K vymezení jihoslovanského obrozenského tamizdatu v teoretickém přístupu transkulturalismu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378017%3A_____%2F25%3A00639428" target="_blank" >RIV/68378017:_____/25:00639428 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://asjournals.lib.cas.cz/Slavia/article/uuid:163c32a9-6417-42f1-9c50-7f8cf6f15243/pdf" target="_blank" >https://asjournals.lib.cas.cz/Slavia/article/uuid:163c32a9-6417-42f1-9c50-7f8cf6f15243/pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.58377/slav.2025.1-2.10" target="_blank" >10.58377/slav.2025.1-2.10</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

K vymezení jihoslovanského obrozenského tamizdatu v teoretickém přístupu transkulturalismu

Popis výsledku v původním jazyce

Jedním z charakteristických rysů národního hnutí pravoslavných jihoslovanských národů, který měl vliv na dynamiku společenských změn dané doby, je dlouhodobá absence tiskáren. Z tohoto důvodu byl zejména v prvních fázích národního obrození tisk většiny knih a periodik z bulharského, srbského či makedonského prostředí odkázán na typografické dílny mimo domácí půdu. Výraznější střediska zajišťující tisk jihoslovanské knižní produkce se proto formovala v metropolích mnohonárodnostních říší, především pak ve Vídni, Budíně/Pešti či Cařihradě. Vedle těchto center vznikaly jihoslovanské knihy také v řadě menších měst, kde bylo důležitým faktorem vydavatelské strategie také dostupné technické vybavení příslušných tiskáren. Pro představitele kulturních elit pravoslavného Balkánu znamenalo využití těchto tiskařských dílen „v zahraničí“ prakticky jedinou možnost, jak dané práce vydat. Ve smyslu knižní produkce vznikající mimo vlast se nabízí úvaha o „obrozenském tamizdatu“, který předpokládá sémantické rozšíření původního významu tohoto pojmu. Tamizdatem se tradičně chápe knižní kultura, jež vznikala v dobách Sovětského svazu za jeho hranicemi, do vlasti byla dopravována ilegálním způsobem a nezákonné bylo i její šíření. Ve smyslu knih vydávaných v zahraničí, tj. „tam“ – mimo vlast, se nabízí úvaha rovněž o obrozenských významech tohoto konceptu. Příspěvek se proto snaží v kontextu vývojových tendencí knižní kultury pravoslavných societ slovanského Balkánu první poloviny 19. století nabídnout teoretická pojetí obrozenského tamizdatu jako specifického pojmu, který se podílí na vymezení nejen slovanské kulturní emigrace (emigrantologie), ale také dobově chápané variability ve vnímání hranic mezi vlastí / domovem a cizinou / zahraničím.

Název v anglickém jazyce

On Defining the South Slavic Revival Tamizdat in the Theoretical Approach of Transculturalism

Popis výsledku anglicky

One of the characteristic features of the national movements of the Orthodox South Slavic peoples, which influenced the dynamics of social changes of the time, is the long-term absence of printers. For this reason, especially in the first stages of the so-called national revival, most books and periodicals from the Bulgarian or Serbian countries could be printed in typographies outside their homeland. More prominent centers ensuring the printing of South Slavic book production thus appeared in the cities of multinational empires, especially in Vienna, Buda / Pest and Constantinople. In addition to these centers, South Slavic books were also published in several smaller towns, where the availability of a technical equipment for publishing was a key factor. For the representatives of the cultural elites of the Orthodox Balkans, the use of these printing centers “abroad” was the only possibility to publish their works. In the sense of book production published outside “the homeland”, a term “revival tamizdat” is offered for consideration. The term assumes a semantic expansion of the original meaning of the word tamizdat. Tamizdat is traditionally understood as the book culture that arose during the times of the Soviet Union outside its borders, was brought to the homeland illegally, and its distribution was also illegal. In the sense of books published abroad, i.e. “there” – outside the homeland, the revivalist meaning of the concept seems relevant. Therefore, in the context of the development tendencies of the book culture of the Orthodox societies of the Slavic Balkans in the 19th century, the study tries to offer theoretical concepts of revival tamizdat as a specific term that participates in defining not only Slavic cultural emigration, but also the variability in the perception of the borders between the homeland and abroad.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

60206 - Specific literatures

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Slavia

ISSN

0037-6736

e-ISSN

0037-6736

Svazek periodika

94

Číslo periodika v rámci svazku

1-2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

13

Strana od-do

152-164

Kód UT WoS článku

001661151100010

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-105014501940