Hry o požáru. Protektorátní drama jako příklad alegorické komunikace

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378068%3A_____%2F19%3A00503894" target="_blank" >RIV/68378068:_____/19:00503894 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://kramerius.lib.cas.cz/periodical/uuid:f9f595d7-4116-11e1-99e8-005056a60003" target="_blank" >https://kramerius.lib.cas.cz/periodical/uuid:f9f595d7-4116-11e1-99e8-005056a60003</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Hry o požáru. Protektorátní drama jako příklad alegorické komunikace

Popis výsledku v původním jazyce

Studie je věnována trojici dramat, které během okupace, tedy v čase, kdy byla literární a divadelní komunikace velmi silně regulována protektorátní a říšskou cenzurou, pracovaly s obdobně pojatým motivem požáru, jenž ohrožuje existenci rodinného podniku (přádelny, mlýnu či továrny). Dvě z nich – Hra na schovávanou (1939) Olgy Scheinpflugové a Červený mlýn (1940) Richarda Wernera – tento motiv použily jako snadno srozumitelný jinotaj, což jim umožnilo prostřednictvím zdánlivě „nezávadného“ privátního syžetu vyjádřit pocity národního ohrožení za dané politické situace a apelovat na soudržnost nás, Čechů, jakož i vyjádřit svůj názor na to, „proč jsme se to této situace vůbec dostali“. Rozdíl mezi nimi byl přitom dán tím, že Scheinpflugová patřila k obhájcům předválečné liberální demokracie, zatímco Werner na ni spíše útočil. Drama třetí, Zámek Miyajima (1944), sice působí jako zdánlivě apolitická „ibsenovská“ hra bez aktuálních konotací, nicméně i ona v danou chvíli vyjadřovala postoj své autorky Olgy Barényiové: ženy, která se s protektorátním režimem identifikovala natolik, že se začala vůči Čechům a češství vymezovat. Analýzou a komparací trojí odlišné práce s jedním motivem je tak možné ukázat, jak se rozdílné autorské pozice v rámci jinotajná komunikace promítají do významové, myšlenkové a dějové konstrukce jednotlivých literárních děl.

Název v anglickém jazyce

Plays about fires. Protectorate drama as an example of allegorical communication

Popis výsledku anglicky

This study focuses on three dramas written during the occupation (i.e. at a time when drama and literary communication were very stringently regulated by Protectorate and Reich censorship), each dealing with the motif of a fire threatening the existence of a family business (a laundry, a mill and a factory), and each conceived in a similar fashion. Two of them — Hra na schovávanou (Hide and Seek, 1939) by Olga Scheinpflugová and Červený mlýn (The Red Mill, 1940) by Richard Werner — used this motif as an easily understandable allegory, which by means of this seemingly ‘innocuous’ private sujetenabled them to express the sense of national jeopardy felt within that political situation and to appeal to the Czechs’ sense of solidarity, as well as to express their views on “how we got into this situation in the first place”, the difference between them being that Scheinpflugová was a defender of prewar liberal democracy, whereas Werner was, if anything, attacking it. Although the third drama Zámek Miyajima (Miyajima Castle, 1944), appears to be an apolitical Ibsenesque play without any topical allusions, at the time in question it also expressed the attitude of its author Olga Barényi, a woman who identified with the Protectorate regime to such an extent that she started to come out against Czechness and the Czechs. Hence analysis and comparison of these three different works which share a single motif can show how the differing authors’ positions within their allegorical communications are reflected in the semantic, ideational and plot structures of the individual literary works.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

60206 - Specific literatures

Projekt

<a href="/cs/project/GA18-14478S" target="_blank" >GA18-14478S: Literatura za Protektorátu Čechy a Morava (1939‒1945)</a><br>

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Česká literatura

ISSN

0009-0468

e-ISSN

—

Svazek periodika

67

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

28

Strana od-do

32-59

Kód UT WoS článku

000465368000002

EID výsledku v databázi Scopus

—