Krocení tragédie. Pokusy o racionalizaci tragického konfliktu v předbřeznové době

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378068%3A_____%2F24%3A00618294" target="_blank" >RIV/68378068:_____/24:00618294 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://publikace.nm.cz/periodicke-publikace/acta-musei-nationalis-pragae-historia-litterarum/69-1-2/kroceni-tragedie-pokusy-o-racionalizaci-tragickeho-konfliktu-v-predbreznove-dobe" target="_blank" >https://publikace.nm.cz/periodicke-publikace/acta-musei-nationalis-pragae-historia-litterarum/69-1-2/kroceni-tragedie-pokusy-o-racionalizaci-tragickeho-konfliktu-v-predbreznove-dobe</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.37520/amnpsc.2024.003" target="_blank" >10.37520/amnpsc.2024.003</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Krocení tragédie. Pokusy o racionalizaci tragického konfliktu v předbřeznové době

Popis výsledku v původním jazyce

Studie se zabývá tragédií a tragičnem v kritické diskuzi romantismu. Klade si otázky: Kde se bral dobový zájem o tragédie? Jaké podoby tragična byly žádané a jaké naopak zavrhované? Jak se kritici, kupříkladu Josef Jungmann, stavěli k otázce osudovosti a k (ne)poměru viny a utrpení tragického hrdiny? Promítaly se názory kritiků do tvorby dramatiků? Existovaly v tomto ohledu rozdíly mezi česky a německy psanými dramaty a kritikou v českých zemích? První část studie otevírá představení hlavních výkladových rámců tragédie, které vstupovaly do úvah o tomto žánru ve střední Evropě a českých zemích první třetiny 19. století. Následně se pozornost soustředí na centrální spor o osudovost a prozřetelnost v tragédiích. V té se pokusili kritici smířit tragično s pozitivními společenskými hodnotami biedermeierovské kultury za cenu toho, že výrazně zúžili žánrový kánon a zavrhli formu osudové tragédie. V třetí části pak studie představí, jak se teoretické principy kritiky promítly do samotných tragédií psaných v českých zemích této doby. Zvláště v případě tragických hrdinů volených z národních dějin vznikalo napětí mezi snahou motivovat v duchu poetické spravedlnosti hrdinův pád jeho špatným charakterem a potřebou vylíčit národního hrdinu jako morální autoritu. Konečně v závěrečné části se studie zaměřuje na rozdíly a podobnosti těchto tendencí v česky a německy psané kritice a dramatu z českých zemí. Ačkoli na rovině kritiky nacházíme v obou směrech stejné argumenty proti fatalismu, německy psané hry, zdá se, opustily paradigma poetické spravedlnosti o něco dříve.

Název v anglickém jazyce

The Taming of the Tragedy. Attempts to Rationalise a Tragic Conflict in the First Half of the 19th Century

Popis výsledku anglicky

In the pre-March (Vormärz) period, i.e. in the first half of the 19th century, tragedy and the tragic experienced unprecedented interest not only on the part of playwrights and audiences, but also on the part of aestheticians and critics. This study focuses on several questions, namely: Where did this interest come from? Which forms of the tragic were popular and which were rejected? How did critics, such as Josef Jungmann, approach the questions of fatality and the (dis)proportion between the guilt and suffering of the tragic hero? Were the opinions of critics reflected in the works of playwrights? Were there differences in this respect between Czech- and German-written plays and reviews in the Czech lands? The first part of the study presents the main interpretive frameworks of tragedy that entered into the consideration of this genre in Central Europe and the Czech lands in the first third of the 19th century. Subsequently, attention is focused on the central dispute over fate and providence in tragedies. In the latter case, critics attempted to reconcile the tragic with the positive social values of Biedermeier culture at the cost of significantly narrowing the genre canon and rejecting the form of fatal tragedy. In the third part, the paper presents how the theoretical principles of criticism were reflected in the tragedies written in the Czech lands at that time. Especially in the case of tragic heroes chosen from national history, there was a tension between the need to motivate, in the spirit of poetic justice, the hero’s downfall by his bad character and the desire to portray the national hero as a moral authority. Finally, the last section of the paper focuses on the differences and similarities between these tendencies in Czech- and German-written criticism and drama from the Czech lands. While the arguments of critics against fatalism were similar on both sides, German-written plays seem to have overcome the paradigm of poetic justice slightly earlier.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60206 - Specific literatures

Projekt

<a href="/cs/project/GA23-05437S" target="_blank" >GA23-05437S: Literární kritika v českých zemích v době formování národních kánonů (1806-1858)</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)<br>I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Acta Musei nationalis Pragae. Historia litterarum

ISSN

2570-6861

e-ISSN

2570-687X

Svazek periodika

69

Číslo periodika v rámci svazku

1/2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

19-28

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—