Český přechodník jako konverbum: Korpusová analýza překladových a nepřekladových textů

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F23%3A10476534" target="_blank" >RIV/00216208:11210/23:10476534 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://books.ff.cuni.cz/edicni-rady-ff-uk/trivium/" target="_blank" >https://books.ff.cuni.cz/edicni-rady-ff-uk/trivium/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Český přechodník jako konverbum: Korpusová analýza překladových a nepřekladových textů

Popis výsledku v původním jazyce

Monografie si dala za cíl zjistit, zda v současných českých překladových textech, zejména literárních, dochází k normalizaci frekvence přechodníku, nebo zda se v nich projevuje efekt interference pod vlivem zdrojových jazyků, které používají podobné slovesné tvary (konverba, Haspelmath 1995) více než čeština. Analýza byla provedena na rozsáhlých datech z jazykových korpusů (srovnatelných, paralelních a referenčních), přičemž v případě potenciálního efektu interference byl výzkum zaměřen především na překlady z francouzštiny a z polštiny, kde jsou konverba hojně doložena (v současné polské beletrii 4 000 ipm, ve francouzské 1 700 ipm, ve srovnání se 150 ipm v češtině). Druhý výzkumný cíl této práce je zaměřen více kvalitativně, a sice na analýzu (i) jazykových, stylových a překladových norem, které určují užívání přechodníku v textech, a (ii) postojů, které k těmto normám zaujímají překladatelé a jazykoví redaktoři. Tento výzkum byl na korpusových datech založen jen částečně a hlavní zdroj informací představovaly slovní komentáře překladatelů a jazykových redaktorů v dotazníkovém šetření. Hypotéza normalizace předpokládá, že v důsledku stylového příznaku přechodníku bude frekvence tohoto tvaru nižší v překladových než v nepřekladových textech. Kvantitativní analýza tuto hypotézu potvrdila, a zároveň odhalila silnější efekt u přechodníku minulého, v důsledku jeho výraznějšího stylového příznaku. V překladových textech je rovněž vyšší zastoupení textů s nulovou nebo extrémně nízkou frekvencí přechodníku než v textech nepřekladových. Na základě analýzy vyjádření překladatelů a jazykových redaktorů v dotaznících je možné vyvodit, že tento rozdíl může být důsledkem autocenzury (u překladatelů) a zásahů jazykových redaktorů, kteří u překladů často předpokládají vliv interference. Kvantitativní analýza překladů literárních textů z francouzštiny a z polštiny však vliv interference neprokázala. Výjimkou jsou pouze některé starší překlady (např. Bohumila Mathesia), které se ale vztahují k jiné stylové a překladové normě, a pouze jeden překlad novější, konkrétně souboru fantasy povídek Andrzeje Sapkowského Meč osudu (1993). V posledně jmenovaném případě je interference důsledkem toho, že se nejedná o dílo profesionálních překladatelů, ale nadšenců fantasy literatury, odchovaných polskými překlady světové fantasy pašovanými do socialistického Československa v 80. letech. Práce předkládá nový pohled na český přechodník, a to na základě kvantitativní analýzy i kvalitativního zkoumání lokálních stylových kontextů jeho výskytu, a zároveň otevírá nové možnosti jeho výzkumu, např. z hlediska kontrastivního nebo na základě expektačních norem čtenářských.

Název v anglickém jazyce

The Czech transgressive as converb: A corpus-based analysis of Czech translated and non-translated texts

Popis výsledku anglicky

The monograph aims to investigate whether there is a normalization of the frequency of the Czech transgressive (converb) in contemporary Czech translation texts, especially literary ones, or whether they exhibit the interference effect under the influence of source languages that use similar verbal forms (converbs, Haspelmath 1995) more than Czech. The analysis was conducted on extensive data from language corpora (comparable, parallel, and reference), with a focus on translations from French and Polish in case of potential interference effect, where converbs are abundantly attested (4,000 instances per million words in contemporary Polish fiction, 1,700 instances per million words in French, compared to 150 instances per million words in Czech). The second research aim of this work is more qualitatively focused, namely on the analysis of (i) linguistic, stylistic, and translation norms that determine the usage of converbs in texts, and (ii) attitudes of translators and language editors towards these norms. This research was partly based on corpus data, with the main source of information being translators&apos; and language editors&apos; verbal comments in a questionnaire survey. The normalization hypothesis assumes that due to the stylistic feature of the converb, the frequency of this form will be lower in translated texts than in non-translated texts. Quantitative analysis confirmed this hypothesis and also revealed a stronger effect for the past converb, due to its more pronounced stylistic feature. Translated texts also show a higher proportion of texts with zero or extremely low frequency of converbs compared to non-translated texts. Based on the analysis of expressions of translators and language editors in questionnaires, it can be inferred that this difference may be due to self-censorship (among translators) and interventions by language editors, who often assume interference effects in translations. However, quantitative analysis of translations of literary texts from French and Polish did not demonstrate interference effects, except for some older translations (e.g., by Bohumil Mathesius), which relate to different stylistic and translation norms, and only one newer translation, specifically the collection of fantasy stories &quot;Sword of Destiny&quot; by Andrzej Sapkowski (1993). In the latter case, interference is due to the fact that these are not works of professional translators, but enthusiasts of fantasy literature, raised on Polish translations of world fantasy smuggled into socialist Czechoslovakia in the 1980s. The work presents a new perspective on the Czech converb, based on quantitative analysis and qualitative examination of local stylistic contexts of its occurrence, and also opens up new possibilities for its research, such as contrastive analysis or based on reader&apos;s expectation norms.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60203 - Linguistics

Projekt

<a href="/cs/project/EF16_019%2F0000734" target="_blank" >EF16_019/0000734: Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)<br>I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7671-130-3

Počet stran knihy

364

Název nakladatele

Vydavatelství FF UK

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—