Zrod a plody Pracovní skupiny umělců Církve českomoravské v kontextu kritického období protektorátu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75112779%3A_____%2F22%3AN0000034" target="_blank" >RIV/75112779:_____/22:N0000034 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.hiu.cas.cz/user_uploads/vydavatelska_cinnost/periodika/moderni_dejiny/md_30_2_2022_bez_obrazku_web_fin.pdf" target="_blank" >https://www.hiu.cas.cz/user_uploads/vydavatelska_cinnost/periodika/moderni_dejiny/md_30_2_2022_bez_obrazku_web_fin.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Zrod a plody Pracovní skupiny umělců Církve českomoravské v kontextu kritického období protektorátu

Popis výsledku v původním jazyce

Zřízením Protektorátu Čechy a Morava byly církve na jeho území postupně zatlačovány z veřejného prostoru do „ghetta kostelů“. Hledaly tudíž adekvátní místo pro proměnu a naplňování své služby. V Církvi československé husitské se otevřel prostor pro dříve opomíjenou nebo přinejmenším upozaďovanou reflexi církevního umění. V roce 1943 došlo k začlenění Sekce výtvarných umělců a architektů Církve československé do Pracovní skupiny umělců Církve českomoravské, která měla svůj hudební, literární a výtvarný odbor. V čele celé profesní organizace církevních umělců stanula jedna z výrazných osobností avantgardního umění a divadla Miroslav Kouřil. Skupina, zejména její nejčinorodější výtvarný odbor, po náborových akcích personálně posílila, začala pro členy vydávat Tiskovou korespondenci, na stránkách církevního tisku podněcovala diskusi o novém pojetí architektury a církevního umění, prezentovala svoji teoretickou a koncepční práci. Výsledek všech těchto aktivit nezůstával jen na papíře, ale začal se projevovat při konkrétních praktických architektonicko-uměleckých řešeních sborových staveb a modliteben. Z popelky, kterou umění v Církvi československé husitské bylo ve dvacátých letech dvacátého století, se proměňovalo v živý organismus nacházející vlastní osobitost a koncepci. Stejně jako byla výstava „Za novou architekturu“ (1940) inspiračním zdrojem pro nový společenský a umělecký koncept architektury v poválečném Československu, stalo se působení Pracovní skupiny umělců CČM odrazovým můstkem pro vyjádření vnitřní identity a přítomnosti církve ve světě tím, že vymezila liturgický prostor architektonickou strukturou, jež ji obrazně znázornila.

Název v anglickém jazyce

The Creation and Output of the Working Group of Artists of the Czech-Moravian Church in the Context of the Critical Protectorate Period

Popis výsledku anglicky

With the establishment of the Protectorate of Bohemia and Moravia, the churches on their territory were gradually pushed from the public space into the “ghetto of churches”. They were therefore looking for an adequate place to transform and fulfil their service. In the Czechoslovak Hussite Church, space opened up for a previously neglected or at least delayed reflection on ecclesiastical art. In 1943, the Section of Artists and Architects of the Czechoslovak Church was incorporated into the Working Group of Artists of the Czech-Moravian Church, which had its own music, literature and art departments. Miroslav Kouřil, one of the prominent figures in avant-garde art and theatre, became the head of the entire professional organization of church artists. The group, especially its most active art department, strengthened its staff with recruitment events, started publishing press correspondence for members, stimulated a discussion on the new concept of architecture and church art in the pages of the church publications, and presented its theoretical and conceptual work. The result of all these activities did not remain only on paper but began to manifest itself in specific practical architectural and artistic solutions of church buildings and prayer houses. From Cinderella, whose art was in the 1920s Czechoslovak Hussite Church, it turned into a living organism finding its own individuality and concept. But just as the exhibition “For a New Architecture” (1940) was an inspirational source for a new social and artistic concept of architecture in post-war Czechoslovakia, the work of the Working Group of Artists of the CČM became a springboard for the expression of the Church’s inner identity and presence in the world by defining the liturgical space with an architectural structure that represented it in figurative terms. Just as the 1940 exhibition “For New Architecture” was a source of inspiration for a new social and artistic conception of architecture in post-war Czechoslovakia, the CMC Artists’ Working Group became a springboard for expressing the church’s inner identity and presence in the world through the architectural structure that depicted it figuratively.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Moderní dějiny

ISSN

1210-6860

e-ISSN

—

Svazek periodika

30

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

36

Strana od-do

105-140

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—