Antropologie turismu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F19%3A10401188" target="_blank" >RIV/00216208:11210/19:10401188 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Antropologie turismu

Popis výsledku v původním jazyce

Odborná monografie popisuje, analyzuje a interpretuje předmět a základní témata antropologie turismu včetně historických proměn turismu v kontextu západního světa od starověku až po současnost. První kapitola se zaměřuje na cestování a kořeny turismu ve starověku a ve středověku. Velmi rozšířenou formou duchovně orientovaného cestování bylo ve středověké Evropě poutnictví. S nástupem novověku narůstá objevitelské a dobyvatelské cestování, které spojovalo cestovatele, misionáře, válečníky a mořeplavce. Za první předchůdce turistů jsou ale označováni až mladí šlechtici, kteří se v 16. až 18. století vydávali na kavalírské cesty. Počátky turismu lze spatřovat také v rozvoji míst, spojených s využitím přírodních léčivých zdrojů a zaměřených na poskytování lázeňských služeb. Za zcela zásadní je ale možné označit nástup turismu v moderní době až do doby druhé světové války. V tomto období se totiž objevují dnes již klasické formy dovolené, ale také nově nastupující formy turismu jako jsou polární turismus, vysokohorský turismus, temný nebo virtuální turismus. Proto je druhá kapitola knihy věnována antropologii turismu jako nové a rozvíjející se subdisciplíně a tematické oblasti sociokulturní antropologie, která se postupně etabluje a dynamicky rozvíjí od 70. let 20. století. Opomíjené nejsou ani sociálně vědní bádání a sociologie, která měla podíl na formování teoretických a metodologických přístupů rozvíjených v rámci oboru antropologie turismu. V kapitole jsou uvedeny základní tematické oblasti a významných reprezentantů antropologie turismu, jimž je věnována pozornost také v dalších kapitolách knihy. Třetí kapitola vymezuje turismus a jeho typologii. V úvodní části jsou analyzovány rané přístupy k turismu jako novodobého typu hledání posvátna, rituálu nebo poutě. V této souvislosti je turismus prezentován i jako nástroj sociokulturní, ekonomické a environmentální změny nebo forma neokolonialismu a imperialismu. Turismus je charakterizován také jako forma vytváření etnických vztahů a konstrukce etnických identit. Turismus je dále zkoumán jako únik z každodenního (profánního) do nevšedního, posvátného (sakrálního) života, nebo příležitost pro hravé a ludické chování. Ve čtvrté kapitole je vymezen turista a proměny jeho možné klasifikace s důrazem na popis jednotlivých typů nebo vývojových proměn fenoménu turisty v historickém kontinuu. Základní typologie turisty pocházející ze 70. let 20. století totiž postupně doznaly dalších proměn i kritické revize až do vzorce tzv. post-turisty, jehož existence údajně vede k relativizaci tradičních turistických typologií. Pátá kapitola je zaměřena na autenticitu a konstrukci turistických představ. Sledovány jsou konkrétní přístupy ke studiu autenticity tak, jak byly rozpracovány od 70. let 20. století. Zvláštní pozornost je pak věnována fenoménu turistických představ, které jsou předmětem antropologie turismu od 90. let 20. století. Součástí jsou proto typologie těchto kategorií, ale také rozpracování kategorie turistického pohledu, včetně jejího teoretického zpřesňování a postupné diferenciace. Šestá kapitola představuje obraz destinace, ovlivňující rozhodování podniknout cestu do konkrétní turistické destinace, její návštěvnost a chování turistů. Koncept obrazu a osobnost destinace tvoří klíčové aspekty značkování (branding) turistické destinace, jež se v oblasti turismu výrazněji prosazuje na přelomu 80. a 90. let. Sedmá kapitola je věnována analýze a interpretaci sociální interakce a vztahu hostů a hostitelů. V 60. a 70. letech se totiž pozornost zaměřila spíše na antropologickou reflexi negativních sociokulturních dopadů turismu na hostitelské komunity. Od konce 80. let se ale ohnisko výzkumů přesunulo k analýze a interpretaci vlivu komodifikace na význam a autenticitu hostitelské kultury a identity, přičemž procesy související s turismem začaly být považovány také za pozitivní. Tento trend pokračuje i v 90. letech, kdy se intenzivněji zohledňují pozitivní dopady turismu na hostitelskou kulturu. Osmá kapitola rozšiřuje téma antropologie turismu o fenomén suvenýru, jeho typologie, významy, atributy a vzorce chování související s jeho nakupováním. Kapitola zdůrazňuje komodifikaci domorodých uměleckých a řemeslných artefaktů v důsledku turismu, v němž se v podobě suvenýru - komodity, stala tato díla jedním z ekonomických zdrojů nativních kultur. Cílem monografie je poskytnout výkladový rámec, který umožňuje porozumět základním konceptům a přístupům v antropologii turismu. Monografie neaspiruje na úplné a vyčerpávající zpracování zkoumané problematiky. Je vedená spíše snahou prezentovat základní oblasti a aspirace antropologie turismu jako relativně nové antropologické subdisciplíny. V neposlední řadě tato práce usiluje na základě případových studií poukázat na širší historický a kulturní kontext objektů a procesů spojených s aktuálním fenoménem turismu.

Název v anglickém jazyce

Anthropology of Tourism

Popis výsledku anglicky

The expert monograph describes, analyses and interprets anthropology of tourism and its basic topics including historic changes of tourism in the Western world from ancient times to the present. The first chapter focuses on travelling and roots of tourism in ancient times and the middle ages. A wide-spread form of spiritually oriented travelling in medieval Europe was itinerancy. With the commencement of modern times there was an increase in voyages of discovery and conquest which linked travellers, missionaries, warriors and seafarers. However, the first forerunners of tourists are considered young aristocrats who set out for their Grand Tours in the 16th-18th century. What can also be regarded as origins of tourism is the use of places offering natural healing resources and places that provided spa services. What can be seen as absolutely crucial is the advent of tourism in modern times that lasted until the Second World War. This period saw the now traditional forms of holidays as well as incoming forms of tourism such as polar tourism, mountain tourism, dark or virtual tourism. That is the reason why the second chapter of the book deals with anthropology of tourism seen as a new and developing sub-discipline and with thematic spheres of socio-cultural anthropology that has been establishing and dynamically developing since the 1970s. The book does not neglect social-scientific research and sociology which contributed to the formation of theoretic and methodological approaches developed under anthropology of tourism. The chapter includes basic thematic spheres and significant representatives of anthropology of tourism who are further discussed in subsequent chapters of the book. The third chapter defines tourism and its typology. The initial part analyses early approaches to tourism seen as a modern type of searching for the sacred, a ritual or pilgrimage. In this context, tourism is presented as a tool of socio-cultural, economic and environmental change or a form of neo-colonialism and imperialism. Tourism is also described as a form of establishing ethnical relationships and construction of ethnic identities. Furthermore, tourism is researched as an escape from the everyday (profane) to the extraordinary, holy (sacral) life and as an opportunity for playful and ludic behaviour. The fourth chapter defines the tourist and changes in his possible classification with emphasis on description of different tourist types and evolution changes of the tourist phenomenon in a historic continuum. The basic tourist typologies from the 1970s were actually, little by little, transformed and reviewed and developed into a formula of a &quot;post-tourist&quot; whose existence presumably leads to relativization of traditional tourist typologies. The fifth chapter focuses on authenticity and construction of tourist imaginaries. It observes specific approaches to authenticity studies in the form in which they have been elaborated since the 1970s. Special attention is dedicated to the phenomenon of tourist imaginaries that have been the subject of anthropology of tourism since the 1990s. For this reason, the chapter includes typologies of these categories alongside with elaboration of the category of tourist gaze including its theoretic effort for more accuracy and gradual differentiation. The sixth chapter presents the destination image that influences tourists&apos; decision-making whether to go to a specific tourist destination, the number of its visitors and tourist behaviour. The concept of the destination image and destination personality are key aspects of a destination branding that started winning its way more significantly at the turn of the 1980s and 1990s. The seventh chapter is dedicated to the analysis and interpretation of social interaction and relationship between guests and hosts. In the 1960s and 1970s attention was paid rather to anthropologic reflection of negative and socio-cultural impacts that tourism had on host communities. However, since the 1980s the focus shifted to the analysis and interpretation of the influence of commodification on the meaning and authenticity of a host culture and identity, while the processes linked with tourism started to be considered also positive. This trend continued in the 1990s when positive impacts of tourism on host cultures started to be taken into account more intensely. The eighth chapter extends anthropology of tourism with the souvenir phenomenon, its typologies, meanings, attributes and behaviour patterns linked with purchasing it. The chapter accentuates commodification of indigenous artistic and artisan artefacts as a consequence of tourism where souvenirs (a commodity) became one of the economic sources of native cultures. The aim of the monograph is to provide an interpretative framework that allows us to understand basic concepts and approaches in anthropology of tourism. The monograph does not aspire to describe the issues researched in a comprehensive and exhaustive way. It is rather motivated by the effort to present basic fields and aspirations of anthropology of tourism as relatively new anthropologic sub-disciplines. Last but not least, this work makes use of case studies with a view of pointing to a wider historic and cultural context of the objects and processes linked with the current phenomenon of tourism.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50404 - Anthropology, ethnology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-246-4354-0

Počet stran knihy

217

Název nakladatele

Karolinum

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—