Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 2013–2017 na zaměstnanost a mzdy v České republice

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985998%3A_____%2F19%3A00505151" target="_blank" >RIV/67985998:_____/19:00505151 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 2013–2017 na zaměstnanost a mzdy v České republice

Popis výsledku v původním jazyce

Tato studie zkoumá kauzální dopady nárůstů minimální mzdy v České republice (ČR) v letech 2013–2017 na zaměstnanost nízko-výdělečných pracovníků mzdového (podnikatelského) sektoru. Série nárůstů minimální mzdy následovala po sedmiletém období stagnace minimální mzdy. Ve zkoumaném období (2012–2017) narostla měsíční minimální mzda celkem o 37,5 % z původních 8000 Kč na 11000 Kč. K měření dopadu minimální mzdy využíváme skutečnosti, že různé firmy či části firem vykazovaly různý podíl zaměstnanců na úrovni nebo pod úrovní nově stanovené minimální mzdy. Odhadujeme, zda u homogenní skupiny zaměstnanců uvnitř firmy (zaměstnanecká buňka), ve které byl vyšší podíl zaměstnanců pod úrovní budoucí minimální mzdy, došlo k disproporčně horšímu vývoji zaměstnanosti (nebo odpracovaných hodin), než u zaměstnaneckých buněk zvýšením minimální mzdy nezasažených. Naše odhad ukazují, že nárůsty minimální mzdy v letech 2013, 2015, 2016 a 2017 neměly výraznější negativní dopad na zaměstnanost. Zároveň však měly pozitivní efekt na růst mezd. I zkraje roku 2019 zůstává úroveň minimální mzdy v ČR v porovnání s ostatními evropskými zeměmi na relativně nízké úrovni a dotýká se pouze malé části pracovníků. Z našich zjištění však nelze dovozovat, že dopady budoucích navyšování minimální mzdy budou mít dopad na zaměstnanost nadále zanedbatelný. I proto je žádoucí dopady budoucích navýšení minimální mzdy podrobně a pravidelně měřit.

Název v anglickém jazyce

Employment effects of minimum wage increases in the Czech Republic

Popis výsledku anglicky

This study examines the direct effects of four minimum wage increases in the Czech Republic during 2012-2017 on the employment of low-earning workers in the business sector. This series of minimum wage increases followed a period of 7 years during which the national minimum wage was not raised. During the period studied, the monthly minimum wage was raised by 37.5 % overall, from 8,000 to 11,000 CZK. To estimate the effects of the minimum wage increases we make use of the fact that various companies or parts of companies reported different shares of employees who were paid at or below the level of the new minimum wage. We estimate whether, within a given company, homogeneous groups of employees in which a greater proportion were previously paid less than the new minimum wage were disproportionately badly affected in terms of their employment (or hours worked) after the change than groups of employees unaffected by the raise to the minimum wage. Our results show that the national minimum wage increases in 2013, 2015, 2016 and 2017 did not have any significant negative effects on employment. They did, however, have a positive effect on salaries. Even at the start of 2019, the minimum wage in the Czech Republic remains low in comparison to other European countries and affects only a small proportion of workers. Our findings however cannot be taken as an indication that potential future minimum wage increases would also have negligible effects on employment. It is thus essential to regularly assess in detail what the effects of future increases to the minimum wage would be.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

50202 - Applied Economics, Econometrics

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů