Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Léčba zlomeniny distální třetiny diafýzy tibie pomocí MIPO techniky

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11110%2F20%3A10413469" target="_blank" >RIV/00216208:11110/20:10413469 - isvavai.cz</a>

  • Nalezeny alternativní kódy

    RIV/00064211:_____/20:W0000027

  • Výsledek na webu

    <a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=1mSF4U1tah" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=1mSF4U1tah</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Léčba zlomeniny distální třetiny diafýzy tibie pomocí MIPO techniky

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Cíl: Užití MIPO (miniinvazivní dlahová osteosyntéza) techniky k ošetření zlomeniny distální třetiny diafýzy tibie je dnes běžně užívanou metodou. Současně je stejně jako jiné metody zatížena relativně vysokým počtem komplikací. Cílem práce bylo zjistit, zda je používání této techniky na našem pracovišti efektivní a výskyt komplikací se výrazněji neliší od hodnot udávaných v literatuře. Materiál a metoda: V letech 2014-2016 jsme technikou málo invazivně zaváděné dlahy ošetřili celkem 42 pacientů, kteří utrpěli zlomeninu distální třetiny diafýzy tibie. Poranění bylo způsobeno malou energií násilí. Průměrný věk pacientů byl 50 let (rozmezí 27-86 let) a doba sledování průměrně 11,8 měsíce (rozmezí 1,5-38 měsíců). Všichni pacienti byli ošetření málo invazivní technikou pomocí podvlečené LCP dlahy. Z anteromediálního přístupu byla zavedena u 41 pacientů (98%). Jen u jednoho pacienta (2%) byla LCP dlaha zavedena z anterolaterálního přístupu pro nepříznivý lokální nález na mediální straně distálního bérce. Výsledky: Z celkového počtu operovaných podstoupilo operaci během 24 hodin od úrazu 35 pacientů (83 %) včetně dvou pacientů, kterým byl naložen zevní fixátor. Průměrná délka operace byla 61 minut (rozmezí 30-150 minut). K primárnímu zhojení došlo u 93 % pacientů s radiologickými známkami zhojení průměrně za 5,6 měsíce (rozmezí 1,5-16 měsíců). Plná zátěž byla umožněna průměrně za 4,2 měsíce (rozmezí 1,5-16 měsíců). Opožděné hojení bylo pozorováno u čtyř pacientů. U tří pacientů se rozvinul pakloub s nutností reoperace. Infekční komplikace jsme zaznamenali u sedmi pacientů, z toho se třikrát jednalo o hluboký infekt. Jednou si chronický infekt vyžádal amputaci v bérci. U pěti pacientů došlo ke zhojení v malpozici. Závěr: Léčba zlomenin distální třetiny diafýzy tibie zůstává i přes rozvoj moderních materiálů, implantátů a operačních metod nevyřešenou problematikou. MIPO techniku lze považovat za účinnou metodu ošetření těchto typů zlomenin s vysokou úspěšností zhojení s přijatelným procentem komplikací.

  • Název v anglickém jazyce

    Treatment of Fractures of the Distal Third of Tibia Diaphysis by MIPO Technique

  • Popis výsledku anglicky

    PURPOSE OF THE STUDY: MIPO (Minimally Invasive Plate Osteosynthesis) technique is currently a commonly used method to treat fractures of the distal third of tibia diaphysis. At the same time, it is just like other methods accompanied by a relatively high complication rate. The purpose of this study was to determine whether the use of this technique at our department is effective and whether the complication rate does not differ considerably from values reported by literature. MATERIAL AND METHODS: In the period 2014-2016, minimally invasive plate osteosynthesis was performed in a total of 42 patients, who had suffered a fracture of the distal third of tibia diaphysis. They sustained a low-energy trauma. The mean age of patients was 50 years (range 27-86 years) and the mean follow-up period was 11.8 months (range 1.5-38 months). All the patients were treated with a minimally invasive technique with the use of subcutaneous LCR In 41 patients (98%) it was inserted via anteromedial approach. In one patient only (2%), the LCP was inserted via anterolateral approach due to the unfavourable local finding on the medial side of the distal lower limb. RESULTS: Of the total number of operated patients, 35 patients (83%) underwent surgery within 24 hours of injury, including two patients in whom an external fixator was used. The mean operative time was 61 minutes (range of 30-150 minutes). The primary healing occurred in 93% of patients with radiological signs of healing within 5.6 months on average (range of 1.5-16 months). Time to full weight bearing was 4.2 months on average (range of 1.5-16 months). Delayed healing was observed in four patients. In three patients, a non-union developed, necessitating revision surgery. Infectious complications were reported in seven patients, in three of whom deep wound infection developed. In one case, the chronic infection resulted in a lower limb amputation. In five patients mal-union occurred. DISCUSSION: The outcomes achieved by the authors in treating fractures of the distal third of tibia diaphysis with a minimally invasive technique do not considerably differ from the outcomes reported by other authors in literature. In terms of the outcomes and the complication rate, the MIPO method is comparable to the treatment of these fractures with the use of nails. Limiting for fracture healing is the vascular supply. Therefore, in treating these injuries it is necessary to proceed with minimum invasiveness and carefulness and to seek to limit any additional trauma to soft tissues, thus also to vascular supply. In case of syndesmosis failure, the concurrent treatment of distal fibula fractures is clearly indicated. In case of intact syndesmosis, fibular osteosynthesis and the sequence of procedures are to be decided by the surgeon. At present, rigid osteosynthesis is being abandoned for potential slower healing up to development of non-unions. CONCLUSIONS: The treatment of fractures of the distal third of tibia diaphysis remains an unsolved issue despite the development of state-of-the art materials, implants and surgical techniques. The MIPO technique can be considered an effective method of treatment of these types of fractures, achieving a high success rate of healing and acceptable rate of complications.

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>imp</sub> - Článek v periodiku v databázi Web of Science

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    30211 - Orthopaedics

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2020

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Acta Chirurgiae Orthopaedicae et Traumatologiae Čechoslovaca

  • ISSN

    0001-5415

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    87

  • Číslo periodika v rámci svazku

    2

  • Stát vydavatele periodika

    CZ - Česká republika

  • Počet stran výsledku

    6

  • Strana od-do

    114-119

  • Kód UT WoS článku

    000540875000007

  • EID výsledku v databázi Scopus

    2-s2.0-85084604682