Odhad kvality fotografických materiálů a metody jejich digitalizace
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F16%3AN0000164" target="_blank" >RIV/75032333:_____/16:N0000164 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Odhad kvality fotografických materiálů a metody jejich digitalizace
Popis výsledku v původním jazyce
Digitalizace historických negativů je pracný proces náročný pro originál. V dnešní době je možné digitalizovat prakticky veškerou obrazovou informaci originálu tak, aby tuto operaci už nebylo třeba opakovat. V první části se zabýváme otázkou efektivního rozlišení a dynamického rozsahu fotografie. Rozlišení lze určit na základě dostupných udájů o počtu prokreslených čar na milimetr u fotografických materiálů a objektivů. Rozlišení dané fotografie tak lze ohdadnout na základě (částečných) znalostí o roku jejího vzniku a použité technice. Prezentovaná metodika vychází ze studie T. J. Vitale a odhady jsou prakticky oveřené na skenech fotografií z archivu Šechtl a Voseček. Příklady fotografií ukazují, že i fotografie z 19. století mohou dosáhnout rozlišení 90 megapixelů a digitalizace by měla proběhnout na 360 megapixelech. Druhá část se věnuje skenerům, jejich efektivnímu rozlišení, dynamickému rozsahu a dalším konstrukčním parametrům. Ukazuejeme, že parametry skenerů a dalších digitalizačních zařízení jsou často přeceňovány a dosánout kvalitních skenů nad 80 megapixelů vyžaduje zvláštní pozornost. Na druhou stranu ale například velkoplošné skleněné negativy lze s úspěchem digitalizovat na kvalitnějších levných stolních skenerech. Na stručném shrunutí naměřených parametrů dnes dostupných stolních skenerů ukazujeme, že rozlišení skeneru je často nadhodnocováno až sedmkrát. Dále se věnujeme otázce uložení dat. Zejména u negativů a diapozitivů je podstatné provádět digitalizaci ve vysoké bitové hloubce (nad 12 bitů) a tak skeny i ukládat. Diskutujeme problematiku ukládání syrových dat ze skeneru pro omezení možných chyb a výhledy na možnosti jejich zpracování v budoucnu.
Název v anglickém jazyce
Estimating the quality of photographic materials and methods for their digitization
Popis výsledku anglicky
The digitization of historical negatives is a laborious process which takes its toll on the original. Nowadays, virtually all of the information from the original image can be captured in such a way that this operation need not be repeated. The first part deals with the question of effective resolution and dynamic range of the photo. The resolution can be determined on the basis of available data on the number of crisp lines per millimeter for photographic materials and lenses. The resolution of the particular photo can then be estimated on the basis of (partial) knowledge about the year of its creation and the technique used. The presented methodology is based on a study by T. J. Vital, and the estimates were practically verified on scans of photos from the archive of Šechtl and Voseček. Examples of photographs show that even photographs from the 19th century can achieve a resolution of 90 megapixels, while digitalization should take place at 360 megapixels. The second part is dedicated to scanners, their effective resolution, dynamic range, and other design parameters. We show that the parameters of scanners and other digitization devices are often overstated, and special attention is required to achieve quality scans over 80 megapixels. On the other hand, for example, large scale glass negatives can be successfully digitized on higher quality budget desktop scanners. In a brief summary of the measured parameters of currently available desktop scanners, we show that the scanner resolution is often overestimated up to seven times. We also address the issue of data storage. Especially for negatives and slides, it is essential to digitize at a high bit depth (over 12 bits) and subsequently store the scans like this. We discuss the problems of storing raw data from the scanner to limit potential errors as well as views on the possibility of processing them in the future.
Klasifikace
Druh
J<sub>x</sub> - Nezařazeno - Článek v odborném periodiku (Jimp, Jsc a Jost)
CEP obor
AL - Umění, architektura, kulturní dědictví
OECD FORD obor
—
Návaznosti výsledku
Projekt
<a href="/cs/project/DF13P01OVV007" target="_blank" >DF13P01OVV007: Historický fotografický materiál – identifikace, dokumentace, interpretace, prezentace, aplikace, péče a ochrana v kontextu základních typů paměťových institucí</a><br>
Návaznosti
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Ostatní
Rok uplatnění
2016
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Zprávy památkové péče
ISSN
1210-5538
e-ISSN
—
Svazek periodika
76
Číslo periodika v rámci svazku
1
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
11
Strana od-do
112-122
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
—