Židovská komunita v Luži v 19. století

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70979391%3A_____%2F16%3AN0000014" target="_blank" >RIV/70979391:_____/16:N0000014 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Židovská komunita v Luži v 19. století

Popis výsledku v původním jazyce

Od konce 18. století měla komunita nově vystavenou synagogu v jádru židovské čtvrti, nedaleko města ležící hřbitov se postupně rozšiřoval a již před polovinou 19. století obec prokazatelně financovala vlastní soukromou školu. Počet židů usedlých v Luži neustále rostl, svého maxima dosáhl v roce 1856 - činil 301 osob, od té doby však již jen klesal. Židé se v Luži živili tradičně nejvíce obchodem, např. s peřím, kůžemi nebo smíšeným zbožím. Mohli ovšem vykonávat i některá řemesla, jako krejčovství nebo pekařství. Po určité období byli židé i nájemci vrchnostenské vinopalny a koželužny. Herrmann Dub a Julius Weiss dokonce zastávali pozici městského lékaře. K prvním a největším podnikům v Luži patřila továrna na obuv Eliasse Poppera, která se však po smrti majitele nedokázala vyrovnat s finančními problémy a na začátku 20. století zkrachovala. Židovská čtvrť, jihozápadně od náměstí při toku říčky Novohradky, se 24 domy a synagogou se vzhledem k ubývajícímu počtu příslušníků židovské obce dále nerozšiřovalo. Ti židé, kteří si to finančně mohli dovolit a měli příležitost, se snažili židovskou čtvrť opustit a usídlit se nejlépe přímo na lužském náměstí, což se některým z nich i podařilo. Počátky vlastní židovské německé soukromé školy se vyjasnit prozatím nepodařilo. Zcela jistě existovala před polovinou 19. století, ale většina školních písemností pochází až z druhé poloviny 19. století, kdy škola dokonce po nějaký čas měla právo veřejnosti. Židé představovali pro Luži 19. století významnou minoritu, zapojovali se do místního hospodářství a obchodu, účastnili se společného veřejného života (Bernard Beran či Max Alter se stali členy obecního zastupitelstva). Nové možnosti v oblasti svobodného pohybu a volného uplatnění ve společenském i hospodářském životě otevřely židům další cesty, kterých se snažili plně využít. Luže k atraktivním lokalitám nepatřila a místní židovská komunita postupně spíše stagnovala a upadala.

Název v anglickém jazyce

The rise of the Jewish community in Luže in the 19th century

Popis výsledku anglicky

Since the end of the 18th century, the community had had a newly erected synagogue in the centre of the Jewish quarter since the end of the 18th century, the cemetery near the town was gradually widened, and in the early 19th century the community ran its own private school. The number of Jews resident in Luže was constantly growing and reached its peak in 1856, when it was up to 301, but then it was just sinking. For living, the Jews in Luže were traditionally in trade above all, e.g. feather and leather trades or groceries. However, they were also allowed to do some handcrafts, such as tailoring or bakery. For some time, Jews rented the seigneurial distillery and tannery too. Herrmann Dub and Julius Weiss even occupied the position of the town physician. One of the first and biggest local industries was Eliass Popper’s footwear factory, which, however, was unable to solve financial problems after the owner’s death and went bankrupt at the beginning of the 20th century. The Jewish quarter, South-West to the town square along the Novohradka stream, with only 24 houses and the synagogue, never became any larger as the number of members of the Jewish community was decreasing. Those Jews who could afford it and had the opportunity tried to leave the Jewish quarter and settle elsewhere, best at the town square, and some of them did succeeded in getting there. In the 19th century Luže, Jews represented an important minority. They were active in local economy and business, and took part in the public life – Bernard Beran and Max Alter even as members of the town council. The new opportunities of free mobility and participation in social and economic life provided a new scope for Jews, which they tried to make full use of. Luže was certainly not one of the attractive locations, and therefore the local Jewish community experienced some gradual stagnation and decline.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

AB - Dějiny

OECD FORD obor

—

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2016

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Luže v dějinách. Díl 2. „Luže v Habsburské monarchii – od poddanského městečka k občanské společnosti“ (1700–1918)

ISBN

978-80-270-0742-4

Počet stran výsledku

22

Strana od-do

247-268

Počet stran knihy

439

Název nakladatele

Město Luže

Místo vydání

Luže

Kód UT WoS kapitoly

—