3A50018381" target="_blank" >RIV/62690094:18460/21:50018381 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

K počtu obětí morových epidemií zachycených předbělohorskými narativními historiografickými prameny. Případová studie z královského věnného města Jaroměře

Popis výsledku v původním jazyce

Královské věnné město Jaroměř náleželo po staletí mezí malá a v řadě ohledů spíše podprůměrná města. Důvodem byl skalnatý ostroh, na němž bylo možno vybudovat jen nevelké náměstí ulicového typu s omezeným počtem měšťanských domů. Kolem poloviny 16. století obývalo jaroměřskou domovní zástavbu, soustředěnou zvláště na dvou předměstích při soutoku Labe a Úpy, kolem 2000 obyvatel, kteří se potýkali s následky ničivého požáru z prosince 1548. Předkládaná případová studie si vytkla za cíl vyhodnotit pohledem různých historických věd (zvláště historické demografie, historiografie, historické geografie, právní historie, diplomatiky a paleografie) dobový kronikářský zápis, který k roku 1555 uvádí, že ve městě zemřelo v důsledku silné morové epidemie více než 1100 obyvatel. To by s ohledem na provedený odhad počtu obyvatel znamenalo, že ve městě zemřela více než polovina obyvatelstva. Vyhodnocením torzovitě dochovaných soudobých pramenů lze konstatovat, že v současné době sice historik již nemá možnost dospět k přesným číslům, nicméně podle některých nabytých poznatků je možno se spíše přiklonit k věrohodnosti zprávy, nebo nikoli. Rekonstrukce jaroměřských poměrů potvrdila, že se město skutečně muselo v roce 1555 potýkat s vysokým počtem zemřelých a že je velmi pravděpodobné, že město postihla demografická katastrofa. Dokládá to nejen osoba kronikáře Matouše Kostelníka, který musel být v roce 1555 ve městě přítomen a jehož další zprávy byly podrobnějším ověřováním shledány jako věrohodné a střízlivé, ale i navýšení počtu kancelářských sil, kdy se v době předpokládané obrody města i jeho obyvatelstva, objevuje druhý radní písař. Výzkum naopak doložil, že vycházet pouze z počtu zachycených zápisů např. v sirotčích registrech by bylo velmi zavádějící, zvláště pak pro dobu 50. let 16. století, kdy kniha vznikla a obyvatelstvo se ve své většině nepochybně v důsledku požáru a posléze i moru potýkalo s finančními problémy.

Název v anglickém jazyce

On the number of victims of plague epidemics captured by pre-White Mountain narrative historiographic sources. Case study from the royal dowry town of Jaroměř

Popis výsledku anglicky

The royal dowry town of Jaroměř belonged for centuries to small and in many aspects rather below-average towns. The reason was a rocky promontory, on which it was possible to build only a small street-type square with a limited number of town houses. Around the middle of the 16th century, the Jaroměř housing development, concentrated mainly in the two suburbs at the confluence of the Elbe and Úpa, was inhabited by around 2,000 inhabitants who struggled with the devastating fire of December 1548. The case study aimed to evaluate a memorial record from 1555, which commemorates the deaths of more than 1100 inhabitantsin the town as a result of a strong plague epidemic. Given the population estimate, this would mean that more than half of the population died in the town. By evaluating the torsionally preserved contemporary sources, it can be stated that at present the historian no longer has the opportunity to arrive at exact numbers, however, according to some acquired knowledge, it is possible to lean towards the credibility of the report or not. The reconstruction of the Jaroměř conditions confirmed that the town really had to deal with a high number of deaths in 1555 and that it was very likely that the town was hit by a demographic catastrophe. This is evidenced not only by the chronicler Matouš Kostelník, who had to be present in the town in 1555 and whose other reports were found to be credible and sober by more detailed verification, but also by an increase in the number of office workers. On the contrary, research has shown that based only on the number of records recorded, for example in orphan registers, would be very misleading, especially for the 1550s, when the book was written and the population was undoubtedly struggling with financial problems as a result of fire and eventually plague.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

<a href="/cs/project/DG18P02OVV015" target="_blank" >DG18P02OVV015: Věnná města českých královen (Živá součást historického vědomí a její podpora nástroji historické geografie, virtuální reality a kyberprostoru)</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Z archivu ke studentům a zase zpět. Věnováno Ivaně Ebelové k životnímu jubileu

ISBN

978-80-7422-789-9

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

198-207

Počet stran knihy

501

Název nakladatele

Nakladatelství Lidové noviny

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—