Média jako banky pozornosti

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378068%3A_____%2F18%3A00540016" target="_blank" >RIV/68378068:_____/18:00540016 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Média jako banky pozornosti

Popis výsledku v původním jazyce

Po nástupu nových médií se změnila struktura pozornosti, zejména v souvislosti s informačním nadbytkem (Informationsflut, information overload). Platí však pravidlo: suma mediální pozornosti je vcelku konstantní, a tak je pravděpodobné, že s rozvojem alternativních médií její část, dosud věnovaná literatuře, stěhovat jinam. Také to ale znamená, že z pozornosti se stává vzácný statek, takže je možná její ekonomie. Pozornost tak hraje snad roli prostředku směny, ale jistě roli sociálního „pojiva“, resp. spíše „maziva“, neboť přispívá k hladkému nastolování témat, která společnost (či její diskurz) považuje za hodna veřejného prostoru. Po načrtnutí obrysů ekonomie pozornosti, jak ji čte Georg Franck, je přiblížena strukturační myšlenka krajiny pozornosti („attentionscape“), se kterou přicházejí Davenport a Beck: nejdůležitější funkcí pozornosti není příjem informací, ale jejich vytřídění. Jako nutné se ukazuje rovněž charakterizovat vztah ekonomie pozornosti k ekonomii informací a peněz. V návaznosti na koncepci kumulace kulturního kapitálu u Bourdieua je pak rozpracována myšlenka médií jako „bank“ kumulujících a propůjčujících pozornost. V tomto kontextu je možné kritické zhodnocení Francka. Jednak je kapitalismus pozornosti principiálně nezávislý na peněžním. Dále, oproti standardnímu psychologickému pojetí pozornosti vycházejícímu z jednotlivce lze navrhnout myšlenku cirkulace pozornosti jako neosobního fluida řídícího se principy „stroje“. I tak lze ve stopách Vannevara Bushe uvažovat o roli určitých investičních poradců – průkopníků investic pozornosti (trail blazers). To umožňuje strukturovaně položit otázku, nakolik se může vliv (operátorů) médií přetavit ve vědomou práci s pozorností (jak doufají američtí autoři) či nakolik se řídí nevědomými zákonitostmi vycházejícími z širší kulturní evoluce, kdy jednotlivá kvanta pozornosti se investují neredukovatelně kontingentně. I v druhém případě lze ovšem popsat jisté individuální kognitivní důsledky ekonomie pozornosti, a to na základě teorie relevance (Sperber a Wilsonová).

Název v anglickém jazyce

Media as Banks of Attention

Popis výsledku anglicky

Since the rise of new media the structure of attention has changed especially in connection with information overload. Still, there is one rule: the sum of medial attention is constant, and with the evolution of alternative media one part of it, devoted up to now to literature, must migrate elsewhere. But this also means that it becomes scarce and thus it is a suitable subject to an economy. Attention may appear as means of exchange but it sure is social “glue” or rather “lubricant” as it contributes to a smooth establishment of topics that are deemed worthy of public space by the society (or its discourse). The study features the economy of attention as presented by Georg Franck and deals with the idea of attention escape introduced by Davenport and Beck: the most important function of attention is not to take in information but its filtration. It proves necessary to distinguish the economy of attention and the economy of information and money. Drawing from the concept of accumulation of cultural capital by Bourdieu, media work as banks of attention accumulating and lending attention. In this context a critical appropriation of Franck is possible. First, the capitalism of attentions is principally independent on financial capitalism. Further, in contrast to the psychological conception of attention stemming from the individual, it is possible to propose circulation of attention as impersonal fluid obeying the principle of “machine”. Even so, one may with Vannevar Bush envisage a role of certain investment advisors - trailblazers of attention investing. This leads to the question: to what extent may the influence of media (operators) become conscious making use of attention (as the American authors would have it) or to how much it rests on unconscious rules originating in the broad cultural evolution, where the attention quanta are invested irreducibly on a contingent basis. Even in this case, however, certain mechanisms of individual cognitive implications of the economy of attention may be drawn, based on the theory of relevance (Sperber and Wilson).

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60206 - Specific literatures

Projekt

<a href="/cs/project/GA16-11101S" target="_blank" >GA16-11101S: Literární komunikace ve světle "média"</a><br>

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Epistemologie (nových) médií

ISBN

978-80-7331-494-1

Počet stran výsledku

39

Strana od-do

227-265

Počet stran knihy

272

Název nakladatele

Akademie múzických umění v Praze v Nakladatelství AMU

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—