K termínu „lidová etymologie“ v české onomastice

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378092%3A_____%2F22%3A00570411" target="_blank" >RIV/68378092:_____/22:00570411 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.digitalniknihovna.cz/knav/view/uuid:cd9de863-51b9-4d8b-8d63-13936527ff13?article=uuid:194dba40-455d-4b1d-9d4f-2fc292fe2aa6" target="_blank" >https://www.digitalniknihovna.cz/knav/view/uuid:cd9de863-51b9-4d8b-8d63-13936527ff13?article=uuid:194dba40-455d-4b1d-9d4f-2fc292fe2aa6</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

K termínu „lidová etymologie“ v české onomastice

Popis výsledku v původním jazyce

Termín lidová etymologie se tradičně užívá pro označení mylného, zpravidla nahodilého spojování slova etymologicky neprůhledného se slovem formálně nebo významově podobným, geneticky však odlišným. Naše pojetí je širší, lidovou etymologii chápeme jako součást lidového jazykozpytu. Lidová (též bakalářská) etymologie je jednou z nejstarších předvědeckých metod výkladu vlastních jmen a můžeme se s ní setkat již ve středověkých kronikách. Lidové etymologie často přerůstají v etymologické pověsti. Termín „lidová etymologie“ zavedl E. Förstemann ve své práci O německé lidové etymologii (1852), v níž uvedl i řadu příkladů z oblasti vlastních jmen. Přes některé výtky byl Förstemannův termín přejat do řady jazyků, včetně češtiny. O tři roky později a nezávisle na Förstemanovi publikoval H. Wedgwood studii o „falešných etymologiích“. Podobné termíny se též objevily i v dalších jazycích, jsou však problematické, neboť implikují, že se jedná o něco nepatřičného. Lidová etymologie je někdy odmítána jako nevědecká deformace jazyka, která by měla být odstraněna a nahrazena vědeckým výkladem. F. de Saussure ji dokonce považoval za cosi „patologického“. Tento názor byl však hojně kritizován. V současnosti nepovažujeme lidovou etymologii za něco špatného, co by mělo být opravováno. Lidová etymologie je v našem pojetí chápána jako přirozená tendence uživatelů jazyka vysvětlovat cizí a neprůhledná slova i vlastní jména a interpretovat, hledat a objasňovat významové souvislosti i tam, kde nejsou.

Název v anglickém jazyce

The term “folk etymology” in Czech onomastics

Popis výsledku anglicky

The term folk etymology is traditionally used to denote an erroneous, usually arbitrary connection of an etymologically opaque word to a word which is similar in the form or meaning but it is of different origin. Our approach is wider, we consider folk etymology as a part of folk linguistics. Folk (or also learned) etymology is one of the oldest methods of interpreting proper names and we can meet this phenomenon as early as in medieval chronicles. Folk interpretations often grow into size of etymological tales. They represent the period of the so-called pre-scientific etymology. However, folk etymology has not been replaced by scientific etymology, it is still alive and part of language users’ awareness. The term “folk etymology” was introduced by E. Förstemann in his paper Über deutsche Volksetymologie / About German Folk Etymology (1852) where he mentioned a whole range of examples for proper names. The term folk etymology coined by Förstemann was, despite some criticism, adopted into other languages including Czech. Three years later and independently of Förstemann, H. Wedgwood published a paper on what he called “false etymologies”. Similar terms actually appear in other languages as well but they are considered problematic as they imply something improper. Folk etymology is sometimes treated as a non-scientific deformation of a language reality, as a misleading, deceptive preconception, which the educated scientists shall make sure to remove. F. de Saussure even supported the idea of folk etymology being something “pathological”. However, this opinion of his was frequently criticised. Nowadays, we do not perceive folk etymology as something wrong which is to be corrected. In our conception, the folk etymology is understood as a natural tendency of language users to explain foreign and opaque words as well as proper names, and to interpret, search and clarify the meaning connections even if these are not present.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60203 - Linguistics

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Acta onomastica

ISSN

1211-4413

e-ISSN

—

Svazek periodika

63

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

12

Strana od-do

367-378

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85141359413