Ringhofferové, vzduchoplavba a výroba letadel

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023299%3A_____%2F19%3AN0000011" target="_blank" >RIV/00023299:_____/19:N0000011 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Ringhofferové, vzduchoplavba a výroba letadel

Popis výsledku v původním jazyce

V první polovině třicátých let 20. století se snažily československé koncerny, které dosud nevyráběly letadla, proniknout i do tohoto segmentu trhu a narušit stávající monopol tří leteckých výrobců – Aero, Avia a Letov. Jako první se o to pokusil koncern Škoda, ale licenční výroba francouzských stíhacích letadel pod názvem Škoda D-1 ani vývoj vlastních letadel nepřinesl očekávané výsledky. Škoda sice vlastní výrobu opustila, ovšem koupila celou továrnu Avia. Českomoravská Kolben-Daněk se uchytila výrobou vlastních cvičných letadel Praga E-39, Praga E-41 a Praga E-241. Největší úspěchy zaznamenala značka Praga ovšem vývojem a výrobou turistických jednoplošníků Praga E-114 Baby, které se dokonce vyráběly v licenci ve Velké Británii. Akciová společnost Baťa založila vlastní leteckou továrnu Zlínská letecká akciová společnost, která zahájila výrobu bezmotorových letadel. Větší úspěch ale zaznamenala až její dolnoplošná dvoumístná turistická a cestovní letadla Zlín Z-XII. Podobným směrem se vydal i koncern Ringhoffer-Tatra. V Moravskoslezské vozovce ve Studénce založil v roce 1934 letecké oddělení. Získal licenci na výrobu cvičných dvojplošníků, britského Avro 626 a německého Bücker Bü 131 Jungmann. Do roku 1938 zaznamenal pouze částečný úspěch s německými dvojplošníky, které vyráběl pod označením Tatra T-131. Větší pozornost vyvolala ale jeho vlastní konstrukční řada dolnoplošných dvoumístných turistických a sportovních letadel. Tu vyvíjel šéfkonstruktér Ing. Karel Tomáš, který přišel z továrny Letov. Vyvinul letadla Tatra T-001, Tatra T-101, Tatra T-201 a Tatra T-301, která dosahovala skvělých úspěchů. Nejpozoruhodnější byl nepochybně let Tatry T-101 s piloty Jánem Ambrušem a továrním šéfpilotem Vojtěchem Matěnou 17. A 18. května 1938 bez mezipřistání z pražského letiště Ruzyně až na letiště Chartúm v dnešním Súdánu. Let o délce 4340 km patří k nejlepším československým leteckým rekordům všech dob. Letadla Praga, Zlín i Tatra měla tu smůlu, že přišla na trh až těsně před mnichovskou krizí a okupací zbytku Čech a Moravy v březnu 1939. Z letadel Moravskoslezské vozovky se dostal do sériové výroby pouze typ Tatra T-201. V říjnu 1938 byla studénecká továrna okupována německým vojskem. Letadla a část výrobního zařízení se ještě podařilo evakuovat, ale to již byla labutí píseň výroby letadel v této slezské továrně. Do konce roku 1939 v ní byla ještě dokončena výroba deseti letadel typu Bücker Bü 131, ale tentokrát již pro německou Luftwaffe. Ing. Karel Tomáš a další konstruktéři odešli na pokyn vedení koncernu Ringhoffer-Tatra do Zlínské letecké akciové společnosti. Ing. Tomáš zde vyvinul po skončení druhé světové války velmi úspěšné cvičné a sportovní letadlo Zlín Z-26 Trenér. Vycházel při tom, jak jinak, z vlastní konstrukce dvoumístných dolnoplošníků typu Tatra.

Název v anglickém jazyce

The Ringhoffers, Lighter Than Air Aviation and Airplane Production

Popis výsledku anglicky

: In the first half of the 1930s, large Czechoslovak groups which so far did not produce airplanes tried to enter this segment of the market and end the existing monopoly of three airplane producers, the Aero, Avia, and Letov companies. The first to try was Škoda Group, but neither the licenced production of French fighter planes produced under the name of Škoda D-1, nor the development of their own planes managed to yield expected results. And while Škoda did not quite abandon its own production, it purchased the entire Avia factory. The Czech-Moravian Kolben-Daněk Group was more successful with the production of their own trainer planes Praga E-39, Praga E-41, and Praga E-241, but Praga’s greatest success came with the development and production of tourist monoplanes Praga E-114 Baby, whose production was even licenced to Great Britain. Baťa join-stock company founded its own Zlín Airplane Stock Company, which started to produce its own unpowered aircraft. Significant success, however, came only with the development and production of the company’s biplane, two-seat, tourist and travel airplanes Zlín Z-XII. Ringhoffer-Tatra Group followed a similar direction. An airplane department was established in the Moravian-Silesian Car Company in 1934. The company acquired a licence to produce trainer biplanes, a British Avro 626 and a German Bücker Bü 131 Jungmann. Until 1938, the company achieved only partial success with German biplanes produced as Tatra T-131. More promising was its own construction series of two-seat, low-wing tourist and sport airplanes, designed by the company’s chief constructor Ing. Karel Tomáš, who came from the Letov company. He developed the Tatra T-001, Tatra T-101, Tatra T-201, and Tatra T-301 airplanes, which proved to be a great success. Most remarkable was doubtless the flight of Tatra T-101 piloted by Ján Ambruš and the factory’s chief pilot Vojtěch Matěna, who on the 17th and 18th of May 1938 made a non-stop flight from the Prague airport of Ruzyně all the way to Khartoum, now in Sudan. Their flight of 4,340km is one of the greatest achievements of Czechoslovak aviation. It was unfortunate that the Praga, Zlín, and Tatra airplanes came on the market so shortly before the Munich Crisis and the occupation of the remainder of Bohemia and Moravia in March 1939. From airplanes developed by the Moravian-Silesian Car Factory, only Tatra T-201 entered serial production. In October 1938, the factory in Studénka was requisitioned by the German army. The owners managed to evacuate the planes and part of the production facilities, but airplane production in this Silesian factory had as good as ended. By the end of 1939, ten Bücker Bü 131 was completed but these airplanes were already destined for the German Luftwaffe. Ing. Karel Tomáš and other airplane construction engineers left, at the behest of the Ringhoffer-Tatra Group, to the Zlín Airplane Stock Company. After the end of the Second World War, Ing. Tomáš had developed here a highly successful trainer and sport airplane Zlín Z-26 Trenér, which was based on his earlier design of two-seat, low-wing Tatra planes.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Fenomén Ringhoffer. Rodina, podnikání, politika

ISBN

978-80-7037-303-3

Počet stran výsledku

20

Strana od-do

376-395

Počet stran knihy

570

Název nakladatele

Národní technické muzeum

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—