Studie vývoje architektury v Litovli, Šternberku a Uničově v letech 1900-1970

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F16%3AN0000121" target="_blank" >RIV/75032333:_____/16:N0000121 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Studie vývoje architektury v Litovli, Šternberku a Uničově v letech 1900-1970

Popis výsledku v původním jazyce

Autorka se zabývá historií architektury v letech 1900-1970 v maloměstech s odlišnou historií: Litovli, Šternberku a Uničově, nacházejících se v olomouckém okrese. Litovel byla založena v 13. století podle tradičního středověkého schématu ve čtvercovém rastru. Stavební činnost se téměř do první poloviny 19. století omezovala na výstavbu uvnitř městských hradeb. Teprve v souvislosti s rozvojem průmyslu se začala rozmáhat výstavba kolem továren v extravilánu, zejména v severní a jižní části města. Po roce 1848 převzal Šternberk úlohu okresního města. Dle výsledků sčítání lidu z roku 1910 žilo ve Šternberku 14 600 obyvatel. Rozvoj města byl založen především na expanzi místního textilního průmyslu. Po národnostní stránce si Šternberk udržoval německý charakter. Od počátku 80. let 19. století se však začala prosazovat také nepříliš početná česká menšina. Vedle průmyslových staveb, k nimž kromě tabákové továrny patřila řada nových textilních závodů, dochází k rozmachu bytové výstavby a šternberští průmyslníci si budují své výstavné vily. Česká menšina sílila pomalu a vlastní reprezentativní centrum - Národní dům, se jim podařilo slavnostně otevřít až 5. července 1914 a při té příležitosti ve Šternberku vypukly nacionální nepokoje. Národnostní problémy pokračovaly i po vzniku první Československé republiky. Obecní volby v roce 1938 přinesly drtivé vítězství Sudetoněmecké strany (SDP) v čele s novým starostou, který představil velkorysé plány na obnovu a výstavbu města. Jen malá část slibů byla skutečně splněna.

Název v anglickém jazyce

Study of the development of the architecture in Litovel, Sternberk and Uničov in the years 1900-1970

Popis výsledku anglicky

The author discusses the history of architecture in the years 1900-1970 in provincial town with different history: Litovel, Šternberk and Uničov in Olomouc region. Litovel was founded in the 13th century according to the traditional medieval scheme of a square grid. Until the 1st half of the 19th century building activities were almost exclusively limited to construction inside the city walls. Only in relation to industrial development factories were built in rural areas and housing development begun to expand around these enterprises mainly in northern and southern part of the city. After 1848 Šternberk took over the role of the metropolis. According to census data from 1910 there were 14.600 inhabitants of Šternberk. The development of the town was mainly based on expansion of local textile industry. When it comes to nationality, Šternberk had a decidedly German character. Yet, since the 80s of the 19th century a not numerous Czech minority begun to thrive. In addition to industrial building represented by not only a tobacco factory but also a number of new textile plants, there was also a boom in residential construction. Industrialists from Šternberk let built their imposing villas. The Czech minority could get stronger only at a low pace and it managed to establish its own representative centre by the construction of the National House, while during its ceremonial opening on July 5 1914 nationalist riots erupted. Nationalist problems went on even after the formation of the first Czechoslovak republic. Municipal election in 1938 brought a landslide victory of the Sudeten Deuchland Party (SdP) headed by a new mayor who introduced new generous recovery and city construction plans. Yet, only a small portion of promises was met.

Druh

J_x - Nezařazeno - Článek v odborném periodiku (Jimp, Jsc a Jost)

CEP obor

AL - Umění, architektura, kulturní dědictví

OECD FORD obor

—

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2016

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Vlastivědný věstník Moravský

ISSN

0323-2581

e-ISSN

—

Svazek periodika

LXVIII

Číslo periodika v rámci svazku

4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

15

Strana od-do

337-351

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—