Poezie a kosmos: Studie o poezii a poetice

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F17%3A10367551" target="_blank" >RIV/00216208:11210/17:10367551 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Poezie a kosmos: Studie o poezii a poetice

Popis výsledku v původním jazyce

Kapitoly knihy volně spojuje zájem o vztah mezi řečí poezie a světem. Slovo kosmos v názvu odkazuje k představě uspořádaného světa, který báseň předpokládá, zviditelňuje nebo utváří. První kapitola uvádí některé možnosti, jak tento vztah mezi řečí a světem chápat a podává rozlišení několika typů básnické řeči vycházející z lacanovské trojice symbolické, imaginární, reálné. Kosmos je podstatným předpokladem poetiky Gastona Bachelarda, jíž je věnována druhá kapitola. Neméně důležitým rysem Bachelardova myšlení je oddělení poetiky a vědy. To mu na jedné straně dovoluje právě v poetice pracovat s obrazem kosmu, na druhé straně je tento obraz odkázán do oblasti poezie, zatímco věda v Bachelardově pojetí již není schopna představit ucelený obraz světa. Třetí kapitola pojednává o obrazech v básnickém díle Konstantina Biebla, které jsou spojeny s místy a s pohybem mezi místy. Čtvrtá se zabývá texty Rogera Cailloise, které představují svébytnou básnickou meditaci nad kameny. Obě kapitoly se vztahují k bachelardovskému předpokladu kosmu a v některých ohledech rozvíjejí druhou kapitolu. V kapitole věnované Paulu Celanovi a Jiřímu Kolářovi se snažím ukázat rozpad takové představy kosmu v poezii po druhé světové válce. Podobný pohled je v moderní poezii samozřejmě starší, přinejmenším by bylo třeba zmínit Eliotovou skladbu The Waste Land (1922) nebo Yeatsovu báseň The Second Coming (1919), po druhé světové válce již ale nejde o jednotlivé básně tato tendence v poezii ne-li převažuje, pak alespoň tvoří jeden podstatný a silný proud. V kapitole o Sešitech Josefíny Rykrové (1981) se zabývám touto poslední básnickou sbírkou Milady Součkové a jejím pokusem o konstrukci soukromého kosmu založeného na kultuře a paměti, a to v podmínkách exilu v období studené války. Nostalgickou a zároveň konstruktivní imaginaci Milady Součkové chápu jako kontrapunkt poválečné poezie. V poslední kapitole se zabývám básněmi, které tematizují básníka jako toho, kdo je schopen promlouvat v básni, tedy dát básnické řeči její účinnost a působivost. Dlouhou a komplexní historii této &quot;expresivní figury&quot; tu jen načrtávám, a především se soustředím na její rozpad v poválečném období. Tato kapitola rozvíjí některé motivy z předchozích částí a navazuje především na kapitolu o Celanovi a Kolářovi. Na závěr jako dodatek připojuji dvě kratší studie věnované dílčím motivům, zmíněným v hlavní části knihy.

Název v anglickém jazyce

Poetry and the Cosmos: A Study of Poetry and Poetics

Popis výsledku anglicky

The chapters of this book freely link together an interest about the relationship between the language of poetry and the world. The word cosmos in the title refers to the idea of a structured world assumed, made visible, or shaped by the poem. The first chapter provides several possibilities of how to understand the relation between speech and the world, noting distinctions of several types of poetry based on Lacan&apos;s Symbolic-Imaginary-Real triad. In Gaston Bachelard&apos;s poetics, which the second chapter addresses, cosmos is an essential prerequisite. Similarly, another important feature in Bachelard&apos;s thinking is the separation of poetics and science. While this allows him to work with the image of the cosmos in poetry it also assigns cosmos to the realm of poetry, making science, in Bachelard&apos;s concept, no longer capable of imagining a coherent picture of the world. The third chapter deals with images in Konstantin Biebl&apos;s poetry connected with places and movement between places. The fourth chapter is concerned with Roger Caillois&apos; texts, which represent a distinct poetic meditation on stones. Both of these chapters refer to Bachelard&apos;s conception of the cosmos, therefore further developing the second chapter to a certain extent. In the chapter dedicated to Paul Celan and Jiří Kolář I try to illustrate the disintegration of the previous conception of the cosmos following the Second World War. A similar viewpoint can, however, be found in some Modern poetry, making it necessary to mention, at the very least, Eliot&apos;s The Waste Land (1922) and Yeat&apos;s poem The Second Coming (1919). Nevertheless, following the Second World War this perspective is no longer a question of several individual poems and, despite not becoming a dominant tendency, it can be said to form a significant and strong current. In the chapter about The Notebooks of Josefína Rykrová (1981) I examine Milada Součková&apos;s last collection of poems and their attempt to construct a private cosmos based on culture and memory in conditions of exile during the Cold War. For me, Milada Součková&apos;s nostalgic and simultaneously constructive imagination can be seen as a counterpoint to post-war poetry. In the last chapter I am concerned with poems thematizing the poet as the one who is capable of speaking in a poem, providing poetical speech with its efficiency and reactivity. Here the long and complex history of this &quot;expressive figure&quot; is only sketched and the focus is given rather to its decline in the post-war period. This chapter also develops certain motifs from previous chapters, referring above all to the chapter about Celan and Kolář. As a supplement I have included two short studies on sub-motifs which are referred to in the book&apos;s main section.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60205 - Literary theory

Projekt

<a href="/cs/project/GA405%2F08%2F0379" target="_blank" >GA405/08/0379: Fenomenologie v literatuře, výtvarném umění a psychologii</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7530-097-3

Počet stran knihy

180

Název nakladatele

Malvern

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—