Bouře Svatopluka Čecha a její zhudebnění: Fibich - Foerster - Neumann: I. část

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F17%3AN0000088" target="_blank" >RIV/00094862:_____/17:N0000088 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.opusmusicum.cz/content/bou%C5%99e-svatopluka-%C4%8Decha-%C2%A0jej%C3%AD-zhudebn%C4%9Bn%C3%AD-fibich-%E2%80%93-foerster-%E2%80%93-neumann-i-%C4%8D%C3%A1st" target="_blank" >http://www.opusmusicum.cz/content/bou%C5%99e-svatopluka-%C4%8Decha-%C2%A0jej%C3%AD-zhudebn%C4%9Bn%C3%AD-fibich-%E2%80%93-foerster-%E2%80%93-neumann-i-%C4%8D%C3%A1st</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Bouře Svatopluka Čecha a její zhudebnění: Fibich - Foerster - Neumann: I. část

Popis výsledku v původním jazyce

Báseň Bouře Svatopluka Čecha dokázala zaujmout hned několik českých skladatelů poslední třetiny 19. a počátku 20. století. Původně epickou báseň s báchorkovým baladickým charakterem Čech transformoval do podoby jakéhosi lyricko-dramatického „libreta“, ale bez dramatické zápletky, dějové gradace a charakteristiky postav. Nejznámějšímu zhudebnění Bouře z pera Vítězslava Nováka z let 1908–10 předcházely nedokončené kompoziční pokusy Zdeňka Fibicha (1873), Josefa Bohuslava Foerstera (1882–83) a rozsáhlejší kantáta Františka Neumanna (1900–02). Přestože všechna tato díla mají společnou textovou předlohu a ve zhudebnění užívají vokálně-instrumentálního aparátu, vzájemně se liší žánrem, použitými kompozičními metodami a odkazují vždy na odlišný horizont estetických zkušeností a norem. Ačkoli Fibichův nedokončený fragment Bouře je dnes ztracen, lze se na základě analogie s dalšími skladatelovými díly domnívat, že hodlal komponovat Bouři jako epicko-dramatickou baladu. J. B. Foerster zvolil lyrický přístup založený na schumannovském navození poetické jednoty hudby a slova. František Neumann komponoval svou kantátu jako volný sled scén, v nichž uplatnil některá konvencionální schémata operního žánru, skladebné postupy tehdy populárních operních děl (Bizet: Djamileh, Offenbach: Hoffmannovy povídky) či prosté názvuky na příznačné rysy skladebného stylu známých autorů (Dvořák, Wagner).

Název v anglickém jazyce

The Tempest by Svatopluk Čech and its musical settings: Fibich - Foerster - Neumann: I. part

Popis výsledku anglicky

Poem Bouře (The Tempest) by Svatopluk Čech drew the attention of several Czech composers from the last third of the 19th century and the beginning of the 20th century. Čech transformed the originally epic poem with fairy-tale, balladic character to the form of a sort of a lyric and dramatic "libretto", however without any dramatic plot, gradation and distinctive characters. The most famous musical setting of Bouře is by Vítězslav Novák from 1908-1910 and was preceded by unfinished compositional attempts by Zdeněk Fibich (1873), Josef Bohuslav Foerster (1882-1883) and a larger cantata by František Neumann (1900-1902). Although all the works set the same text and the musical settings use vocal-instrumental apparatus, they are in different genres, use different compositional methods and refer to different horizons of aesthetical experience and standards. Although Fibich's unfinished fragment Bouře is today lost, based on the analogy with composer's other works, we can guess that he was going to compose Bouře as an epic, dramatic ballad. J. B. Foerster chose a lyric approach based on Schumann-style induction of poetic unity between the music and text. František Neumann composed his cantata as a free sequence of scenes in which he employed some conventional opera schemes and compositional methods of then popular operas (Bizet: Djamileh, Offenbach: The Tales of Hoffmann) or simple allusions to typical features of compositional styles of famous authors (Dvořák, Wagner).

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Opus musicum

ISSN

0862-8505

e-ISSN

—

Svazek periodika

49

Číslo periodika v rámci svazku

6

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

23

Strana od-do

62-84

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—