Hodnocení vztahu mezi prostředky predikující riziko pádu v rehabilitačním prostředí u pacientů po cévní mozkové příhodě

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F71009396%3A_____%2F22%3AN0000028" target="_blank" >RIV/71009396:_____/22:N0000028 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00843989:_____/22:E0109673 RIV/61988987:17110/22:A2302HL4

Výsledek na webu

<a href="https://www.prolekare.cz/casopisy/prakticky-lekar/2022-2-12/hodnoceni-vztahu-mezi-prostredky-predikujici-riziko-padu-v-rehabilitacnim-prostredi-u-pacientu-po-cevni-mozkove-prihode-131034" target="_blank" >https://www.prolekare.cz/casopisy/prakticky-lekar/2022-2-12/hodnoceni-vztahu-mezi-prostredky-predikujici-riziko-padu-v-rehabilitacnim-prostredi-u-pacientu-po-cevni-mozkove-prihode-131034</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Hodnocení vztahu mezi prostředky predikující riziko pádu v rehabilitačním prostředí u pacientů po cévní mozkové příhodě

Popis výsledku v původním jazyce

Úvod: Následky cévní mozkové příhody (CMP) mohou vést k poruše balančních schopností spojených s vysokým rizikem pádu v prostředí nemocnice i po propuštění. K identifikaci míry rizika pádu existuje mnoho heterogenních nástrojů. Hodnocení vztahů nejčastěji používaných testů může vést k vysvětlení jejich použitelnosti v praxi. Cíl: Posouzení vztahu mezi vybranými nástroji používanými v klinické praxi rehabilitačního prostředí, hodnotící riziko pádu u pacientů po CMP a potvrzení platnosti tohoto vztahu při kognitivní dysfunkci. Metodika: Prospektivní průřezová studie byla realizována na souboru 84 pacientů (42 žen, věk 66,7 ± 9,36 let) po ischemické CMP ≤ 3 měsíce s dobou sledování 6 měsíců. U všech pacientů byla provedena přístrojová posturografie (test somatosenzorické organizaceSOT), klinický test (Berg Balance Scale – BBS), ošetřovatelský screening (Riziko pádu dle Juráskové – RPJ) a dotazník subjektivního hodnocení strachu z pádů (Falls Efficacy Scale International – FESI). Kognitivní funkce byly posouzeny Montrealským kognitivním testem. Korelace mezi sledovanými testy byla stanovena Spearmanovým korelačním koeficientem na hladině významnosti 5 %. Výsledky: Primárně byla korelace hodnocena na celém souboru a následně u skupin s potvrzeným a nepotvrzeným kognitivním deficitem. Ve všech uvedených případech byla prokázána statisticky významná negativní korelace mezi SOT a FESI; BBS a FESI, pozitivní korelace mezi SOT a BBS. Ošetřovatelský screening RPJ prokázal statisticky významnou korelaci, pouze v případě hodnocení skupiny s nepotvrzeným kognitivním deficitem, v ostatních případech byla korelace statisticky nevýznamná. Závěr: Zvýšené obavy z pádu u studované populace pacientů po CMP mají statisticky významnou souvislost s nízkou úrovní balance, což je platné v celém souboru, ale i ve skupině pacientů s potvrzeným kognitivním deficitem. Ošetřovatelský screening nevykazoval statisticky významnou korelaci se nástroji k posuzující balanci.

Název v anglickém jazyce

Evaluation of the relationship between tools predicting the risk falling in rehabilitation setting in post-stroke patients

Popis výsledku anglicky

Background: The consequences of stroke can lead to impaired balance skills associated with a high risk of falls in the hospital setting and after discharge. Many heterogeneous tools exist to assess the level of fall risk. Evaluating the relationships between the most commonly used tests may lead to an explanation of their applicability and effectiveness in practice. Aim: To assess the relationship between selected tools used in clinical practice in the rehabilitation setting to assess fall risk in post-stroke patients and to confirm the validity of this relationship in cognitive dysfunction. Methods: A prospective cross-sectional study was conducted on a cohort of 84 patients (42 women, age 66.7 ± 9.36 years) after ischemic stroke ≤ 3 months with a follow-up period of 6 months. All subjects performed instrumented posturography (Somatosensory Organization Test – SOT), clinical test (Berg Balance Scale – BBS), nursing screening (Risk of Falls by Juraskova – RPJ) and subjective fear of falls questionnaire (The Falls Efficacy Scale International – FESI). Cognitive function was assessed with the Montreal Cognitive Test. The correlation between the tests was determined by Spearman’s correlation coefficient at the 5% significance level. Results: Statistically significant negative correlations between SOT and FESI, BBS and FESI, and positive correlations between SOT and BBS were found in all cases. Nursing screening of RPJ showed a statistically significant correlation, only in the case of the assessment group with unconfirmed cognitive deficit, in the other cases the correlation was statistically insignificant. Conclusion: Increased fear of falling in the study population of post-stroke patients has a statistically significant association with low level of balance, which is valid in the whole population, but also in the group of patients with confirmed cognitive deficit. Nursing screening did not show a statistically significant correlation with balance assessment tools.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

30502 - Other medical science

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Praktický lékař

ISSN

0032-6739

e-ISSN

1805-4544

Svazek periodika

102

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

7

Strana od-do

83-89

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85133497753