Českoslovenští slavisté v osidlech geopolitiky. Sbor pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi při Slovanském ústavu a dilemata mezinárodní spolupráce na výzkumu karpatské kultury mezi válkami

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378114%3A_____%2F22%3A00562168" target="_blank" >RIV/68378114:_____/22:00562168 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://sd.usd.cas.cz/pdfs/sod/2022/02/04.pdf" target="_blank" >https://sd.usd.cas.cz/pdfs/sod/2022/02/04.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.51134/sod.2022.024" target="_blank" >10.51134/sod.2022.024</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Českoslovenští slavisté v osidlech geopolitiky. Sbor pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi při Slovanském ústavu a dilemata mezinárodní spolupráce na výzkumu karpatské kultury mezi válkami

Popis výsledku v původním jazyce

Studie se zabývá politizací vědy a měnícími se vztahy meziválečné Československé republiky a Sovětského svazu v souvislosti se sovětským vlivem na československou slavistiku a s důrazem na výzkum dialektologie, literatury, a zejména nářeční kultury oblasti karpatského oblouku. Autor proto zkoumá také postoj československých vědců k otázce ukrajinské kulturní a literární svébytnosti v rusko-sovětském a československém teritoriálním kontextu ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Toto napětí se projevovalo mimo jiné v ediční politice Sboru pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi, který byl v roce 1928 založen jako samostatná sekce v rámci Slovanského ústavu v Praze. Sbor se zaměřoval na výzkum „východních“ oblastí meziválečného Československa a finančně podporoval výzkum v pohraničních oblastech Slovenska, a zejména na Podkarpatské Rusi. Podpora zahrnovala stipendia pro přední československé vědce ukrajinského, respektive karpatského původu, mezi nimiž vynikali dialektolog Ivan Paňkevyč a architekt Volodymyr Sičynskyj. Součástí politiky sboru byla také spolupráce s ruskými vědci (včetně předních ruských a sovětských badatelů, jako byl etnolog Petr Grigorjevič Bogatyrev), a zejména s ruskou a ukrajinskou intelektuální elitou z řad protibolševické emigrace (včetně například Oleksandra Kolessy a Volodymyra Kubijovyče). Studie čerpá z předních českých slavistických časopisů (Slovanský přehled, Ročenka Slovanského ústavu) a z primárního archivního výzkumu. V kontextu měnící se geopolitické situace autor sleduje postupný posun v postojích československých slavistů k otázce ukrajinské kulturní svébytnosti, rušení či latentní cenzuru spolupráce s jednotlivými vědci i změny vědecké terminologie v rámci publikační politiky, která během třicátých let stále více podléhala tlaku politické korektnosti.

Název v anglickém jazyce

Czechoslovak Slavists Trapped in Geopolitics / The Slovak and Subcarpathian Ruthenia Research Committee at the Slavic Institute and Dilemmas of International Cooperation in Research on Carpathian Culture Between the Wars

Popis výsledku anglicky

The article deals with the politicization of science and the changing relationship between the interwar Czechoslovak Republic and the Soviet Union, in relation to the Soviet influence on Czechoslovak Slavic studies and with an emphasis on research in dialectology, literature and, especially, the vernacular culture of the Carpathian Arc region. It therefore also deals with Czechoslovak scholars’ attitude towards the question of Ukrainian cultural and literary individuality within the Russian/Soviet and Czechoslovak territorial context during the 1920s and 1930s. These tensions manifested themselves, among other things, in the editorial policy of the Committee for the Research on Slovakia and Subcarpathian Ruthenia (Sbor pro výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi), a separate section within the Slavic Institute (Slovanský ústav) established in Prague in 1928. The Committee focused on research into the “eastern” regions of interwar Czechoslovakia and provided financial support for research in the border regions of Slovakia and especially in Subcarpathian Ruthenia. The support included grants for leading Czechoslovak scholars of Ukrainian or Carpathian origin, chief among whom were the dialectologist Ivan Pankevych and the architect Volodymyr Sichynskyi. The policy of the Committee also included collaboration with Russian scholars (including leading Russian and Soviet researchers, such as the ethnologist Petr Grigorievich Bogatyrev), and especially the Russian and Ukrainian anti-Bolshevik intellectual elite, who were forced to emigrate (including Oleksander Kolessa and Volodymyr Kubiyovych). The article draws on leading Slavic journals (such as Slovanský přehled and Ročenka Slovanského ústavu), as well as primary archival research. In the context of the changing geopolitical situation, the author traces the gradual shift in the attitudes of Czechoslovak Slavists on the question of Ukrainian cultural individuality, the cancelling or latent censorship of cooperation with individual scholars as well as the changes in scholarly terminology within the editorial policy, which during the 1930s became increasingly subjected to the pressure of political conformity.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Soudobé dějiny

ISSN

1210-7050

e-ISSN

—

Svazek periodika

29

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

41

Strana od-do

471-511

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85138159987