Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Židé v hradbách, Židé na hradbách, Židé před branami. Vztah židovského obyvatelstva v českých zemích k městskému opevnění ve středověku a v raném novověku

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F20%3A10420902" target="_blank" >RIV/00216208:11210/20:10420902 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Židé v hradbách, Židé na hradbách, Židé před branami. Vztah židovského obyvatelstva v českých zemích k městskému opevnění ve středověku a v raném novověku

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Příspěvek popisuje vztah židovského obyvatelstva v českých zemích k městským hradbám na základě výpovědi písemných pramenů křesťanských i židovských, ale také pramenů hmotných, respektive jejich toponym. Souvislost mezi Židy a hradbami nacházíme již ve vrcholném středověku, kdy panovník stanovil příslušným židovským obcím povinnost finančně přispívat na stavbu či údržbu městských hradeb. Za neobvyklé pak můžeme považovat povolení použít židovské náhrobky na zpevnění hradeb. Přestože Židé měli zakázáno nosit zbraně a nemohli plnit vojenskou službu, vztahovala se na ně povinnost zajištění strážní služby na hradbách a to nejen finančními příspěvky, ale i osobně, v případě obléhání Židé vykonávali opevňovací práce. Hradby také vymezovaly vnitřní urbánní prostor k životu a podnikání a otázka umístění židovské čtvrti těsně u městské zdi mohly vyvolávat u křesťanského obyvatelstva obavy o bezpečnost hradeb. Hradby měly i symbolickou funkci, představovaly sociální dělicí linii v případě těch měst, odkud byli Židé vypovězeni a jejich vstup &quot;do prostoru za hradbami&quot; byl zakázán. S tím také souvisí výskyt toponyma &quot;Židovská brána&quot; (např. Brno, Olomouc, Hustopeče, Holešov, Kroměříž, Boskovice), čímž může být míněna brána v městském opevnění jako vstupní prostor do města, ale také do ghetta.

  • Název v anglickém jazyce

    Jews in the Walls, Jews on the Walls, Jews at the Gate - the Relationship of the Jewish Population in the Czech Lands with Town Fortifications in the Middle Ages and Early Modern Period

  • Popis výsledku anglicky

    The article describes the relationship of the Jewish population in the Czech Lands with town walls based on the testimony of Jewish and Christian written sources as well as material sources, or their toponyms. Connections between Jews and town walls are found as early as the High Middle Ages, when the king imposed the obligation on the relevant Jewish communities to financially contribute to the construction and maintenance of town walls. However, permission to use Jewish tombstones as wall reinforcements can be regarded as unusual. Although Jews were barred from carrying weapons and could not serve in the military, they were required to secure guard services on the walls, both financially and physically. During sieges, Jews performed fortification work. The walls also demarcated the internal urban space for life and for business. The issue of locating the Jewish quarter up against the town walls could raise fears among the Christian population of the safety of the walls. The walls also had a symbolic function, representing a social dividing line in towns from which Jews had been expelled and their entry into the &quot;area beyond the walls&quot; was forbidden. Also related to this situation is the occurrence of the toponym &quot;Jewish gate&quot; (e.g., Brno, Olomouc, Hustopeče, Holešov, Kroměříž, Boskovice), which could have meant a gate in the town fortifications as an entrance space into the town or also into the ghetto.

Klasifikace

  • Druh

    D - Stať ve sborníku

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    60304 - Religious studies

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2020

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název statě ve sborníku

    Documenta Pragensia

  • ISBN

    978-80-86852-87-4

  • ISSN

    0231-7443

  • e-ISSN

  • Počet stran výsledku

    19

  • Strana od-do

    97-115

  • Název nakladatele

    Archiv hlavního města Prahy

  • Místo vydání

    Praha

  • Místo konání akce

    Praha

  • Datum konání akce

    10. 10. 2017

  • Typ akce podle státní příslušnosti

    EUR - Evropská akce

  • Kód UT WoS článku