Vliv vodního výluhu směsi hřebíčku a skořice na produkci révy vinné odrůdy Modrý portugal v lokalitě Karlštejn

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027006%3A_____%2F18%3A00004780" target="_blank" >RIV/00027006:_____/18:00004780 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Vliv vodního výluhu směsi hřebíčku a skořice na produkci révy vinné odrůdy Modrý portugal v lokalitě Karlštejn

Popis výsledku v původním jazyce

V letech 2015-2018 byl hodnocený vliv botanických pesticidů na vybrané parametry révy vinné Vitis vinifera L. Sledování probíhalo na Výzkumné stanici vinařské v Karlštejně, na odrůdě Modrý Portugal. Hodnoceny byly 3 pokusné varianty a to kontrola, vodní výluh směsi hřebíčku a skořice a syntetický pesticid. Přípravky byly aplikovány od června do srpna (4 aplikace). Odolnost rostliny k plísni révové byla hodnocena v podmínkách přirozeného infekčního tlaku podle stupnice 1-7. Po sklizni byl stanoven výnos hroznů (t.ha-1), cukernatost moštu (oNM) a obsah titrovatelných kyselin (g.l-1). Mezi výnosy byly nalezeny statisticky průkazné rozdíly. V cukernatosti a obsahu titrovatelných kyselin nebyly rozdíly statisticky průkazné. Materiál a metody V letech 2015-2018 byl hodnocen vliv vodního extraktu směsi hřebíčku a skořice na stupeň napadení révy vinné (Vitis vinifera L.) plísní révovou (Plasmopara viticola) a na kvantitu a kvalitu produkce hroznů a moštu. Sledování probíhalo na pokusné vinici ve Výzkumné stanici vinařské v Karlštejně na odrůdě Modrý Portugal, která je nejvíce vhodná modrá moštová odrůda pro pěstování v této oblasti a je náchylná k houbovým chorobám. Vinice je udržována v integrovaném systému ochrany rostlin druhého stupně, nachází se v chráněné krajinné oblasti a v blízkosti řeky Berounky, ve vzdálenosti asi 290 m od řeky. Meteorologické údaje byly získány z vlastní automatické meteorologické stanice v Karlštejně umístěné na kopci Plešivec. Pro hodnocení průběhu počasí v letech 2015-2018 byly použity měsíční normály z let 1961-1990. Ke sledování byly vybrány 3 pokusné varianty a to kontrola suchá, bez postřiku (1), vodní výluh za studena ze směsi hřebíčku, sušený kalich hřebíčkovce kořenného, Syzygium aromaticum, syn. Eugenia caryophyllata, a skořice, kůra skořicovníku pravého Cinnamonum verum (2) a syntetický chemický přípravek (3) standardně používaný a povolený v integrované produkci proti houbovým chorobám révy. Názvy všech použitých chemických přípravků zde neuvádíme, protože byly použity různé skupiny přípravků a to CAA fungicidy a dithiokarbamáty, kyanoacetamid oxiny a dithiokarbamáty, fenylamidy a ftalimidy Cu, nitrofenoly, CAA fungicidy a ftalimidy, Qo inhibitory a DMI-azoly. První a poslední postřik v sezóně byl dělán kontaktními fungicidy na bázi anorganické mědi a síry. Vodní výluh směsi hřebíčku a skořice byl připraven v poměru 3:1 (3 díly hřebíčku, 1 díl skořice), dávkování 15 g směsi na 1 litr vody, k vyluhování byla použita vodovodní voda o teplotě 20 oC, doba vyluhování 24 hod, za občasné promíchání. Množství spotřebovaného postřiku na variantu (15 rostlin) bylo při první, druhé a třetí aplikaci 2 litry, při poslední čtvrté aplikaci 3 litry, což odpovídá dávce 673 l.ha-1 a 1010 l.ha-1 vodního výluhu směsi hřebíčku a skořice. Přípravky byly aplikovány postřikem na list, a později i na hrozny, od června do srpna, asi ve 14-ti denních intervalech, tedy v termínech standardně odpovídajících běžnému ošetření porostu chemickými postřiky (4 postřiky). K aplikaci jíchy byl použitý zádový aku-postřikovač. Ošetřeny byly obě strany listu, horní i spodní strana, tedy ve stejném režimu aplikace, jaký má postřikovač pro velkoplošnou aplikaci. Stupeň napadení listů a hroznů plísni révovou (Plasmopara viticola) byl hodnocený podle stupnice EPPO/PP 1/31(3): 1) žádné napadení, 2) napadení < 5 %, 3) napadení 5 – 10 %, 4) napadení 10 – 25 %, 5) napadení 25 – 50 %, 6) napadení 50 – 75 % a 7) napadení > 75 %. Stupeň napadení byl indikován jako rozsah plísní infikovaných skvrn na listech a na slupkách bobulí a třapinách 15 keřů (3 opakování x 5 keřů). První hodnocení bylo provedeno asi 3 týdny od začátku kvetení. Stupeň napadení byl hodnocen v podmínkách přirozeného infekčního tlaku, bez umělé infekce. U každého opakování bylo hodnoceno 25 listů ze střední části listové stěny (část letorostu mezi 6. ? 8. nodem). Hodnocení byla provedena v měsících červen–červenec-srpen. Poslední hodnocení bylo provedeno před sklizní. Po sklizni hroznů, která proběhla ve dnech 22.9.2015, 22.9.2016, 26.9.2017 a 11.9.2018, byl stanoven výnos hroznů (t.ha-1). Modrý Portugal je pěstován na středně vysokém vedení ve sponu 0,9 x 220 cm (tj. 5051 rostlin na hektar). K tomuto počtu rostlin je i uváděna hodnota výnosu. V hroznovém moštu pak byla stanovena cukernatost (oNM) a obsah titrovatelných kyselin (g.l-1). Metody stanovení jsou popsány ve Střalková a kol. (2017). Čtyřleté výsledky byly statisticky zpracovány metodou dvoufaktorové analýzy variance (ANOVA, Microsoft Excel 2010). Průkazné rozdíly byly vyhodnoceny na hladině významnosti 95%. Výsledky a diskuze Sledované období let 2015-2018 bylo z pohledu průběhu počasí velmi rozdílné. Teplotně byly všechny čtyři roky 2015-2018 v období červen až srpen teplotně nadnormální, silně nadnormální až mimořádně nadnormální. Srážkově se ročníky lišily a to rok 2017 byl nejvlhčí a rok 2018 absolutně nejsušší. Velký podíl na tom měl srážkový deficit nejen v červenci a srpnu 2018, ale suché bylo i celé jaro a léto jej ještě více prohloubilo. Z pohledu distribuce srážek a počtu tropických dní bylo v roce 2018 zaznamenáno 18 srážkových dní a 17 tropických. Stupeň napadení odrůdy Modrý Portugal v letech 2015-2017 se lišil v závislosti na vlhkosti ročníku. Ročník 2018 byl co do projevu napadení peronosporou na všech sledovaných variantách 2018 na stupni 1) žádné napadení, stejně jako ročník 2015, a udržel se po celé sledované období od června do srpna a to na všech sledovaných variantách včetně kontroly. Napadení listů a hroznů plísní révovou nebylo pozorováno. Zato v roce 2018 bylo pozorováno silné napadení padlím, což je v tomto případě pouze doplňující informace, protože padlí není předmětem hodnocení. V průběhu roku nebyl vliv padlí žádným způsobem minimalizován. Biologická účinnost vodního výluhu hřebíčku a skořice na plíseň révovou Plasmopara viticola byla v roce 2016, který byl srážkově příznivý pro rozvoj infekce, na variantě bez ošetření na úrovni 6 vysoké napadení (50-75 %) a na variantě hřebíček a skořice na úrovni 4 střední napadení (10-25 %). V roce 2017, který byl rovněž srážkově příznivý pro rozvoj infekce, na variantě bez ošetření na úrovni 7 velmi vysoké napadení (> 75 %) a na variantě hřebíček a skořice na úrovni 6 vysoké napadení (50-75 %). V mimořádně teplotně nadnormálních ročnících 2015 a 2018 se infekce neprojevila na žádné variantě, tedy ani na kontrole bez ošetření, ani na ošetřených variantách. Průměrný výnos hroznů za sledované období let 2015-2018 (přepočítaný na spon 0,9*2,2 m tedy 5051 ks rostlin na jeden hektar) se pohyboval v rozmezí 6,3-11,1 t.ha-1 a byl zjištěn průkazný rozdíl mezi všemi sledovanými variantami. Nejnižší byl na variantě 1 (kontrola) 6,3 +/- 1,38 t.ha-1, vyšší byl na variantě 2 (hřebíček a skořice) 8,6 +/- 1,96 t.ha-1 a nejvyšší byl na variantě 3 (chemický) 11,1 +/- 3,01 t.ha-1. Diskutovat dosažené výsledky je stále obtížné, protože v literatuře nebyly dosud nalezeny odpovídající zdroje, ve kterých by byla tato problematika řešena. Závěr: Dosažený rozdíl ve výnosu hroznů, který činí mezi kontrolou a vodním výluhem hřebíčku a skořice 2,25 t.ha-1, by mohl být pro integrovaný a ekologický způsob pěstování révy vinné již ekonomicky zajímavý. Nutné ale zdůraznit, že četnější dešťové srážky s sebou přinášejí i potřebu četnější aplikace přípravku, který se doporučuje po dešti opakovat. Zvýšení efektivity účinku tohoto výluhu je možné docílit dalším vývojem receptury směsi a možností jeho aplikace v kombinaci s konvenčními přípravky.

Název v anglickém jazyce

Effect of water extract of mixture of cloves and cinnamon on the grapevine production of Blue Portugal in Karlštejn

Popis výsledku anglicky

In years 2015-2018, the effect of botanical pesticides on selected parameters of Vitis vinifera L. was evaluated. Grapevine variety Blue Portugal was chosen for these experiments. The vineyards are situated in Research Station of Viticulture in Karlštejn. Three experimental variants were selected for trials - 1-control, 2-mixture of cloves and cinnamon and 3- synthetic pesticide. Pesticides were applied from June to August in 14days intervals (4 applications). Resistance to Plasmopara viticola was evaluated under conditions of natural infection pressure according to the 1-7scale. After harvesting the grape yield (t.ha-1), the sugar content of grape juice (oNM) and titratable acidity (g.l-1) was determined. In yield were statistically significant differences.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

40106 - Agronomy, plant breeding and plant protection; (Agricultural biotechnology to be 4.4)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Úroda

ISSN

0139-6013

e-ISSN

—

Svazek periodika

66

Číslo periodika v rámci svazku

12 vědecká příloha

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

4

Strana od-do

247-250

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—