Česká literatura v polských překladech (1989–2020) = Literatura czeska v tłumaczeniach polskich (1989–2020)

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094943%3A_____%2F20%3AN0000004" target="_blank" >RIV/00094943:_____/20:N0000004 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Česká literatura v polských překladech (1989–2020) = Literatura czeska v tłumaczeniach polskich (1989–2020)

Popis výsledku v původním jazyce

Bibliografie české literatury v polských překladech zachycuje knihy českých autorů a antologie, v nichž jsou obsaženy jejich texty. Předmětem pozornosti je především česká próza, poezie a drama a také dětská literatura včetně obrázkových knih, pokud texty k ilustracím vytvořili čeští autoři. Základem evidence polské literatury je národní bibliografie Przewodnik Bibliograficzny (Bibliografický průvodce), kterou na základě povinného výtisku zpracovává Biblioteka Narodowa ve Varšavě. Záznamy o knižní produkci byly v období let 1946 až 2009 vydávané tiskem v sešitech Przewodnik Bibliograficzny v týdenní periodicitě, od tohoto roku jsou sešity ve stejné podobě publikovány elektronicky ve formátu PDF a jsou volně dostupné na internetu. Všechny záznamy, zpracovávané v katalogizačním formátu MARC 21, jsou z této bibliografie současně vedeny v katalogu Biblioteki Narodowej. Uspořádání záznamů je v sešitech věcné do skupin podle mezinárodního desetinného třídění, uvnitř skupin abecedně. Bibliograficky je vydavatelská produkce polských nakladatelství podchycena v národní bibliografii Przewodnik Bibliograficzny a v souborném katalogu vědeckých knihoven NUKAT v relativní úplnosti. Z těchto zdrojů se dostávají záznamy do světového souborného katalogu OCLC WorldCat, stejně jako do katalogu překladové literatury Index Translationum, který buduje UNESCO. Excerpcí polské národní bibliografie a polských i světových souborných katalogů jsme zpracovali bibliografický přehled polských překladů české literatury, jak v jednotlivých letech vycházela v polských nakladatelstvích. Podchyceny jsou ovšem také překlady německy píšících autorů, k nimž patří např. pražští rodáci Franz Kafka a Rainer Maria Rilke, které polská bibliografie považuje za rakouské spisovatele. Na rozdíl od světových souborných katalogů, jež u jednotlivých děl uvádějí překlad podle jazyka, je pro polskou bibliografii kritériem příslušnosti země původu autora (v případě F. Kafky či R. M. Rilkeho tedy Rakousko-Uhersko, i když publikovali ještě po vzniku ČSR). Do našeho přehledu jsme zařadili také české autory, kteří publikovali polsky a jejichž díla vycházela polsky v českých i polských nakladatelstvích (jako Věra Kopecká, Renata Putzlacher). Zařazeni jsou také čeští autoři, kteří přijali také jiné státní občanství a píší i v jiném jazyce (např. Milan Kundera nebo Martina Navrátilová). Struktura bibliografického záznamu v našem soupisu obsahuje: jméno autora (tučně), název, příp. podnázev (kurzívou), název díla v češtině doplněný rokem jeho prvního vydání, příp. rokem vydání, z něhož vycházel překladatel (v hranaté závorce), jméno překladatele, případně jméno upravovatele nebo ilustrátora, pořadí vydání, je-li uvedeno, impresum (místo vydání, vydavatel, rok vydání), rozsah podle poslední číslované strany, název edice (v kulaté závorce), ISBN. Bibliografické záznamy mají stručnou podobu, která vychází z platných mezinárodních standardů. Řazení záznamů je chronologické a v rámci jednoho roku abecední podle autorů, resp. editorů. Jako ve všech státech východního bloku došlo i v Polsku po roce 1989 k enormnímu publikačnímu boomu, od poloviny devadesátých let zde narůstá každým rokem počet vydaných titulů v průměru o jeden tisíc. Svůj podíl na této informační explozi má rovněž krásná literatura, které ve srovnání s rokem 1989 přibývá v každém sledovaném roku o jednu až dvě třetiny ve srovnání s obdobím předcházejícím. Podle statistiky UNESCO patří Polsko na sedmé místo ve světě v množství titulů překladové literatury. Krásnou literaturu třídí polská národní bibliografie na literaturu pro dospělé a literaturu pro děti a mládež. Když v polovině devadesátých let minulého století bylo literatury pro dospělé dvojnásobek ve srovnání s rokem 1989, došlo k vyčlenění beletrie polských autorů do samostatného oddílu. Je z něho patrné, že díla polských autorů postupně převažují nad překladovou tvorbou. V překladové literatuře z více než poloviny převládá beletrie amerických autorů, z dalších států mají výrazné zastoupení angličtí, francouzští, italští, japonští nebo korejští autoři. Polská literární věda ovšem sleduje novou produkci i z jiných států a s významnými díly se snaží v překladech polské čtenáře seznámit. Ze slovanských literatur je postavení české literatury v polských překladech poměrně dobré, lze ji početně srovnat s množstvím překladů ruské literatury. V dětské literatuře se množství produkce polských autorů pohybuje ročně okolo 80 % z celkového počtu vydávaných titulů, z poloviny jde ovšem o leporela a drobné kreslené knížky v rozsahu okolo jednoho tiskového archu. Vedle klasické literatury našly své uplatnění také komiksy, k nimž stále patří díla např. D. Defoa nebo J. Verna. Také polské děti zažily sérii knih Zdeňka Milera o Krtečkovi. Ve sledovaném období posledních třiceti let patří mezi stálice v překladové literatuře dílo Bohumila Hrabala a Milana Kundery. Nové vydání Haškova Švejka vychází v průměru každým druhým rokem a nejčastěji vydávaným titulem je román Proces, v němž Franz Kafka předjímá události pozdějšího fašistického teroru a jenž se stal pro polské středoškoláky mimočítankovou četbou. Dobré zastoupení v polské literatuře má také básnická tvorba českých autorů, a to nejen v překladech lyrických děl Rainera Marii Rilka, který významně ovlivnil moderní poezii. Již před rokem 1989 byla česká literatura v polských překladech dobře zastoupena. Zatímco knižní tvorba Milana Kundery, Ludvíka Vaculíka a mnohých dalších „zakázaných“ autorů byla po roce 1970 stažena z českých knihoven, v polských knihovnách mohla být čtenářům volně k dispozici. Již v roce 1989 vzniklo nakladatelství Solidarności Polsko-Czeskiej k vydávání české do té doby oficiálně zakázané tvorby a polská čtenářská obec je seznamována v překladech s dílem Václava Havla, Pavla Kohouta, Milana Kundery, Josefa Škvoreckého a mnoha dalších autorů, jejichž díla v předchozích dvaceti letech ve státních nakladatelstvích u nás ani v Polsku nevycházela. Podobně jako v jiných státech vznikl v roce 1998 na podporu překladové tvorby českých autorů na Ministerstvu kultury ČR dotační program. Komise literárních odborníků každoročně vyhodnocuje žádosti vydavatelů z mnoha zemí a s touto podporou vychází také v polských překladech od roku 2000 každoročně několik titulů. V letech 2000–2018 získala takto polská vydavatelství finanční příspěvek na vydání 90 českých knih. Zájem polských nakladatelů pochopitelně každoročně převyšuje počet vybraných dotovaných titulů. Tak např. v roce 2017 vyšlo v Polsku 33 titulů české literatury v překladu, z toho šest titulů získalo podporu českého ministerstva kultury (další tři tituly jsou ještě ve výrobě). Na rok 2018 bylo podáno 27 návrhů na udělení finanční podpory ze strany polských vydavatelů, z nichž bylo finančně podpořeno 18 titulů z devíti nakladatelství. S pomocí státní dotace se tak polská veřejnost systematicky seznamuje s tvorbou českých autorů, zejména těch, kteří získávají za svou tvorbu ocenění v soutěžích, jako je Magnesia Litera, Státní cena za literaturu, Cena Evropské unie za literaturu a Cena Česká kniha.

Název v anglickém jazyce

Czech literature in Polish translations

Popis výsledku anglicky

The bibliography of Czech literature in Polish translations (1989–2020) lists books by Czech authors and anthologies which contain their texts. Greatest attention is paid to Czech prose, poetry and drama, as well as children's literature, including picture books, if the texts for illustrations were created by Czech authors. The basis for the recording of Polish literature is the national bibliography Przewodnik Bibliograficzny (Bibliographic Guide), which is prepared by the Biblioteka Narodowa in Warsaw on the basis of a mandatory copy. Records of book production were published in the Przewodnik Bibliograficzny series on a weekly basis between 1946 and 2009, and since then the books have been published electronically in PDF format and are freely available on the Internet. All records processed in the MARC 21 catalogue format from this bibliography are kept in the Biblioteka Narodowa catalogue at the same time. The arrangement of records in books is factual, into groups according to the international decimal classification, and within groups alphabetical. Bibliographically, the publishing production of Polish publishers is captured, in relative completeness, in the national bibliography Przewodnik Bibliograficzny and in the comprehensive catalogue of NUKAT scientific libraries. From these sources, entries are made in the OCLC WorldCat, as well as in the Index Translationum catalogue built by UNESCO. By excerpting the Polish national bibliography and Polish and world comprehensive catalogues, we have compiled a bibliographic overview of Polish translations of Czech literature, ordered as published in Polish publishing houses in individual years. However, there are also translations by German-speaking authors, such as Franz Kafka and Rainer Maria Rilke, natives of Prague, whom the Polish bibliography considers to be Austrian writers. Unlike world comprehensive catalogues, which state translation by language for individual works, for the Polish bibliography the criterion is the author's country of origin (in the case of F. Kafka or R. M. Rilke it is Austria-Hungary, even though they published even after the creation of the Czechoslovak Republic). We have also included Czech authors in our overview who published in Polish and whose works have been published in Polish by Czech and Polish publishers (such as Věra Kopecká, Renata Putzlacher). Who is also included are Czech authors who have accepted another citizenship and write in another language (e.g., Milan Kundera or Martina Navrátilová). The structure of the bibliographic record in our list contains: author's name (bold), title, or subtitle (in italics), the title of the work in Czech supplemented by the year of its first publication, or the year of publication which the translator used (in square brackets), the name of the translator or the name of the editor or illustrator, the order of publications, if any, the imprint (place of publication, publisher, year of publication), length according to the last numbered page, edition name (in parentheses), ISBN. Bibliographic records have a brief form, which is based on valid international standards. The order of records is chronological and within one year alphabetical according to the authors or editors. As in all Eastern bloc countries, there was an enormous publishing boom in Poland after 1989, and the number of titles published has been growing by an average of one thousand since the mid-1990s. Fiction also has its share in this information explosion; in comparison with 1989, its number increases by one to two-thirds in each monitored year in comparison with the previous period. According to UNESCO statistics, Poland ranks seventh in the world in the number of titles of translated literature. Fiction is divided by the Polish national bibliography into literature for adults and literature for children and youth. When, in the mid-1990s, adult literature became twice as numerous as in 1989, Polish authors' fiction was separated into another section. It is clear that the works of Polish authors gradually prevail over translation. Fiction by American authors predominates in more than half of the translated literature, while English, French, Italian, Japanese or Korean authors are strongly represented as well. However, Polish literary science follows new productions from other countries and tries to acquaint Polish readers with important works in translation. Concerning Slavic literature, the position of Czech literature in Polish translations is relatively good, and can be compared numerically with the number of translations of Russian literature. In children's literature, the amount of production of Polish authors is about 80% of the total number of published titles per year, but half of them are concertina books and small cartoon books with a length of about one printed sheet. In addition to classical literature, comics have also become popular, including, for example, works by D. Defo or J. Verne. Polish children also experienced a series of books by Zdeněk Miler about Krteček. In the monitored period of the last thirty years, the works of Bohumil Hrabal and Milan Kundera have been the mainstays in translation literature. Hašek's new edition of Švejk is published on average every other year, and the most frequently published title is Proces, in which Franz Kafka anticipates the events of later fascist terror and which has become extra-curricular reading for Polish high school students. The poetic work of Czech authors is also well represented in Polish literature, not only in the translations of the lyrical works of Rainer Maria Rilke, who significantly influenced modern poetry. Even before 1989, Czech literature was well represented in Polish translations. While the books of Milan Kundera, Ludvík Vaculík and many other "forbidden" authors were withdrawn from Czech libraries after 1970, they were freely available to readers in Polish libraries. Already in 1989, the Solidarności Polsko-Czeskiej publishing house was established to publish hitherto officially banned Czech works, and the Polish readership was introduced to the works of Václav Havel, Pavel Kohout, Milan Kundera, Josef Škvorecký and many other authors in translations whose works in the previous twenty years in state publishing houses in our country or in Poland were not published. As in other countries, a subsidy programme at the Ministry of Culture of the Czech Republic was established in 1998 to support the translation work of Czech authors. The Committee of Literary Experts evaluates the applications of publishers from many countries every year, and with this support several titles have been published in Polish translations every year since 2000. In the years 2000–2018, Polish publishing houses thus received a financial contribution for the publication of 90 Czech books. Naturally, the interest of Polish publishers every year exceeds the number of selected subsidized titles. For example, in 2017, 33 titles of translated Czech literature were published in Poland, of which six titles received support from the Czech Ministry of Culture (another three titles are still in production). For 2018, 27 proposals were submitted for financial support from Polish publishers, of which 18 titles from nine publishing houses were financially supported. With the help of a state subsidy, the Polish public is systematically acquainted with the works of Czech authors, especially those who receive awards for their work in competitions such as Magnesia Litera, the State Prize for Literature, the European Union Prize for Literature and the Czech Book Prize.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60204 - General literature studies

Projekt

<a href="/cs/project/DG18P02OVV036" target="_blank" >DG18P02OVV036: Česká literatura ve světě a světová literatura v Čechách v letech 1989-2020</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7051-291-3

Počet stran knihy

231

Název nakladatele

Moravská zemská knihovna

Místo vydání

Brno

Kód UT WoS knihy

—