Moderna a transcendence ve světle Masarykova realismu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F18%3A00496929" target="_blank" >RIV/67985955:_____/18:00496929 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:df80f2aa-e8f0-4570-a302-264cea48a5ae?article=uuid:4855cb70-ccb1-4084-a54e-f03b10d44b47" target="_blank" >https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:df80f2aa-e8f0-4570-a302-264cea48a5ae?article=uuid:4855cb70-ccb1-4084-a54e-f03b10d44b47</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Moderna a transcendence ve světle Masarykova realismu

Popis výsledku v původním jazyce

Masarykův realismus je modernistickou koncepcí, jež vychází z racionálně založeného přesvědčení, že moderní vzdělaný a kriticky uvažující člověk se nachází v hluboké existenciální krizi. Důvodem této krize je ztráta víry v transcendenci – v to, co jedince „přesahuje“ a poskytuje mu garanci univerzálního smyslu života. Masarykův realistický projekt se proto cíleně odvíjí ve dvou rovinách transcendence, v jejichž tvůrčím ohnisku se prožívající subjekt bezprostředně nachází a s nimiž je ve skutečnosti v trvalém principiálním vztahu. Jde o rovinu, v níž se dynamicky vytváří „reálné“ vědomí naší existence, a o rovinu našeho reflektivního vztahování se k objektivnímu světu, jež je doménou exaktních věd. Za legitimní filosofickou komponentu, do níž jsou obě roviny naší principiální reflexe pozitivně zahrnuty a v jejímž ideovém rámci spolu mají vzájemně účinně korespondovat, Masaryk považuje své osobité pojetí metafyziky. Metafyziku přitom na jedné straně chápe jako završující rámec všech věd, na straně druhé je významně včleněna do jeho pojetí psychologie. Psychologie však v jeho pojetí není jen úzce speciální disciplínou, nýbrž důvodně přiznává i svůj metafyzický rozměr, a to právě ve spojitosti s pojetím etiky a v nutném gnoseologickém důsledku i s náboženstvím. Masarykovo realistické pojetí „vědecké“ metafyziky se tudíž jeví jako impozantní pokus o překlenutí dvou povýtce odděleně vnímaných oblastí, k nimž se člověk jako vědomý subjekt ve skutečnosti zásadně vztahuje: sfér „falibility“ vědy a „jistoty“ víry. Stejně tak významně odráží Masarykovo celoživotní úsilí o co nejužší propojování teorie a praxe, které v polovině devadesátých let 19. století charakterizoval jako „politický“ realismus. Na prahu světové války pak tato koncepce vyústila do jeho aktivisticky orientované antropologie. Autor stati se domnívá, že zůstává stále podstatně nezodpovězenou otázkou, zda Masarykovo pojetí realismu lze i dnes považovat za stále aktuální a nosné, nebo se stalo již jen ideovou archiválií, která má spočívat na periferii současného badatelského zájmu.

Název v anglickém jazyce

Modernity and Transcendence in the Light of Masaryk’s Realism

Popis výsledku anglicky

Masaryk’s realism is a modernist conception which assumes a rationally-grounded conviction that the modern educated and critically reflective person finds themselves in a deep existential crisis. The reason for this crisis is the loss of belief in transcendence - in that which goes beyond the individual and provides them with the guarantee of a universal sense to life. Masaryk’s realist project thus intentionally hinges on two levels of transcendence in the creative focal point of which the experiencing subject immediately finds themselves and with which the subject is, in reality, in a continuing principled relation. The levels are first, that in which the ‘real’ consciousness of our existence is dynamically created and, secondly, that of our reflective relating to the objective world, which is the domain of the exact sciences. Masaryk considers his distinctive conception of metaphysics as the legitimate philosophical component into which the two levels of our principled reflection fit. He understands metaphysics here as, on the one hand, the ultimate framework of all sciences and, on the other hand, as significantly incorporated into his conception of psychology. Psychology, however, in his conception is not just a narrowly specialised discipline, rather it justifiably recognises its metaphysical dimension, and this in connection with a conception of ethics, and, as a necessarily epistemological consequence, with religion too. Masaryk’s realist conception of ‘scientific’ metaphysics thus presents itself as an admirable attempt to bridge the two separately perceived areas to which a person as a conscious subject in reality is in a fundamental relation: the spheres of the ‘fallibility’ of science and the ‘certainty’ of faith. Equally, it significantly reflects Masaryk’s lifelong endeavour to achieve the closest connection of theory and practice, which in the mid-1890s he characterised as ‘political’ realism. On the threshold of the world war, this conception then issued in his activistically orientated anthropology. The author of the article is of the opinion that there remains a basically unanswered question: that of whether Masaryk’s conception of realism can be, even today, considered as still relevant and significant, or whether it should kept to the periphery of contemporary research interest as only an ideological museum-piece.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Filosofický časopis

ISSN

0015-1831

e-ISSN

—

Svazek periodika

66

Číslo periodika v rámci svazku

5

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

19

Strana od-do

679-697

Kód UT WoS článku

000451225600004

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85065072060