Stanovení a speciace vybraných toxických kovů v rybách jako indikátor znečištění vod

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70883521%3A28110%2F17%3A63517550" target="_blank" >RIV/70883521:28110/17:63517550 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Stanovení a speciace vybraných toxických kovů v rybách jako indikátor znečištění vod

Popis výsledku v původním jazyce

Zájem o identifikační a speciační analýzu v potravinářských matricích vychází jednak z komplexního začlenění potravinářských matric do ostatních oblastí využití speciační analýzy (rizikové prvky a jejich formy v životním prostředí, odpadové hospodářství, ochrana pracovního prostředí a hygiena, toxikologie, farmacie, medicína, klinická chemie a biologie, věda o výživě, vodárenský průmysl, potravinářství, chemický a petrochemický průmysl a nakonec výroba polovodičů), ale také ze studia biologické aktivity, toxicity, mobility, biodostupnosti, životnosti a metabolismu jednotlivých forem, které mohou mít přímý nebo nepřímý vliv na kvalitu života. Souvisí to s otázkami různé toxicity, případné karcinogenity jednotlivých forem, ale také s možností vytvářet nanočástice, koloidy, nabité částice nebo volné ionty a komplexy. Pouze znalosti o charakteru jednotlivých forem, ať už z hlediska chemického nebo také fyzikálního, mohou vést k pochopení vzájemných chemických a biochemických reakcí týkajících se těchto forem a vedou k získání potřebných informací o toxicitě, esencialitě, biodostupnosti a nutričních vlastnostech jednotlivých forem. Ačkoliv například selen řadíme běžně mezi esenciální stopové prvky, rozdíl mezi koncentrací, která má příznivý efekt pro organismus a koncentrací, kdy se mohou začít projevovat toxické účinky, je velmi malý (Ipolyi, I. et al., 2001, Cava-Montesinos, P. et al., 2003, Kadrabova, J. a Mad&apos;aric, A., 1998). Tento dvojí efekt byl pozorován u řady prvků, které se běžně vyskytují v potravinách. V oblasti mezi Finskem a Tureckem je velmi nízké zastoupení selenu v geologickém podloží. Většina obyvatel zde trpí nedostatkem selenu, což má neblahý vliv na jejich zdravotní stav. V potravinách se selen nachází převážně v mase, kam se dostává spásáním zeleného krmiva hospodářskými zvířaty, ale také v rostlinných součástech potravin, kde také obsah selenu závisí na původním zastoupení v podloží a následně v půdě. Dnes se stále častěji uplatňují postupy doplňování potravy o stopové prvky, vitamíny a další nezbytné látky pomocí tzv. potravních doplňků neboli suplementů, kterých je na trhu velké množství od různých výrobců. Tyto potravní doplňky obsahují stopové prvky mezi nimi i selen v různých formách. Potvrzení deklarovaného složení a tedy také odpověď na výskyt a množství prvků v jednotlivých formách může přinést pouze speciační analýza (Wrobel, K. et al., 2003).

Název v anglickém jazyce

Determination and speciation of selected toxic metals in fish as an indicator of water pollution.

Popis výsledku anglicky

Interest in identification and speciation analysis in food matrices is based on the comprehensive integration of food matrices into other areas of application of speciation analysis (risk elements and their forms in the environment, waste management, environmental protection and hygiene, toxicology, pharmacy, medicine, biology, nutrition science, water, food, chemical and petrochemical industries and ultimately semiconductor production), but also from the study of biological activity, toxicity, mobility, bioavailability, lifespan and metabolism of individual forms that can have a direct or indirect impact on the quality of life . It is related to questions of different toxicity, possible carcinogenicity of individual forms, but also to the possibility of forming nanoparticles, colloids, charged particles or free ions and complexes. Only knowledge of the character of the individual forms, whether chemical or physical, can lead to an understanding of the mutual chemical and biochemical reactions involved in these forms, and they lead to obtaining the necessary information on the toxicity, essentiality, bioavailability and nutritional properties of the individual forms. Although, for example, selenium is common among essential trace elements, the difference between a concentration that has a beneficial effect on the organism and the concentration at which toxic effects may begin is very small (Ipolyi, I. et al., 2001, Cava-Montesinos, P et al., 2003, Kadrabova, J. and Mad&apos;aric, A., 1998). This double effect has been observed with many of the elements commonly found in food. In the area between Finland and Turkey, selenium is very low in the geological base. Most people here suffer from a lack of selenium, which has an unhealthy effect on their health status. In food, selenium is mainly found in meat, which is obtained by grazing green feed by farm animals, but also in plant food components, where the content of selenium also depends on its original subsoil and soil. Today, food supplementation procedures for trace elements, vitamins and other essential substances are increasingly being applied using so-called dietary supplements or food supplements, which are available on the market by a large number of different manufacturers. These dietary supplements contain trace elements among them selenium in various forms. Confirmation of the declared composition and therefore the response to the occurrence and the number of elements in the individual forms can only be given by the specimen analysis (Wrobel, K. et al., 2003).

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

21101 - Food and beverages

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů