Robotické ošetřovatelství, emoce a intimita

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F21%3A00555611" target="_blank" >RIV/67985955:_____/21:00555611 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.youtube.com/watch?v=y8N-8PRo7e8" target="_blank" >https://www.youtube.com/watch?v=y8N-8PRo7e8</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Robotické ošetřovatelství, emoce a intimita

Popis výsledku v původním jazyce

Pokusy uvést roboty do oblasti starostlivosti o staré lidi se nesetkali u filosofů a etiků s vřelým přijetím. Rané články přímo mluvili o nehumánnosti nasazení robotů ve starostlivosti o druhé (Sparrow and Sparrow 2006), nebo upozorňovali na fenomén klamání klientů užitím robotů (Sharkey and Sharkey 2011). V nedávné době byly tyhle odsudky nahrazeny sofistikovanějšími argumenty. Starostlivost o starší pacienty se opírá komplexní sociální interakci, která je složitější než úzký kruh poskytovatelů a rodinných příslušníků. Při nasazení robotického pomocníka je tedy nutné získat souhlas mnohem většího počtu lidí, než jsme se původně mohli domnívat (Čaić, Odekerken-Schröder and Mahr 2018). Jejich souhlas navíc může být docela problematický. Kritičtější postoj zajímají (Santoni de Sio and van Wynsberghe 2016), kteří poukazují na několik úrovní dovedností, jež spoluvytvářejí všechny lidské interakce. Kromě mechanických a intencionálních schopností vykonat nějaký úkol jsou tady i emoční a sociální dovednosti, které mohou být taky pro výkon daného úkolu nutné. Jestli nedokáže stroj vykonat daný úkol stejnou sadou dovedností, ochuzuje člověka o zdůvodněné očekávání, které plyne z konání úkolu. I když současní roboti mohou zvládnout různé mechanické a možná i intencionální úkoly, které se vztahují k pečovatelství, nemají schopnost emočních a společenských dovedností na vykonání tak složitých úkolů, jak jejich lidské protějšky. Roboty by tedy neměly být nasazeni ve starostlivosti o druhé. V prezentaci se zaměřujeme na dvě argumentační linie, namířené proti uvedené skepsi. Nejprve se podíváme, zda opravdu všechny úkoly, spojené se starostlivosti o druhé, vyžadují emoční a sociální dovednosti. Následně prozkoumáme důležitou otázku antropomorfismu a ukážeme, že důkazy nejsou tak přesvědčivé, jak by se mohlo zdát. Navíc zde existuje skupina pacientů, kteří nemohou od svých poskytovatelů požadovat emoční a sociální dovednosti. Pacienti s demencí, mentální retardací, nebo ve vegetativním stavu jsou skupinou lidí, která má obrovské potíže, nebo rovnou nemůže vyjádřit ani vyžadovat od ostatních plnohodnotné emoční a sociální interakce. Robotická starostlivost je v jejich případě nejen na místě, ale současně uleví ošetřovatelům v péči o pacienti, kteří bývají nejnáročnější. n

Název v anglickém jazyce

Robotic care, emotions and intimacy

Popis výsledku anglicky

Attempts to introduce robots into nursing and elderly care have not been embraced enthusiastically by philosophers and ethicists. Early critical papers that were blunt about the inhumanity (Sparrow and Sparrow 2006) of the employment of robots in nursing care or speak of a straightforward deception of elders upon the employment of robots (Sharkey and Sharkey 2011). These straightforward rejections were recently replaced by more sophisticated arguments. The care for elderly patients necessarily involves complex social interactions that go beyond a close circle of providers and family members, and it is thereby necessary to obtain an acceptance of a robotic care companion from a larger set of stakeholders than previously thought (Čaić, Odekerken-Schröder and Mahr 2018). This acceptance that might prove very problematic. More critically, (Santoni de Sio and van Wynsberghe 2016) defend a view of several levels of skills that constitute all human interactions. Alongside purely mechanical or intentional capacities to undertake a task, emotional and social skills are also necessary to perform any task. If machine is incapable to achieve a task with the same set of skills, it should not be deployed as a replacement of human actors, as it deprives concerned humans of justified expectations they have from any action performance. While current robots might be endowed with mechanical and possibly intentional skills to perform various care related actions, they are incapable of emotional and social skills to make assigned actions as complex as humanly required. Therefore, robots should not deploy them in care related acts. Two lines of defense against this skepticism will be explored in my presentation. First, I will explore whether all care related actions indeed require emotional and social skills. After exploring the intervening issue of anthropomorphism I will conclude that the evidence is largely inconclusive. More importantly, I will demonstrate that that there are patients that cannot require emotional and social skills from their providers. Patients with dementia, mental retardation, those in vegetative states etc. are human beings, whose care is immensely difficult and they both cannot express and are incapable of requiring full-fledged emotional and social interactions. Robotic care can therefore be deployed on these patients and, incidentally, these patients are also the ones whose care is among the most difficult.n

Druh

A - Audiovizuální tvorba

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

—

Místo vydání

—

Název nakladatele resp. objednatele

—

Verze

—

Identifikační číslo nosiče

—