„Nemáme strach z československé Mischkultur.“ Identitotvorné politiky lidové fronty KSČ v německojazyčném a slovenskojazyčném prostředí mezi lety 1935 a 1938
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985921%3A_____%2F25%3A00639688" target="_blank" >RIV/67985921:_____/25:00639688 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="https://doi.org/10.51134/sod.2025.018" target="_blank" >https://doi.org/10.51134/sod.2025.018</a>
DOI - Digital Object Identifier
<a href="http://dx.doi.org/10.51134/sod.2025.018" target="_blank" >10.51134/sod.2025.018</a>
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
„Nemáme strach z československé Mischkultur.“ Identitotvorné politiky lidové fronty KSČ v německojazyčném a slovenskojazyčném prostředí mezi lety 1935 a 1938
Popis výsledku v původním jazyce
Studie za pomoci rekonstrukce průběhu dvou manifestací z léta 1938 v Liberci a Košicích analyzuje způsob, jakým multietnická Komunistická strana Československa na konci třicátých let přijala ve slovenskojazyčném a německojazyčném prostředí taktiku lidových front. Ukazuje tak, jak byly v řadách KSČ konstruovány narativy, které měly zahrnovat zástupce národnostních menšin. Ty měly vést nejen ke sbratření národů, ale také k vytvoření československé „Mischkultur“, tedy společné kultury všech národností v zemi. Jako součást těchto supraetnických představ byly v komunistické straně přijaty také symboly státu včetně postavy T. G. Masaryka. Prostor je v textu věnován i stranickým vizím budoucnosti země, kdy se KSČ v rámci taktického obratu nadále držela představ o revoluci směřující k sovětskému vzoru, ta však měla proběhnout uvnitř československých hranic a vést k národnostnímu vyrovnání v zemi. Studie přitom dokládá, že obrat politiky KSČ nepředstavoval pouhou změnu taktiky a nezasáhl jen její české jádro, ale byl komplexním fenoménem, který prostoupil celé komunistické hnutí.
Název v anglickém jazyce
“We Are Not Afraid of Czechoslovak Mischkultur.” Identity-forming Policies of the Communist Party’s Popular Front in German- and Slovak-speaking Areas between 1935 and 1938
Popis výsledku anglicky
This study analyses through a reconstruction of two demonstrations in the summer of 1938 in Liberec and Košice how the multi-ethnic Communist Party of Czechoslovakia (KSČ) adopted Popular Front tactics in Slovak- and German-speaking areas in the late 1930s. It shows how narratives were developed within the ranks of the KSČ to encompass representatives of national minorities. These narratives were intended to facilitate the Czechoslovak “Mischkultur”, that is a shared culture of all nationalities in the country. As part of these supra-ethnic ideas, the party also adopted state symbols, including the figure of T. G. Masaryk. The text also discusses the visions of the future, when the KSČ held on to the idea of a Soviet-style revolution, but one that was to take place within Czechoslovakia’s borders. The study shows that the KSČ’s policy shift was not merely a change of tactics which affected only its Czech core, but rather a complex phenomenon permeating the entire communist movement.
Klasifikace
Druh
J<sub>SC</sub> - Článek v periodiku v databázi SCOPUS
CEP obor
—
OECD FORD obor
60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2025
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Soudobé dějiny
ISSN
1210-7050
e-ISSN
—
Svazek periodika
32
Číslo periodika v rámci svazku
2
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
58
Strana od-do
380-437
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
2-s2.0-105024563613