Tělesné trestání dětí

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F23%3A10477225" target="_blank" >RIV/00216208:11220/23:10477225 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Tělesné trestání dětí

Popis výsledku v původním jazyce

Ve svém textu se zabývám právní úpravou trestání dětí, zejména fyzického trestání, ale i některými závažnějšími formami násilí psychického. V současné době se ve veřejném prostoru objevuje požadavek na legislativní zakotvení zákazu fyzického a závažnějšího psychického trestání. Ministerstvo spravedlnosti nyní připravuje novelu občanského zákoníku, která má označit takovéto formy trestů za nepřijatelné. Ve svém referátu se budu zabývat analýzou současné právní úpravy, zejména se zaměřím na otázku vymezení pojmu fyzických a psychických trestů, a to na mezinárodní a poté na vnitrostátní úrovni. Nadále se zaměřím na otázku, jak novela ovlivní současný právní řád, ale vzhledem k tomu, že novela se teprve připravuje, zmíním tuto otázku pouze velice stručně. Mezinárodní úroveň Úmluva o právech dítěte Na úrovni mezinárodních smluv je zejména třeba na situaci tělesných a jiných vážných psychických trestů na dětech nahlížet skrze Úmluvu o právech dítěte, která v čl. 19 zakotvuje právo dítěte na svobodu od všech forem násilí. Výbor OSN opakovaně vyložil čl. 19 tak, že dopadá na všechny formy násilí, přičemž není třeba aby toto násilí dosáhlo určité intenzity. Přičemž výbor OSN zdůrazňuje, že pod pojem násilí nespadá pouze násilí úmyslné fyzické. Komentář k úmluvě (2021) mluví o takovéto definici násilí: &quot;násilí ve smyslu čl. 19 tak bude možné rozumět jakékoli jednání, zaviněné i nezaviněné, při němž dochází vnucením vůle jiného subjektu, ať soukromoprávního, či veřejnoprávního, k omezení či úplnému popření oprávněné fyzické, psychické, emocionální či sociální potřeby dítěte, přičemž není rozhodné, zda dítě toto jednání subjektivně vnímá jako újmu či nikoli.Evropský soud pro lidská právaESLP se také vyjádřil k tělesnému trestání dětí. Nejprve ho zpochybnil v roce 1978 rozhodnutím Tyler v. UK, postupně poté ho odsoudil nejprve ve veřejných školách (Campbell and Coans v UK - zde jednohlasně konstatoval, že nedošlo k porušení čl. 3, který se týká zákazu mučení, ale že byl porušen čl. 2 protokolu 1, který zaručuje právo na vzdělání) a následně i v soukromých školách. Vzhledem k tomu, že jsme jedním z posledních států v Evropě, který ještě neuzákonil zákaz fyzického trestání dětí, poměrně vybočujeme z vývoje, kterým postupně prochází celá Evropa a na kterém je na Evropské úrovni relativně shoda. Vnitrostátní úroveň Na vnitrostátní úrovni zatím nejsou tělesné tresty absolutně zakázány, nicméně děti jsou stále chráněny proti násilí ze strany rodičů, které dosahuje vyšší míru intenzity. Trestní zákoník v § 198 vymezuje trestný čin týrání svěřené osoby. Ten stanovuje v § 198: &quot;Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově, bude potrestán...&quot;. Nejdůležitější pro pochopení této skutkové podstaty je definovat pojem &quot;týrá&quot;. Dlouhodobě je tento pojem vymezen (R 11/84): &quot;jím je zlé nakládání se svěřenou osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti i bezcitnosti a určitou trvalostí, která tato osoba pociťuje jako těžké příkoří.&quot; Nutné je si zmínit, že v trestním zákoníku je kvalifikovanou skutkovou podstatou dlouhodobost. Komentáře dlouhodobost vymezují, jako týrání v době několika měsíců. Komentář Wolters Kluwer ale k tomu dodává: &quot;Čím méně intenzivní budou konkrétní projevy chování pachatele naplňující znaky týrání, tím delší dobu bude muset takové zlé nakládání trvat.&quot; Navíc judikatura dodává, že abychom takto mohly dané jednání kvalifikovat nemusí u oběti dojít k následkům na zdraví, ani nemusí jít pouze o útrapy fyzické, ale pod tuto skutkovou podstatu spadají i psychické útrapy vyšší intenzity. Judikatura dále vymezuje (rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 3 To 364/2000), že fyzické tresty u dětí, které ale nejsou dostatečné intenzity znaky tohoto trestného činu nenaplňuje (např. Políčky). Vzhledem k obecnosti tohoto pojmu komentář uvádí příklady jednání, které naplňují znaky týrání. Jedná se např.&quot; O v soustavném trestání dítěte ve formě surového bití rukou i pomocí různých předmětů (např. gumové hadice, důtek, řemene, rákosky apod.), kopání, bolestivého tahání za vlasy, po dlouhou dobu trvajícího klečení, někdy s předpaženýma rukama, přivazování dítěte ke stolu nebo k radiátorům ústředního topení, ponechávání dítěte v chladném prostředí bez nutného oblečení, nucení k provádění těžkých prací nepřiměřených věku a tělesné konstituci dítěte, déle trvající odpírání dostatečné potravy, časté buzení dítěte v noci apod.&quot; Poměrně nové je sbírkové rozhodnutí nejvyššího soudu (8 Tdo 679/2019), které se k problematice fyzických trestů jako výchovných nástrojů rodičů vyjadřuje. Ten konstatuje, že: &quot;pro naplnění znaku &quot;týrání&quot; třeba vždy posuzovat konkrétní povahu a důraznost použitých opatření a výchovných metod, intenzitu, s níž je působeno na fyzickou nebo psychickou integritu dítěte. Pokud užité prostředky a opatření přesahují pro dítě únosnou hranici a znamenají jeho fyzické utrpení nebo psychické strádání a jsou spojené s jeho ponižováním, čímž je ohroženo jeho blaho a tělesné nebo duševní zdraví, není podstatné, že pachatel trestá dítě z výchovných důvodů.

Název v anglickém jazyce

Corporal Punishment of Children

Popis výsledku anglicky

In my text, I address the legal regulation of child punishment, especially focusing on physical punishment and some more severe forms of psychological violence. Currently, there is a public demand for the legislative enactment of a ban on physical and more severe psychological punishment. The Ministry of Justice is now preparing an amendment to the Civil Code, which aims to declare such forms of punishment as unacceptable. In my paper, I will analyze the current legal framework, with a particular focus on defining the concepts of physical and psychological punishments at both international and national levels. Furthermore, I will explore how the amendment will affect the current legal system, but since the amendment is still being prepared, I will only briefly mention this issue.International Level: Convention on the Rights of the ChildAt the international treaty level, the situation regarding corporal and other serious psychological punishments on children should be viewed through the Convention on the Rights of the Child, which in Article 19 establishes the child&apos;s right to freedom from all forms of violence. The UN Committee has repeatedly interpreted Article 19 to cover all forms of violence, emphasizing that violence does not need to reach a certain intensity to be considered as such. The Committee stresses that violence is not only limited to intentional physical violence. The Commentary on the Convention (2021) defines violence as &quot;any act, negligent or deliberate, that results in the imposition of another entity&apos;s will, whether private or public, leading to the restriction or complete denial of a child&apos;s legitimate physical, psychological, emotional, or social needs, regardless of whether the child subjectively perceives the action as harmful.&quot;European Court of Human RightsThe European Court of Human Rights (ECtHR) has also addressed corporal punishment of children. Initially, it questioned it in the 1978 decision Tyler v. UK and subsequently condemned it in public schools (Campbell and Cosans v. UK - unanimously stating that there was no violation of Article 3, concerning the prohibition of torture, but that Article 2 of Protocol 1, guaranteeing the right to education, was violated) and then in private schools. Being one of the last countries in Europe that has not yet legislated a ban on corporal punishment of children, we somewhat deviate from the development that the rest of Europe is gradually undergoing and on which there is relatively a consensus at the European level.National LevelNationally, physical punishments are not yet absolutely prohibited; however, children are still protected against violence from parents that reaches a higher degree of intensity. The Criminal Code in § 198 defines the offense of abuse of a person under one&apos;s care. It states in § 198: &quot;Whoever abuses a person who is in his care or education, shall be punished...&quot; The key to understanding this provision is to define the term &quot;abuse&quot;. Historically, this term has been defined as &quot;ill treatment of a person under one&apos;s care, characterized by a higher degree of cruelty and insensitivity and a certain permanence, which the person perceives as a severe hardship.&quot; It&apos;s important to note that duration is considered an aggravating factor in the Criminal Code. Commentaries define duration as abuse over a period of several months. However, Wolters Kluwer commentary adds: &quot;The less intense the specific manifestations of the perpetrator&apos;s behavior fulfilling the characteristics of abuse, the longer such ill treatment must last.&quot; Moreover, case law adds that to qualify such behavior as abuse, it is not necessary for the victim to suffer health consequences, nor is it limited to physical sufferings; this provision also covers psychological sufferings of higher intensity.Case law further specifies (judgment of the Regional Court in České Budějovice file no. 3 To 51364/2000), that physical punishments of children that do not meet sufficient intensity do not fulfill the characteristics of this crime (e.g., light slaps). Given the generality of this term, the commentary provides examples of actions that fulfill the characteristics of abuse, such as &quot;systematic punishing of a child through severe beating with hands or using various objects (e.g., rubber hoses, canes, belts, switches, etc.), kicking, painful pulling of hair, long periods of kneeling, sometimes with hands held up, tying the child to a table or radiators of central heating, leaving the child in a cold environment without necessary clothing, forcing to perform heavy work inappropriate for the child&apos;s age and physical constitution, long-term denial of sufficient food, frequent waking of the child at night, etc.&quot; Relatively new is the Supreme Court decision (8 Tdo 679/2019), which speaks to the issue of physical punishments as educational tools by parents. It states that: &quot;to fulfill the characteristic of &apos;abuse&apos;, it is always necessary to assess the specific nature and severity of the applied measures and educational methods, the intensity with which they impact the physical or psychological integrity of the child. If the used means and measures exceed what is bearable for the child and result in physical suffering or psychological distress connected with humiliation, thereby endangering

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Kulturní války z pohledu ústavního práva

ISBN

978-80-7502-720-7

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

160-169

Název nakladatele

Leges

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

Dolní Lomná

Datum konání akce

24. 7. 2023

Typ akce podle státní příslušnosti

CST - Celostátní akce

Kód UT WoS článku

—