Slovanské regionální idiomy střední Evropy a sčítání lidu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378017%3A_____%2F24%3A00605114" target="_blank" >RIV/68378017:_____/24:00605114 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:fb8b1060-f36e-409e-ba77-dbaef2966b4d?article=uuid:bcf5f872-c1a6-4efe-b8d2-5b4f6adef260" target="_blank" >https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:fb8b1060-f36e-409e-ba77-dbaef2966b4d?article=uuid:bcf5f872-c1a6-4efe-b8d2-5b4f6adef260</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.58377/slav.2024.4.06" target="_blank" >10.58377/slav.2024.4.06</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Slovanské regionální idiomy střední Evropy a sčítání lidu

Popis výsledku v původním jazyce

V textu se hovoří o projevech regionální jazykové identity ve výsledcích sčítání lidu v roce 2021, která byla provedena ve většině evropských zemí. Zaměřujeme se na slovanské idiomy střední Evropy, zejména na slezštinu, kašubštinu, rusínštinu, moravštinu a v menší míře na podlaštinu. Podrobný výstup ze sčítání lidu nám umožňuje porovnat etnickou a jazykovou sebeidentifikaci respondentů v kokrétně ohraničených geografických oblastech a konfrontovat ji s velmi základním jazykovým a standardologickým kontextem.nNe všechny jazyky zahrnuté do statistiky jsou uznávané a standardizované a někteří respondenti se prohlásili za mluvčí určitého místního dialektu. V případě nestandardizovaných idiomů nastiňujeme otázku jazykové či mimojazykové definovatelnosti daného idiomu. V porovnání s výsledky předchozích sčítání lidu se zájem o regionální jazykovou identitu evidentně klesá, což je nejvíce patrné v případě moravštiny. Podrobně se zastavujeme u slezštiny, přičemž podáváme stručný přehled pokusů slezských aktivistů o uznání idiomu jako druhého regionálního jazyka v Polsku (po kašubštině). NanV souvislosti s rusínštinou se vyjadřujeme k problému variability idiomů označovaných jako rusínské v místních statistikách.nJsme si vědomi toho, že údaje z různých celostátních sčítání lidu nejsou plně srovnatelné, protože otázka na jazyk může být definována různými způsoby (mluvený jazyk, mateřský jazyk, jazyk, používaný v domácnosti). Navzdory těmto problémům jsou statistiky sčítání lidu obvykle jedinými oficiálními údaji, na které se lze odvolávat při kvantifikaci počtu mluvčích daného jazyka. Tyto údajenmohou být rozhodující pro úřední uznání nebo administrativní používání jazyka. V některých zemích jsou však mateřské jazyky autochtonního obyvatelstva nejsou zahrnuty do sčítání, což znemožňuje získání aktuálních nebo úplných údajů o užívání těchto jazyků.

Název v anglickém jazyce

Slavic Regional Idioms of Central Europe and the Census

Popis výsledku anglicky

In the text, the manifestation of regional linguistic identity in the results of the 2021 Census, which was carried out in most European countries, is examined. We focus on the Slavic idioms of Central Europe, in particular Silesian, Kashubian, Rusyn, Moravian and, to a lesser extent, Podlachian. The detailed output of the census allows us to compare the ethnic and linguistic self-identification of the respondents on a precise geographical scale and to confront it with a very basic linguistic and standardological background.nNot all languages included in the statistics are recognised and standardised, and some respondents declared themselves to be speakers of a specific local dialect. In the case of non-standardised idioms, we briefly discuss the linguistic or extralinguistic definability of the idiom. In comparison with the results of previous censuses, the interest in regional linguistic identity seems to be decreasing, which is most visible in the case of Moravian. We discuss the case of Silesian in more detail, giving a brief overview of the attempts of Silesian activists to have Silesian recognised as the second regional language in Poland (after Kashubian). In respect of Rusyn, we comment on the problem of the variability of the idioms labelled as Rusyn in the local statistics.nWe are aware that data from different national censuses are not fully comparable, as the question on language may be defined in different ways (“spoken language”, “mother tongue”, “language spoken at home”). Despite these problems, census statistics are usually the only official data to refer to when quantifying the number of speakers of a language. These data can also be decisive, as they can pave the way for official recognition or administrative use of a language. However, in some countries, the native languages of the autochthonous population were not included in the census, which makes obtaining updated or complete data on the use of regional idioms impossible.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60202 - Specific languages

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Slavia

ISSN

0037-6736

e-ISSN

0037-6736

Svazek periodika

93

Číslo periodika v rámci svazku

4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

12

Strana od-do

469-480

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—