"Nemělo to obličeje. Byla to věc." K napětí mezi člověkem a věcmi v prozaické tvorbě české avantgardy počátku 20. let

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378068%3A_____%2F11%3A00359653" target="_blank" >RIV/68378068:_____/11:00359653 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

"Nemělo to obličeje. Byla to věc." K napětí mezi člověkem a věcmi v prozaické tvorbě české avantgardy počátku 20. let

Popis výsledku v původním jazyce

Studie se zabývá českou avantgardní prózou prvních poválečných let, která na rozdíl manifestovaného avantgardního optimismu odhaluje rovněž v tzv. proletářské fázi české avantgardy projevy jisté existenciální nejistoty a odcizení. V povídkách členů skupiny Devětsil a Literární skupiny (např. Jaroslava Hůlky, Jiřího Wolkera, Karla Schulze, Lva Blatného, Karla Hradce, Miloslava Nohejla a dalších) je konkrétně věnována pozornost vztahu postavy a věcí. Antropomorfizace věcí je v textu interpretována jako umělecké zobrazení pocitu narušené hranice mezi subjektem a objektem a jako jeden z motivů dokazující souvislost poetiky expresionismu s utopickým avantgardismem. Na konkrétním textovém materiálu jsou doloženy proměny v modelech antropomorfizačních prostředků a je zobrazen posun stále aktivnějších věcí od pólu rovnocenného partnera dialogu s postavou přes pozici ochránce před světem až po agresivního útočníka.

Název v anglickém jazyce

"It Did Not Have Face; It Was a Thing": The Tension Between Human Beings and Things in Early Twentieth-century Czech Avant-garde Fiction

Popis výsledku anglicky

This study is concerned with Czech Avant-garde fiction shortly after the First World War, which is, unlike the Avant-garde optimism declared in manifestos, also revealed in the 'Proletarian phase' of Czech Avant-garde expressions of uncertainty and alienation. In stories by members of Devětsil and the Literární skupina (writers, for example, Jaroslav Hůlka, Jiří Wolker, Karel Schulz, Lev Blatný, Karel Hradec, and Miloslav Nohejl) attention is paid to the relationship between characters and things. Anthropomorphization is interpreted in the texts as the artistic depiction of the sense of a boundary between subject and object transgressed and as a theme demonstrating the conection between the Expressionist and the utopian Avant-garde styles. The author of the article uses a particular text to illustrate changes in models of anthropomorphization, and demonstrates ever more active objects moving from equal partner in dialogue with a character to the ultimate position of agresor.

Druh

J_x - Nezařazeno - Článek v odborném periodiku (Jimp, Jsc a Jost)

CEP obor

AJ - Písemnictví, mas–media, audiovize

OECD FORD obor

—

Projekt

—

Návaznosti

Z - Vyzkumny zamer (s odkazem do CEZ)

Rok uplatnění

2011

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Česká literatura

ISSN

0009-0468

e-ISSN

—

Svazek periodika

59

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

23

Strana od-do

175-197

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—