Putování za Libuší aneb Identity Josefa Jiřího Kolára
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378068%3A_____%2F22%3A00563099" target="_blank" >RIV/68378068:_____/22:00563099 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Putování za Libuší aneb Identity Josefa Jiřího Kolára
Popis výsledku v původním jazyce
Studie analyzuje trojici prací spisovatele a dramatika Josefa Jiřího Kolára, německy psanou novelu Libussa am Missisippi (1842), její českou verzi Libuše v Americe (1854) a dramatickou scénu Věštba Libušina (1868), na jejichž příkladu je sledován Kolárův umělecký vývoj a proměny identity slovesného umělce působícího v českých zemích kolem poloviny 19. století. Během sledovaného období se z Kolára, roku 1842 herce německého a českého souboru Stavovského divadla, publikujícího v obou zemských jazycích, stal uznávaný českojazyčný dramatik. Tuto kariéru trojice textů výstižně lemuje: v případě Libuše na Mississippi se jedná o originální pokus kriticky se vyrovnat z pozice uměleckého uskupení Mladá Čechie (Junges Böhmen) s dědictvím poetiky romantismu, romantickými stereotypy o Češích a českých zemích a konečně též s romantickým nacionalismem českého národního hnutí. Třebaže Kolár při převodu novely do češtiny učinil řadu úprav, jeho text nebyl kompatibilní s mytologicko-historickým čtením pověsti o Libuši, dominantnímu v českojazyčné kultuře. Tomu vyhovovala až Věštba Libušina, inscenovaná u příležitosti položení základních kamenů Národního divadla. Kolár jejím vyzněním, přitakávajícím historismu prostupujícímu českou společnost, negoval oba své předchozí libušovské texty. Tato negaci však současně znamenala definitivní umělecké ztotožnění s českým národním programem a přijetí české národní identity. Kolára tak lze s ohledem na jeho tvůrčí trajektorii vnímat jako typického zástupce generace umělců, která zahájila svou kariéru na počátku 40. let 19. století, kriticky se vyrovnávala s romantismem a romantickým nacionalismem, po revoluci roku 1848 však její příslušníci vrostli – ať už na české či německé straně – do nacionalizované měšťanské společnosti českých zemí.
Název v anglickém jazyce
Wandering off after Libuše, or the Identities of Josef Jiří Kolár
Popis výsledku anglicky
This study analyses three works by the writer and playwright Josef Jiři Kolar: the German-language short story Libussa am Missisippi (Libuše in Mississippi, 1842), its Czech version Libuše v Americe (Libuše in America, 1854) and the drama Věštba Libušina (Libuše’s Prophecy, 1868). These are used as an example to demonstrate Kolar’s artistic development and changes in the identity of a writer working in the Czech lands around the mid-19th century. During the period under review, Kolar, who in 1842 had been an actor in German and Czech ensembles at the Estates Theatre, publishing in both languages, came to be an acclaimed Czech-language playwright. This career is faithfully reflected in these three texts. In the case of Libuše in Mississippi, this is an original attempt to critically come to terms from the position of the Young Bohemia (Junges Bohmen) artistic group with the heritage of romantic poetics, romantic stereotypes about the Czech lands and ultimately with the romantic nationalism of the Czech national movement. Although Kolar made a number of alterations when rendering the novel into Czech, his text was not compatible with the mythological-historical reading of the Libuše legend, dominant in Czech-language culture. It was not until Libuše’s Prophecy, staged to mark the laying of the foundation stones for the National Theatre, that he did conform. Kolar negated both of his previous Libuše texts with her message, which appealed to the historicism that pervaded Czech society. However, this negation also meant a definitive artistic identification with the Czech national programme and the acceptance of a Czech national identity. With regard to his creative trajectory, Kolar may thus be perceived as a typical representative of the generation of artists who began their career in the early 1840s, critically addressing Romanticism and Romantic nationalism, but after the 1848 revolution its members integrated, both on the Czech and the German side, into the nationalized bourgeois society of the Czech lands.
Klasifikace
Druh
D - Stať ve sborníku
CEP obor
—
OECD FORD obor
60206 - Specific literatures
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2022
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název statě ve sborníku
Výpravy k já. Projevy individualismu v české kultuře 19. století
ISBN
978-80-200-3326-0
ISSN
—
e-ISSN
—
Počet stran výsledku
15
Strana od-do
126-140
Název nakladatele
Academia
Místo vydání
Praha
Místo konání akce
Plzeň
Datum konání akce
17. 6. 2021
Typ akce podle státní příslušnosti
EUR - Evropská akce
Kód UT WoS článku
—