Mými principy, mojí řečí, mým slohem. Korespondence Jana Kotěry Karlu a Naděždě Kramářovým
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F14%3A%230004255" target="_blank" >RIV/75032333:_____/14:#0004255 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Mými principy, mojí řečí, mým slohem. Korespondence Jana Kotěry Karlu a Naděždě Kramářovým
Popis výsledku v původním jazyce
Příspěvek obsahuje edici korespondence Jana Kotěry (1871–1923) Karlu Kramářovi (1860–1937) a Naděždě Kramářové (1862–1936). Studie Jindřicha Vybírala Historismus v modernismu ukazuje, že moderní styl nebyl dílem revoluce a úplného vystřídání starého novým a vyvinul se dialogem s architekturou minulosti a jejím přetvořením. Modernismus tak v sobě samozřejmě obsahoval i principy architektury historické, k nimž ale každý modernista přistupoval s jinou intenzitou a s jinou mírou deskriptivnosti. Právě takový přístup nepochybně volil i Kotěra, jehož dílo zvláště po roce 1914 směřovalo k čím dál silnějšímu sentimentalismu na jedné straně a čím dál většímu monumentalismu na straně druhé. Historizující a klasicizující tendence volil zvláště v případě nečeského (německého, židovského nebo obojího) zázemí svých objednavatelů a zadavatelů. Výklad poskytnutý paní Naděždě Kramářové a obsažený v dopisu z 9. ledna 1903 a v několika následných se neustále vrací právě k vymezení dílčích i principiálních postojů Jana Kotěry k exploataci historismu. Válečné dopisy a jeden poválečný dopis se pak týkají Kotěrova angažmá na Akademii výtvarných umění a ve spolku Mánes po roce 1914 a společného angažmá s Kramářem v kuratoriu Moderní galerie, přičemž poslední dopis vnáší světlo do názorových rozdílů mezi Kotěrou a Kramářem na další směřování této instituce.
Název v anglickém jazyce
My Principles, My Speech, My Style Correspondence between Jan Kotěra and Karel and Naděžda Kramář
Popis výsledku anglicky
The paper uses an analysis and interpretation of the correspondence between architect Jan Kotěra (1871–1923) and Karel Kramář (1860–1937) and his wife Naděžda Nikolajevna (née Abrikos, 1862–1936) to add to the knowledge on Kotěra’s role in the construction of Kramář’s Barbo Christo villa in Crimea. Kramář and Kotěra likely first made contact after the young architect arrived in Prague. Soon after he began to participate in freemason activities, and there he met the young Czech politician, who later became prime minister. Kotěra’s letters to Naděžda Kramářová in particular, whose taste and preferences had little in common with Kotěra’s conception of modern architecture, are an interesting commentary on Kotěra’s creative principles. They reveal Kotěra’s approach to historicism and classicism, the basic principles of which were encompassed within his concept of modernism throughout his life. Wartime letters and one post-war letter touch on Kotěra’s work at the Academy of Fine Art and in the Mánes Association after 1914, and on his position, together with Kramář, on the board of the Modern Gallery (Moderní galerie), with respect to which the final letter sheds light on the differences of opinion that existed between Kotěra and Kramář over the future direction of this institution.
Klasifikace
Druh
J<sub>x</sub> - Nezařazeno - Článek v odborném periodiku (Jimp, Jsc a Jost)
CEP obor
AL - Umění, architektura, kulturní dědictví
OECD FORD obor
—
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju
Ostatní
Rok uplatnění
2014
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Opuscula historiae artium
ISSN
1211-7390
e-ISSN
—
Svazek periodika
63
Číslo periodika v rámci svazku
1-2
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
14
Strana od-do
86-99
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
—