Léčba revmatoidní artritidy biolgickými a cílenými syntetickými léky

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023728%3A_____%2F19%3AN0000039" target="_blank" >RIV/00023728:_____/19:N0000039 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.medvik.cz/link/bmc19047943" target="_blank" >http://www.medvik.cz/link/bmc19047943</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Léčba revmatoidní artritidy biolgickými a cílenými syntetickými léky

Popis výsledku v původním jazyce

Užití biologických a později i cílených syntetických léků znamenalo přelom v léčbě revmatoidní artritidy (RA). Více než 50 % nemocných se dostane do dlouhodobé remise nebo nízké klinické aktivity, což znamená, že dojde k zástavě či významnému zpomalení postupu choroby. Zabrání se tak dlouhodobému funkčnímu postižení. Zásadní je přístup „léčby k cíli“, který znamená pravidelné měření aktivity choroby a změnu léčby, pokud není dosaženo žádoucího cíle. První lék podaný nemocnému s RA je většinou metotrexát, který může být účinný u 10–50 % nemocných. Biologické léky umožňují efektivní léčbu a užití léčby k cíli v běžné klinické praxi. Nejčastěji léčbu začínáme inhibitory TNF, a pokud nejsou dostatečně efektivní nebo léčba selže, přidáváme abatacept, rituximab, tocilizumab či sarilumab, i když i tyto léky je možné použít v 1. linii. Dosud chybí biomarker, který by umožnil předpovědět, zda a na který z možných preparátů bude nemocný odpovídat. Nové cílené syntetické léky inhibující Janusovy kinázy (JAK) přinesly další rozměr vzhledem k svému snadnému užívání a v některých případech i mohutnější účinnosti než léky ze skupiny TNFi. V klinickém použití jsou k dispozici tofacitinib a baricitinib, ve schvalovacím procesu upadacitinib, ve finálních fázích klinického hodnocení filgotinib. Inhibitory JAK se liší od sebe spektrem inhibovaných kináz, nicméně efektivita i nežádoucí účinky se zatím zdají hodně podobné. Zajímavým aspektem je jejich pravděpodobné přímé antinociceptivní působení, které přispívá k dobrému efektu léčby.

Název v anglickém jazyce

Treatment of rheumatoid arthritis with biological and targeted synthetic disease modifying drugs

Popis výsledku anglicky

Use of biological and more recently targeted synthetic disease modifying drugs revolutionised treatment of rheumatoid arthritis (RA). More than 50% patients achieve sustained remission or low disease activity. This leads to stop of disease process or at least to its retardation preventing the long-term physical disability. The most important strategy is the “treat to target” principle, which requires regular measurement of disease activity and change of treatment if the target is not achieved. First drug administered to patients with RA is usually methotrexate, which is sufficiently effective in 10-50% of patients. Biological drugs allow effective treatment and application of treat to target in the routine clinical practice. Treat-ment is usually started with TNF inhibitors. In the case of insufficient effect or treatment failure, abatacept, rituximab, tocilizumab or sarilumab are used, although these drugs can be also used as the first line biologicals. So far, we do not have any biomarker which would predict whether a particular patient will be responsive and to which drug. New targeted synthetic disease modifying drugs inhibit Janus kinases (JAK) and represent another treatment possibility with easy peroral use and sometime even better efficacy than TNF inhibitors. Tofacitinib and baricitinib are already available for clinical practice, upadacitinib is currently being evaluated by drug authorities for approval, and another JAK inhibitor filgotinib is in the final stages of clinical studies. JAK inhibitors differ from each other by the kinases they inhibit; however, effectiveness and spectrum of adverse events seem to be very similar. An interesting aspect is their possible direct anti-nociceptive effect, which contributes to a good effect of therapy.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

30226 - Rheumatology

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Bolest

ISSN

1212-0634

e-ISSN

1212-6861

Svazek periodika

22

Číslo periodika v rámci svazku

4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

5

Strana od-do

142-146

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—