Chirurgická terapie fixované atlantoaxiální rotační dislokace - monocentrická studie 15 pacientů

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00064203%3A_____%2F19%3A10404344" target="_blank" >RIV/00064203:_____/19:10404344 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00216208:11110/19:10404344

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=cG192XQ8TB" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=cG192XQ8TB</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Chirurgická terapie fixované atlantoaxiální rotační dislokace - monocentrická studie 15 pacientů

Popis výsledku v původním jazyce

ÚČEL STUDIE Atlantoaxiální rotační dislokace (AARD) se většinou vyskytuje u dětí a převažující většina případů je úspěšně zvládnuta neoperačním léčením. Chirurgická intervence je nutná u pacientů, u nichž selhala neoperační léčba, v případě opakovaných dislokací au pacientů s anatomickými defekty atlantoaxiálního komplexu. Účelem předkládané studie je radiologické a klinické hodnocení pacientů s AARD chirurgicky léčených na našem oddělení. MATERIÁL A METODY V období od roku 2001 do roku 2017 bylo na našem oddělení chirurgicky ošetřeno celkem 15 pacientů s AARD, a to 6 mužů a 9 žen ve věku 5-72 let, s průměrným věkem 27,3 let. 8 pacientů bylo mladších 18 let. Kromě pravidelných kontrol byli všichni pacienti vyšetřeni také na konci studie, což znamená při sledování 12 až 214 měsíců, tj. V průměru 112,1 měsíce po operaci. Ve studii byla sledována a hodnocena anatomie atlantoaxiálního komplexu a kraniocervikální křižovatka, průběh chirurgického zákroku, korekce deformity, kostní fúze, klinický stav pacienta a komplikace. Klinické hodnocení bylo provedeno za použití vizuální analogové stupnice (VAS) pro bolest krku a indexu postižení krku (NDI). Všechny parametry byly statisticky vyhodnoceny na úrovni p pod 0,05. VÝSLEDKY U všech 15 pacientů předcházela operace neúspěšné neoperační léčbě. Období mezi rotací a operací bylo 4 dny až 48 měsíců s průměrnou hodnotou 11,3 měsíce. Všichni pacienti zahrnutí do studie vykazovali intaktní osu dens, ostatní pacienti byli ze studie vyloučeni. U 10 pacientů byla jejich hlava otočena doleva, u 5 pacientů doprava. Přední atlantodentální interval (ADI) byl 2-7 mm se střední hodnotou 3,5 mm. Ve 13 případech byla ADI menší než 5 mm, ve 2 případech byla větší. Podle klasifikace Fielding a Hawkins bylo 9 případů typu I, 4 případy typu II a dva případy typu III. Podle Ishii et al. klasifikace, byly identifikovány 2 případy typu I, 12 případů typu II a jeden případ typu III. U 9 pacientů byly v historii nalezeny predispoziční faktory, konkrétně 7 případů traumatu, 2 případy infekce. Předoperačně byla pozorována vzájemná rotace C1-C2 z 7,0 stupňů na 60,0 stupňů se střední hodnotou 27,3 stupňů, zatímco po korekci to bylo od 1,0 stupňů do 7,0 stupňů se střední hodnotou 3,9 stupňů (p &lt;0,05). Boční sklon byl 3,4 stupně - 23,6 stupňů před operací s průměrnou hodnotou 9,9 stupňů a 0,7 stupňů - 4,0 stupňů po korekci se střední hodnotou 2,2 stupňů (p &lt;0,05). Pooperační ADI se pohybovala od 1 do 3 mm, se střední hodnotou 1,9 mm (p &lt;0,05). Kostní fúze C1-C2 nebo C1-C2-C3 byla dosažena ve všech relevantních případech (N = 13, 100%), u dvou pacientů byla použita dočasná fixace. Průměrná hodnota VAS pro bolest krku byla 6,3 předoperačně, 1,0 (p &lt;0,05) v jednom roce a 1,0 (p &lt;0,05) opět při závěrečném vyšetření. Průměrná hodnota NDI byla předoperačně 50,4%, 9,3% (p &lt;0,05) po jednom roce a 9,5% (p &lt;0,05) při závěrečném vyšetření. Všichni pacienti, u kterých jsme operovali, uvedli, že se znovu podrobí operaci. DISKUSE Ve srovnání s ostatními autory do naší skupiny pacientů patřilo překvapivě mnoho dospělých pacientů (46,7%) s vysokým procentem neurologických defektů (33,3%). V souladu s literaturou byla příčina rotace odhalena v 60% případů. Na našem oddělení je korekce preferována u všech pacientů, zatímco u pediatrických pacientů fixace in situ způsobuje vývojové deformace obličeje a krční páteře. Byla potvrzena vysoká úspěšnost kostní fúze (13/15, 13 = 100%) a také přechodná atlantoaxiální fixace byla úspěšně použita u dvou pacientů, oba s traumatickou etiologií. ZÁVĚRY Pokud selže neoperativní léčba, je chirurgická korekce AARD vhodnou léčebnou metodou, která zajišťuje příznivé umístění atlantoaxiálního komplexu, zlepšuje klinický stav pacienta a zabraňuje asymetrickému vývoji obličeje u dětí. Fixační technika Goel-Harm a fúze C1-C2 jsou u nás považovány za metodu volby u starších pediatrických a dospělých pacientů.

Název v anglickém jazyce

Surgical Therapy of Fixed Atlantoaxial Rotatory Dislocation - Monocentric Study of 15 Patients

Popis výsledku anglicky

PURPOSE OF THE STUDY Atlantoaxial Rotatory Dislocation (AARD) mostly occurs in children and prevailing majority of cases are successfully managed by non-operative treatment. Surgical intervention is necessary in patients in whom non-operative treatment failed, in case of repeated dislocations and in patients with anatomical defects of the atlantoaxial complex. The purpose of the presented study is the radiological and clinical evaluation of patients with AARD surgically treated at our department. MATERIAL AND METHODS In the period from 2001 to 2017, altogether 15 patients with AARD were surgically treated at our department, namely 6 men and 9 women aged 5-72 years, with the mean age of 27.3 years. 8 patients were younger than 18 years of age. Apart from regular checks, all the patients were examined also at the end of the study, which means at a follow-up of 12-214 months, i.e. 112.1 months postoperatively on average. In the study, the anatomy of the atlantoaxial complex and craniocervical junction, course of the surgical procedure, correction of deformity, bone fusion, clinical condition of the patient and complications were monitored and evaluated. The clinical evaluation was performed using the Visual Analogue Scale (VAS) for neck pain and the Neck Disability Index (NDI). All the parameters were statistically evaluated at the p-level below 0.05. RESULTS In all 15 patients the surgery was preceded by unsuccessful non-operative treatment. The period between the rotation and the surgery was 4 days to 48 months, with the mean value of 11.3 months. All the patients included in the study showed an intact dens axis, the other patients were excluded from the study. In 10 patients their head was rotated to the left, in 5 patients to the right. The anterior atlantodental interval (ADI) was 2-7 mm with the mean value of 3.5 mm. In 13 cases the ADI was less than 5 mm, in 2 cases it was greater. According to the Fielding and Hawkins classification there were 9 cases of type I, 4 cases of type II and two cases of type III. According to the Ishii et al. classification, 2 cases of type I, 12 cases of type II and one case of type III were identified. In 9 patients predisposing factors were found in the history, namely 7 cases of trauma, 2 cases of infection. Mutual rotation of C1-C2 from 7.0 degrees to 60.0 degrees with the mean value of 27.3 degrees was observed preoperatively, while after the correction it was from 1.0 degrees to 7.0 degrees with the mean value of 3.9 degrees (p &lt; 0.05). Lateral inclination was 3.4 degrees-23.6 degrees preoperatively with the mean value of 9.9 degrees, and 0.7 degrees-4.0 degrees after the correction with the mean value of 2.2 degrees (p &lt; 0.05). The postoperative ADI ranged from 1 to 3 mm, with the mean value of 1.9 mm (p &lt; 0.05). The bone fusion of C1-C2 or C1-C2-C3 was achieved in all the relevant cases (N = 13, 100%), in two patients a temporary fixation was used. The mean value of VAS for neck pain was 6.3 preoperatively, 1.0 (p &lt; 0.05) at one year and 1.0 (p &lt; 0.05) again at the final examination. The mean value of NDI was 50.4 % preoperatively, 9.3% (p &lt; 0.05) at one year and 9.5% (p &lt; 0.05) at the final examination. All patients that we operated on stated that they would undergo surgery again. DISCUSSION Compared to the other authors, our group of patients included surprisingly many adult patients (46.7%) with a high percentage of neurological defects (33.3%). In agreement with the literature, the cause of rotation was revealed in 60% of cases. At our department, correction is preferred in all the patients, while especially in paediatric patients in situ fixation causes the developmental deformities of the face and cervical spine. High success rate of bone fusion was confirmed (13/15, 13 = 100%) and also the transient atlantoaxial fixation was successfully used in two patients, both with traumatic etiology. CONCLUSIONS If non-operative treatment fails, surgical correction of AARD is a suitable treatment method which ensures favourable position of the atlantoaxial complex, improves the clinical condition of the patient and prevents the asymmetric development of the face in children. The Goel-Harm&apos;s fixation technique and C1-C2 fusion are considered by us the method of choice in older paediatric and adult patients.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

30211 - Orthopaedics

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Acta Chirurgiae Orthopaedicae et Traumatologiae Čechoslovaca

ISSN

0001-5415

e-ISSN

—

Svazek periodika

86

Číslo periodika v rámci svazku

6

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

403-412

Kód UT WoS článku

000505644800010

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85077941764