Rozpačité námluvy. Československý letecký průmysl 1918–1923

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023299%3A_____%2F24%3AN0000002" target="_blank" >RIV/00023299:_____/24:N0000002 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Rozpačité námluvy. Československý letecký průmysl 1918–1923

Popis výsledku v původním jazyce

První nadšenci, kteří chtěli v Československu vybudovat letecký průmysl a leteckou dopravu, naráželi na nedůvěru ze strany podnikatelů a bankovních ústavů. Do konce roku 1923 se podařilo kapitálově ukotvit všechny tři letecké výrobce – Vojenskou továrnu na létadla (Letov), Aero a Avia. Vznik ani jedné z těchto společností však nebyl zdaleka procházkou rozkvetlým sadem. Během první světové války se v Čechách a na Moravě zabývala opravami letadel pouze jediná firma – Al-Ma, 1. česká továrna na letadla. Vývojem a výrobou leteckých motorů se zabývala Akciová společnost, dříve známá pod názvem Breitfeld, Daněk & Co. a První českomoravská továrna na stroje (ČKD). Jejich význam byl však v tomto segmentu průmyslu za Rakouska-Uherska marginální. Nebylo proto divu, že se obě společnosti podílely na vývoji leteckých motorů i po vzniku Československa. Až do roku 1923 si výrobci letadel stěžovali na nedostatek výroby leteckých motorů. Koncem tohoto roku psali odborní novináři nadšeně o leteckém motoru Blesk firmy Breitfeld, Daněk & Co. a zejména o zbrusu novém leteckém motoru firmy Josef Walter & Co. s obchodním názvem Walter NZ-60. Byl skutečně považován za jeden z nejlepších československých leteckých motorů. Poháněl například dolnoplošníky Avia BH-9, BH-10, BH-11 a BH-12 a letoun Letov Š-18. V té době byly ve vývoji letecké motory Hispano-Suiza HS 8Fb, který licenčně vyráběla Akciová společnost dříve známá jako Škodovy závody, Walter W-IV (licenční BMW-IV) a nový letecký motor Perun I firmy Breitfeld, Daněk & Co, který měl být koncem roku podroben zkouškám. Rok 1923 byl pro vývoj československého letectví přelomový. Na popud ministerstva národní obrany se jazykovědci rozhodli, že vše, co se dosud označovalo jako „vzduchoplavba“, což už v 19. století používali britští letci, by bylo možná lepší používat, protože to fungovalo jak pro létání v letadlech lehčích než vzduch, tak těžších než vzduch, ale pokud by to znamenalo, že už nemůžeme používat termín lehčí než vzduch, pak se napříště bude vše označovat jako letectví. Plachtění ve vzduchu, říkali, nemá nic společného s letadly těžšími než vzduch. Raná historie československých snah o dobytí vzduchu byla u konce.

Název v anglickém jazyce

An Awkward Courtship. The Czechoslovak Air Industry 1918–1923

Popis výsledku anglicky

The first enthusiasts who wanted to build an aviation industry and air transport in Czechoslovakia encountered distrust from businessmen and banking institutions. By the end of 1923, all three aircraft manufacturers - the Military Aircraft Factory (Letov), Aero and Avia – had managed to secure capital. However, the formation of either of these companies was far from a walk in the park. During World War I, only one company in Bohemia and Moravia was involved in aircraft repairs, Al-Ma, the 1st Bohemian Aircraft Factory. The development and production of aircraft engines were carried out by Akciová společnost [literally the joint stock company] formerly known as Breitfeld, Daněk & Co. and the 1st Bohemian-Moravian Engineering Company (ČKD). Their importance, however, was marginal in this segment of the industrial sector during the Austro-Hungarian era. It was no wonder, therefore, that both companies were involved in the development of air-craft engines even after the establishment of Czechoslovakia. Until 1923, aircraft manufacturers complained about the lack of production of aircraft engines. At the end of that year, specialist journalists wrote enthusiastically about the Blesk aircraft engine made by Breitfeld, Daněk & Co. and especially about the brand-new aircraft engine of Josef Walter & Co. with the trade name Walter NZ-60. It really was considered to be one of the best Czechoslovak aircraft engines. It powered, for example, the low-winged planes Avia BH-9, BH-10, BH-11 and BH-12 and the Letov Š-18. At that time, the aircraft engines Hispano-Suiza HS 8Fb, which was manufactured under license by the Joint Stock Company formerly known as the Škoda Works, the Walter W-IV (licensed BMW-IV) and the new Perun I aircraft engine made by Breitfeld, Daněk & Co. were all under development and were supposed to undergo testing at the end of the year. The year of 1923 was a turning point for the development of Czechoslovak aviation. At the instigation of the Ministry of National Defence, linguists decided that everything that was still being referred to as “aerial voyages,” which was already being used by British aeronauts in the 19th century, might have been better to use because it worked for both flying in aircraft lighter-than-air and heavier-than-air, but if it meant that we could no longer use term lighter-than-air then henceforth it would all be referred to as aviation. Sailing in the air, they said, had nothing to do with heavier-than-air aircraft. The early history of Czechoslovak efforts to conquer the air was over.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7037-408-5

Počet stran knihy

102

Název nakladatele

Národní technické muzeum

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—