Židé v Miroslavi od roku 1848
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70979146%3A_____%2F22%3AN0000007" target="_blank" >RIV/70979146:_____/22:N0000007 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Židé v Miroslavi od roku 1848
Popis výsledku v původním jazyce
Revoluční události let 1848–1849 přinesly převratné změny v postavení židovského obyvatelstva a umožnily postupnou emancipaci také příslušníkům miroslavské židovské komunity. To ale také způsobilo postupnou proměnu zdejší židovské obce. Jakmile padly „zdi ghett“, mnoho Židů, především těch majetnějších, území obce opustilo a místo nich se do něj stěhovaly převážně sociálně slabší vrstvy křesťanského obyvatelstva. Také zdejší Židé odcházeli především do velkých měst, které nabízely lepší možnosti hospodářského uplatnění (Znojmo, Brno, Vídeň). Tím zaniká dosavadní náboženská homogenita území zdejší židovské Počet příslušníků zdejší židovské komunity dosáhl vrcholu v polovině 19. století (887 osob) a pak už se jen postupně snižoval (k roku 1900 528 osob, k roku 1930 291 osob). I přes tyto změny si ale na území zdejší židovské obce zachovalo židovské obyvatelstvo většinu. Od sčítání 1921 měli Židé, kteří také v Miroslavi většinově mluvili německy, možnost přihlásit se k židovské národnosti, čehož ale využila jen asi čtvrtina zdejších Židů. Vedle židovské náboženské obce zde v letech 1867-1924 souběžně existovala židovské politická obec s vlastní obecní samosprávou. Až do roku 1923 v obci existovala židovská škola, umístěná v budově obecního domu, která ale byla v důsledku setrvalého úbytku žactva ke konci školního roku 1922/1923 zrušena. Zdejší Židé byli od 40. let 19. století velmi aktivní v hospodářské oblasti. Specializací řady zdejších židovských podnikatelů byla výroba éterických olejů, zpracování ovoce a zeleniny a podařilo se jim vybudovat vůbec největší a nejvýznamnější zdejší podniky vůbec (Josef Spitzer, Salomon Schmidl, Josef Hauser). Úspěšní ale byli také další židovští podnikatelé v oblasti výroby a obchodu alkoholem (Johann Pollenz, Carl Hauser, Isidor Deutsch), výroby zemědělských strojů (Simon Sensky) nebo zpracování dřeva (Moritz Winkler).. Od 60. let 19. století zde také až do nuceného zániku v roce 1938 existovala celá řada židovských spolků. K násilnému zániku zdejší židovské komunity dochází v roce 1938, kdy je Miroslav součástí pohraničního území odstoupeného dle Mnichovské dohody nacistickému Německu. Během války zahynula v důsledku holokaustu většina příslušníků zdejší předválečné komunity. Po válce se do Miroslavi vrátilo jen 11 z předválečných téměř 300 Židů, a i přes počáteční snahy se jim činnost zdejší náboženské obce i komunity jako takové nepodařilo obnovit.
Název v anglickém jazyce
Jews in Miroslav after 1848
Popis výsledku anglicky
The revolutionary events of 1848-1849 brought ground-breaking changes also into the position of Jewish inhabitants and enabled the gradual emancipation of the members of Miroslav Jewish Community.However it also caused a gradual transformation of the local community. As soon as the ghetto wall „fell“, many Jews, mostly the richer ones, left their houses in the community and poorer classes of Christian inhabitants moved in instead. The local Jews also left, mainly for the big cities (Znojmo, Brno, Vídeň). The former religious homogeneity of the area of the local Jewish community was lost. The highest number of members of the local community was reached in the middle of 19th century (887 people) and then the numbers only decreased to 528 people in 1900 and 291 in 1930. Despite these changes, the Jewish inhabitants retained majority within the area of the local community. Since 1921, the Jews in Miroslav, who mostly spoke German, had the option to claim allegiance to Jewish nationality, but only about one fourth of them used it. Besides the religious community there was also the political Jewish community with its own municipality and administration from 1867-1924. There was also a Jewish school placed in the municipal house until 1923. Due to continually decreasing number of pupils, the school was dissolved at the end of the school year 1922/1923. The local Jews were economically very active since 1840s.Many local Jewish businessmen specialized in making essential oils, fruit and vegetable processing and they managed to build the largest and most significand local factories (Josef Spitzer, Salomon Schmidl, Josef Hauser). There were also other successful Jewish businessman in fields of production and trade with alcohol (Johann Pollenz, Carl Hauser, Isidor Deutsch), production of agricultural machines (Simon Sensky) or processing of wood (Moritz Winkler). There were also many Jewish clubs in Miroslav since 1860s until they were forcibly terminated in 1938. The local Jewish community ended in 1938 when Miroslav became a part of the border area passed on to Nazi Germany according to the Munich Treaty. Most members of the local community died because of Holocaust during the war. Only 11 out of pre-war 300 Jews came back to Miroslav after the war and the activities of the religious or political Jewish Community were not renewed in spite of the initial attempts.
Klasifikace
Druh
C - Kapitola v odborné knize
CEP obor
—
OECD FORD obor
60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju
Ostatní
Rok uplatnění
2022
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název knihy nebo sborníku
Miroslav. Město odhalených tajemství.
ISBN
978-80-11-01154-3
Počet stran výsledku
18
Strana od-do
401-418
Počet stran knihy
484
Název nakladatele
Město Miroslav
Místo vydání
Miroslav
Kód UT WoS kapitoly
—