Vliv vybraných konzervačních přípravků na kvalitu siláží z kukuřice s vysokou a nízkou sušinou a na výtěžnost bioplynu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027006%3A_____%2F11%3A00002413" target="_blank" >RIV/00027006:_____/11:00002413 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Vliv vybraných konzervačních přípravků na kvalitu siláží z kukuřice s vysokou a nízkou sušinou a na výtěžnost bioplynu

Popis výsledku v původním jazyce

Na základě rozsáhlých laboratorních testů bylo na příkladu kukuřičné siláže s nadměrně vysokou a nadměrně nízkou sušinou prokázáno, že lze úspěšně dosáhnout vyhovující kvality siláží jak z hlediska krmivářského tak pro produkci bioplynu pomocí vybraných konzervačních přípravků. Při silážování nadměrně suché fytomasy kukuřice se nejvíce osvědčil chemický přípravek Fireguard v dávce 6 l/t, nejméně biologický přípravek Ecosyl. Vcelku všechny konzervační prostředky zlepšily kvalitu nadměrně suchých siláží a výtěžnost metanu, zejména v přepočtu na silážovanou fytomasu. Při silážování nadměrně vlhké fytomasy kukuřice se nejvíce osvědčila kyselina mravenčí v dávce již 4 l/t silážované fytomasy a na rozdíl od suché siláže se zde neosvědčily přípravky Safesil, zejména z hlediska výtěžku metanu ze silážované fytomasy. Při silážování nadměrně vlhké fytomasy pozitivní efekt kyseliny mravenčí byl jednoznačný, a to jak na základě hodnocení ztrát sušiny tak i výtěžnosti metanu, kdežto při konzervaci nadměrně suché fytomasy dochází k vysokým ztrátám sušiny organické hmoty, které však jsou do značné míry kompenzovány vysokou výtěžností metanu. Ze všech testovaných variant byla výtěžnost metanu nejvyšší u varianty s kyselinou mravenčí, a to jak u suché tak i mokré siláže. Výtěžek metanu u kukuřičných siláží s vysokou a nízkou sušinou ošetřených kyselinou mravenčí je zhruba stejný (348 a 351 lN/kg suš. siláže), kdežto v přepočtu na původní rostlinnou hmotu je výtěžek metanu o cca 11,4 % vyšší u kukuřice s nižší sušinou nežli s vyšší (343 proti 308 lN/kg suš.). U kontroly je tento rozdíl cca 9 % (316 proti 291 lN/kg suš.). Nejnižší hodnoty výtěžnosti metanu byly zjištěny u variant kukuřice s nízkou sušinou ošetřených prostředkem Safesil, a to u obou zkoumaných dávek 3 a 6 l/t silážované hmoty, konkretně 300 a 291 lN/kg suš. siláže neboli 294 a 286 lN/kg suš. silážované fytomasy.

Název v anglickém jazyce

Influence of selected silage additives on the silage quality of maize with high and low dry matter and on biogas yield

Popis výsledku anglicky

Based on extensive laboratory tests of maize silage with excessively high or low dry phytomass it has been shown that it was possible to achieve a satisfactory quality of silage from point of view of fodder or biogas purposes through selected preservation additives. For ensiling excessively dry maize phytomass the most promising additive was a chemical preparation “Fireguard” at a dose of 6 l/t, the least promising was biological preparation “Ecosyl”. In whole, all tested silage additives improved the fodder quality of excessively dry silage as well as yield of methane, especially in expression to original phytomass. For ensiling overly wet maize the most promising additive was formic acid at a dose of 4 l/t and the worst additive was “Safesil”, particularly in terms of the methane yield of original phytomass. The best ensiling effect for overly wet phytomass was achieved with formic acid, both based on the evaluation of losses and dry matter yield of methane, whereas the ensiling overly dry phytomass with formic acid leads to high dry matter losses of organic matter, which, however, are largely offset by a high yield of methane. Of all the tested variants the highest methane yield was achieved in the variants with formic acid, both in overly dry or overly wet silages. Methane yield of maize silages with high and low dry matter (DM) treated with formic acid is about the same (348 and 351 lN/kg DM of silage), while in terms of methane yield of the original phytomass is about 11.4 % higher in maize with lower dry matter than with higher (343 to 308 lN/kg DM of phytomass). For control variants this difference is about 9% and 6 % respectively (316 versus 291 lN/kg DM of phytomass or 334 versus 314 lN/kg DM of silage). The lowest values of methane yield were found in variations of maize with low dry matter treated with the additive “Safesil” with doses 3 and 6 l/t fresh phytomass, more precisely, 300 and 291 lN CH4 per kg DM of silage or 294 and 286 lN/kg DM of phytomass

Druh

J_x - Nezařazeno - Článek v odborném periodiku (Jimp, Jsc a Jost)

CEP obor

EI - Biotechnologie a bionika

OECD FORD obor

—

Projekt

<a href="/cs/project/QH91170" target="_blank" >QH91170: Nízkonákladové půdoochranné technologie pro produkci konzervované rostlinné biomasy jako suroviny pro výrobu bioplynu na základě pěstování pícnin.</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2011

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Agritech Science

ISSN

1802-8942

e-ISSN

—

Svazek periodika

2011

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

9

Strana od-do

—

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—