“I mému dědovi říkali pan Vejkrychta, asi se jim to lépe vyslovovalo…” K užívání příjmení v mluvené komunikaci

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378092%3A_____%2F25%3A00640337" target="_blank" >RIV/68378092:_____/25:00640337 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://asjournals.lib.cas.cz/actaonomastica/article/uuid:a4f2b4c8-9c21-483d-830f-e7b70332c7a0/pdf" target="_blank" >https://asjournals.lib.cas.cz/actaonomastica/article/uuid:a4f2b4c8-9c21-483d-830f-e7b70332c7a0/pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.58756/a1669737" target="_blank" >10.58756/a1669737</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

“I mému dědovi říkali pan Vejkrychta, asi se jim to lépe vyslovovalo…” K užívání příjmení v mluvené komunikaci

Popis výsledku v původním jazyce

Článek se zaměřuje na užívání příjmení v mluvené češtině. Materiál byl čerpán z dotazů zaslaných Jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR a z korespondence související s rozhlasovým pořadem O původu příjmení. Doklady jsou rozděleny podle jednotlivých témat: rodinný úzus, nejistota ohledně výslovnosti vlastního příjmení, komolení a tematizace původu příjmení. Mezi nejčastější jazykové jevy pozorované ve výslovnosti konkrétních příjmení patří přítomnost versus nepřítomnost samohlásky [ɛ], variace délky samohlásky a výslovnost souhlásek reprezentovaných písmeny d, t, n. Mnoho z těchto případů se týká příjmení německého původu.

Název v anglickém jazyce

“They also called my grandfather Mr. Vejkrychta, I quess it was better pronounced for them...” On the use of surnames in spoken communication

Popis výsledku anglicky

The article focuses on the use of surnames in spoken Czech. The material was drawn from inquiries submitted to the Language Consulting Centre of the Czech Language Institute, Czech Academy of Sciences, and from correspondence related to the radio program On the Origin of Surnames. The evidence is classified based on individual topics: family usage, uncertainty regarding the pronunciation of one’s own surname, name distortion, and the thematic discussion of surname origins. The most frequent linguistic phenomena observed in the pronunciation of specific surnames include the presence versus absence of the vowel [ɛ], vowel length variation, and the pronunciation of consonants represented by the letters d, t, n. Many of these cases involve surnames of German origin.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60203 - Linguistics

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Acta onomastica

ISSN

1211-4413

e-ISSN

—

Svazek periodika

66

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

21

Strana od-do

355-375

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-105018228061