Rozdíl v odměňování žen a mužů a rodičovství

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378025%3A_____%2F20%3A00531502" target="_blank" >RIV/68378025:_____/20:00531502 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.vupsv.cz/download/forum-socialni-politiky-3-2020/?wpdmdl=8569&refresh=5fcf5535e33d71607423285" target="_blank" >https://www.vupsv.cz/download/forum-socialni-politiky-3-2020/?wpdmdl=8569&refresh=5fcf5535e33d71607423285</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Rozdíl v odměňování žen a mužů a rodičovství

Popis výsledku v původním jazyce

ČR vykazuje dlouhodobě jeden z nejvyšších rozdílů v průměrných mzdách mužů a žen (GPG) v rámci EU. Za příčinu vysokého GPG bývá v ČR často považována rozdílná úroveň vzdělání anebo segregace do kategorií zaměstnání. Segregace do kategorií zaměstnání nicméně vysvětluje pouze asi čtvrtinu celkového rozdílu mezd a ženy dosahují vyššího vzdělání než muži. Článek se proto zaměřuje na otázku dalších faktorů, jež s GPG souvisí, a klade si konkrétně otázku po dopadu mateřství na mzdové znevýhodnění žen. Při nedostatku dat o rodičovství testujeme hypotézu o tom, že GPG je nadprůměrný u matek malých dětí, nepřímo prostřednictvím věkových kategorií. Zjiš ujeme, že GPG je celkově i na stejné pracovní pozici nejvyšší ve věkových kategoriích, kdy jsou ženy a muži obvykle rodiči malých dětí, a to platí jak pronsoukromou, tak pro veřejnou sféru. Jednou z důležitých příčin GPG je v ČR tedy mateřství. K analýze využíváme data Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) z let 2002−2018. Na základě výsledků navrhujeme, jak zlepšit strukturu sbíraných dat, aby bylo možné přímo sledovat mzdové z(ne)výhodnění v souvislosti s rodičovstvím: prospělo by sledovat v ČR i takové proměnné, jako jsou rodičovství, místo bydliště, důvod absence v práci, délku absence a návraty na stejné případně i jiné pracoviště apod. Přínosem by bylo i zavedení unikátního kódu zaměstnané osoby, který by se neměnil ani poté, kdy se žena nebo muž vrátí z rodičovské.

Název v anglickém jazyce

The gender pay gap and parenthood

Popis výsledku anglicky

The Czech Republic has long evinced one of the most significant differences between the average wages of men and women (GPG) in the EU. The cause of high GPG in the Czech Republic is often considered to be different levels of education or segregation into employment categories. However, segregation into employment categories explains only around a quarter of the total wage gap and women are currently more likely to have a higher (university) education than men The article, therefore, focuses on other factors related to the GPG and poses a question on the impact of motherhood on the wage disadvantaged position of women. In the absence of data on parenthood, we test the hypothesis that the GPG is higher than average for mothers of small children indirectly through the use of age categories. We found that the overall GPG and within-job GPG is highest in those age categories where women and men are typically parents of young children and this applies to both the private and public sectors. One of the most important causes of the GPG in the Czech Republic is, therefore, maternity. We used Information System on Average Earnings (ISPV)ndata for the period 2002−2018 for the analysis and, based on the results, we suggest how to improve the structure of the data so that it is possible to directly monitor wage (dis)advantages connected to parenthood: it would be beneficial to monitor such variables in the CR as parenthood, place of residence, reason for absence from work, length of absence and returns to the same or other workplace, etc. Introduction of a unique code of the employed person, which would not change when a woman or man returns from parental leave is also suggested.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50401 - Sociology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Fórum sociální politiky

ISSN

1802-5854

e-ISSN

—

Svazek periodika

14

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

7

Strana od-do

19-25

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—