Krajina a urbanismus na rukopisných plánech z 18. století: translokační plány židovských obydlí v zemích Koruny české v letech 1727-1728

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70979821%3A_____%2F20%3AN0000017" target="_blank" >RIV/70979821:_____/20:N0000017 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.nacr.cz/vyzkum-publikace-akce/publikace/detail-publikace/krajina-a-urbanismus-na-rukopisnych-planech-z-18-stoleti" target="_blank" >https://www.nacr.cz/vyzkum-publikace-akce/publikace/detail-publikace/krajina-a-urbanismus-na-rukopisnych-planech-z-18-stoleti</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Krajina a urbanismus na rukopisných plánech z 18. století: translokační plány židovských obydlí v zemích Koruny české v letech 1727-1728

Popis výsledku v původním jazyce

Na základě komparace s dalšími prameny a především s Indikačními skicami Stabilního katastru, bylo možné do jisté míry vysledovat vývoj židovského osídlení v rozmezí více než jednoho století (do poloviny 19. století). Translokační plány mají samozřejmě daleko širší význam, vzhledem k době jejich vzniku, k jejich obsahu, formě dochování, k jejich původcům a vnějším znakům, jak pro dějiny obecné, tak národní nebo regionální. Jejich využití ovšem nespočívá pouze v jejich kartografické hodnotě. Své využití mají také též pro dějiny architektury a urbanismu, především k identifikaci drobných nemovitých památek, historických stavebních slohů a k analýze sídelní struktury, která je determinována přírodními i lidskými faktory. Patrný je také rozdíl mezi městským a venkovským osídlením, ve kterém se odráží rozdílná úroveň hospodářského a sociokulturního rozvoje, podmíněná vlivy z předcházejícího historického vývoje. Dokládá to např. zachycení hospodářských objektů, důležitých pro ekonomickou správu majitelů panství či měst. Neméně důležité a doposud zcela opomíjené je jejich možné využití k dějinám krajinářství a zahradní architektury, neboť přináší nové poznatky o zaniklých krajinářských zásazích a změnách, dnes dochovaných pouze v reliktech nebo terénních náznacích. Stejně tak slouží plány k terénní prostorové identifikaci, dokumentaci a deskripci archeologických památek, hradů, tvrzí, zaniklých vsí a opevnění, zaniklých cest atd. Vedle hospodářských dějin jsou využívány i pro různé oblasti dějin umění – v kunsthistorii, pro dějiny kartografie, v etnografii, pro dějiny výroby papíru atd. Na základě jejich rozboru dospěli autoři k poznání řady technických, architektonických i uměleckých prvků, vypovídajících o kulturní krajině v období nastupujícího vrcholného baroka. Přesto jsou na plánech patrny i starší prvky z románského období, gotiky a renesance, o nichž dnes nemáme žádné bližší údaje. Jedním ze závěrů analýzy translokačních plánů je zjištění, že průběh jijich restaurování může přinést zcela nové poznatky, které nejsou patrné na první pohled. Výsledkem byla identifikace technologických postupů při vzniku plánů, za použití různých typů záznamových prostředků, identifikace původních náčrtů pod obrazem atd. Zároveň byla zahájena diskuze o adjustaci s oddělením péče o fyzický stav archiválií. Díky práci autorské dvojice byla vytvořena podrobná databáze obsahující identifikační prvky na translokačních plánech, využitelná pro statistiku a hlubší obsahovou analýzu dat, přičemž zůstává otevřená pro další rozšiřování o nové údaje. Databáze se stala zároveň podkladem pro vznik webové aplikace za součinu spolupracovníků Výzkumný ústav geografický, topografický a kartografický, v.v.i. Postupným zpracováním jednotlivých plánů autorská dvojice získávala informační podklady k pochopení fungování státní správy v Čechách a na Moravě v první polovině 18. století. Získané poznatky rozšiřovaly obzor využití dalších archivních fondů, u nichž bylo možné k dané problematice nalézt další relevantní údaje. Výsledkem bylo poznání způsobu oběhu jednotlivého spisu či dokumentu od jeho vydavatele k adresátovi, včetně způsobu doručování. Tímto přístupem autoři chtěli upozornit na nutnost správně vyhodnocené metodologie přístupu a použití archivních pramenů, které byly k danému tématu v minulosti různě interpretovány. Navíc, právě úzce profilované články, statě a kvalifikační práce nemohly postihnout všechny aspekty těchto plánů jako celku. Dosavadním nešvarem bylo časté přejímání obecně přijatých závěrů bez hlubší analýzy a studia patřičných pramenů. Jako příklad může posloužit všeobecně uváděný údaj o translokačním reskriptu, ačkoliv nebyl dosud v originálním znění nalezen a přesto je uváděn v pozdějších reskriptech a nařízeních. Je velmi pravděpodobné, že k tématu existují další relevantní prameny, v síti oblastních archivů. K zajímavým pramenům lze bezesporu počítat též fondy pražského arcibiskupství a olomouckého biskupství vzhledem ke skutečnosti, že jsou na plánech zakresleny církevní objekty, jako např. kláštery, kostely, kaple, fary atd. K řadě z nich je možné najít i stavební plány a ikonografické vyobrazení z pozdější doby. Stejně tak se k problematice váží fondy velkostatků a rodinných archivů, zahrnující informace o zámeckých areálech, hospodářských dvorech a dalších hospodářsko-zemědělských objektech. V řadě případů je možné jejich relevanci doplnit o zápisy Desk zemských a Moravských desek zemských, zachycující proměnu vlastnických poměrů, včetně výčtu dotčených objektů a jejich popisu. Na závěr je třeba zdůraznit, že autoři neměli za cíl vytvořit komplexní monografii k tématu, plně vytěžující dostupnou literaturu a archivní zdroje, včetně shrnutí dosavadních hypotéz a možností jejich komparace, ale nabídnout budoucím badatelům jednu z možných cest přístupu. Ke kartografickým dokumentům jako k důležitým archivním pramenům minulosti, jejichž potenciál stále nebyl plně doceněn.

Název v anglickém jazyce

Landscape and urbanism in manuscript plans from the 18th century: translocation plans of Jewish settlements in the Lands of the Bohemian Crown from the period of 1727-1728

Popis výsledku anglicky

On the basis of comparison with other sources and, above all, sketch maps from the Stable Cadastre, it was possible to trace the development of Jewish settlement in the range of more than one century to some extent (until the mid-19th century). Of course, the translocation plans are of much broader significance given their origin, content, form of preservation, their originators and external marks, both for general, national and regional history. However, their use does not merely lie in their cartographic value. They are also useful for the history of architecture and urban planning, especially to identify small immovable monuments and historical architectural styles, and to analyze the settlement structure that is determined by natural and human factors. There is also an apparent difference between urban and rural settlements, which reflects the different levels of economic and socio-cultural development due to the effects of previous historical developments. This is also illustrated by the captured commercial buildings important for economic management by the owners of the manor or town. Their potential use in the history of landscape and garden architecture is no less important and has so far been neglected; they provide new knowledge about extinct landscape interventions and changes that are only preserved today in relicts or hints in the terrain. The plans can also be used for terrain spatial identification, documentation and description of archaeological monuments, castles, fortresses, defunct villages and fortifications, defunct roads, etc. In addition to economic history, they are also used for various areas of art history - cartography, ethnography, paper production history, etc. Based on their analysis, the authors have come to know a series of technical, architectural, and artistic elements that testify to the cultural landscape of the upcoming Baroque period. Nevertheless, the plans also show older elements from the Romanesque, Gothic and Renaissance periods, of which we do not have any detailed information today. One of the conclusions of the processing of the translocation plans is the finding that the process of their restoration can bring new knowledge that is not obvious at first sight. The result was the identification of technological procedures in the creation of the plans using various types of recording means, identification of the original sketches under the picture, etc. A discussion on the adjustment of the plans with the Preservation Department of the National Archives was also initiated. Thanks to the work of the two authors, a detailed database has been created containing identifying elements on the translocation plans, usable for statistics and deeper content analysis of data, while remaining open for further expansion with new data. The database also became the basis for the creation of a web application in cooperation with the Research Institute of Geodesy, Topography and Cartography, v.v.i. Gradual processing of individual plans provided information for understanding the functioning of state administration in Bohemia and Moravia in the first half of the 18th century. The acquired knowledge expanded the possibility of using other archival collections for which it was possible to find other relevant data on the issue. This resulted in an understanding of the manner of circulation of an individual document from its publisher to the addressee, including the method of delivery. With this approach, the authors wanted to draw attention to the need for a properly evaluated methodology and approach to the use of archival sources, which were interpreted in various ways in the past on the given topic. Moreover, narrowly profiled articles, essays, and theses could not cover all aspects of these plans as a whole. The problem so far was the frequent adoption of generally accepted conclusions without deeper analysis and study of appropriate sources. For example, there is a generally stated piece of information about the translocation script, although it has not yet been found in the original version and is nevertheless mentioned in later texts and regulations. It is very likely that there are other relevant sources on the topic in the network of regional archives. Interesting sources undoubtedly include the collections of the Archdiocese of Prague and the Roman Catholic Archdiocese of Olomouc due to the fact that the plans contain drawings of church buildings such as monasteries, churches, chapels, parsonages, etc. Building plans and iconographic depictions from a later period can be found for many of them. There are also collections of large estates and family archives related to the topic, including information on castle grounds, farmyards and other commercial and agricultural buildings related to the issue. In many cases it is possible to add to their relevance with records from Zemské desky (Land Tablets) and Moravské zemské desky (Moravian Land Tablets), capturing the change in ownership, including the enumeration of affected buildings and their description. Finally, it should be pointed out that the authors did not aim to create a comprehensive monograph on the topic, fully exploiting available literature and archive resources, including a summary of existing hypotheses and possibilities of their comparison, but rather to offer future researchers one way of accessing cartographic documents as important archival sources of the past, whose potential has not yet been fully appreciated.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7469-088-4

Počet stran knihy

446

Název nakladatele

Národní archiv

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—