Libreto Rusalky a jeho cesta k Antonínu Dvořákovi

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023272%3A_____%2F22%3A10135830" target="_blank" >RIV/00023272:_____/22:10135830 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Libreto Rusalky a jeho cesta k Antonínu Dvořákovi

Popis výsledku v původním jazyce

Přítomná studie na základě studia pramenů ke genezi libreta Dvořákovy Rusalky zasazuje do kontextu a podrobně mapuje krátké období od vzniku libreta této opery, přes jeho cestu k jiným skladatelům, až po jeho přijetí Antonínem Dvořákem. Základními prameny k tomuto období je korespondence libretisty Rusalky Jaroslava Kvapila se skladatelem J. B. Foersterem a vzpomínky Jaroslava Kvapila, které publikoval v roce 1911 v časopise Hudební revue a pak v roce 1932 ve vzpomínkové knize O čem vím. Sto kapitol o lidech a dějích z mého života. Dvořák se v závěru svého života soustředil výhradně na operní tvorbu a vybíral si libreta na pohádkové náměty. K textům byl ale nedůvěřivý a nechával si radit od tehdejšího ředitele Národního divadla F. A. Šuberta a hudebního kritika Emanuela Chvály, kteří mu nakonec text Rusalky z pera mladého spisovatele Jaroslava Kvapila doporučili. Kvapil ale libreto nepsal přímo pro Dvořáka, ale na žádost českého skladatele žijícího v Rusku, Aloise Jiránka. S libretem kalkuloval, jelikož s ním byl velmi spokojen a měl zájem na tom, aby se výsledné dílo dostalo na jeviště Národního divadla. Poté, co dokončil první akt, ihned nabídl libreto Oskaru Nedbalovi a poté ještě Josefa Sukovi a Karlu Kovařovicovi, aniž by jej poslal A. Jiránkovi do Ruska. Ani jeden ze zmíněných skladatelů o libreto neprojevili zájem, proto ho zaslal do Hamburku příteli J. B. Foersterovi. Ale ani ten text nepřijal a tak se spisovatel před Vánoci 1899 odhodlal skrze ředitele Šuberta libreto nabídnout Dvořákovi, který jej nakonec přijal.

Název v anglickém jazyce

The Libretto of Rusalka and its journey to Antonín Dvořák

Popis výsledku anglicky

The present article, based on the study of sources on the genesis of the libretto of Dvořák&apos;s Rusalka, puts into context and maps in detail the short period from the creation of the libretto of this opera, through its journey to other composers, to its adoption by Antonín Dvořák. The main sources for this period are the correspondence of Jaroslav Kvapil, the librettist of Rusalka, with the composer J. B. Foerster and Jaroslav Kvapil&apos;s memoirs, which he published in 1911 in the magazine Hudební revue and then in 1932 in his memoir O čem vím. One hundred chapters about people and events from my life. Towards the end of his life, Dvořák concentrated exclusively on opera and chose librettos based on fairy-tale themes. However, he was distrustful of texts and took advice from the director of the National Theatre, F. A. Šubert and the music critic Emanuel Chvála, who eventually recommended him the text of Rusalka from the pen of the young writer Jaroslav Kvapil. However, Kvapil did not write the libretto directly for Dvořák, but at the request of Alois Jiránek, a Czech composer living in Russia. He was very pleased with the libretto and was interested in seeing the resulting work on the stage of the National Theatre. After completing the first act, he immediately offered the libretto to Oskar Nedbal and then to Josef Suk and Karel Kovařovic, without sending it to A. Jiránek in Russia. Neither of these composers showed any interest in the libretto, so he sent it to his friend J. B. Foerster, currently living in Hamburg. But even he did not accept the text, so before Christmas 1899 the writer decided to offer the libretto through the director Šubert to Dvořák who eventually accepted it.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Opus musicum

ISSN

0862-8505

e-ISSN

—

Svazek periodika

54

Číslo periodika v rámci svazku

4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

12

Strana od-do

21-32

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—