Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Patří ochrana vody do Ústavy?

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10505869" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10505869 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Patří ochrana vody do Ústavy?

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Ústavněprávní ochrana vody je v posledních letech aktivně diskutovaným politickým tématem. V současné době je Parlamentem České republiky projednávaná novela Ústavy, která má změnit stávající znění článku 7 a doplnit jej explicitně právě o ochranu vody. Nejde ovšem o první pokus novelizovat Ústavu tímto směrem, už v předchozím volebním období byly projednávány konkurenční návrhy. Vedla se také ústavněprávní diskuse o vhodném systematickém zařazení ochrany vody do českého ústavního pořádku, například formou samostatného ústavního zákona. Není zřejmě sporu o tom, že vodu již na ústavní úrovni chránit lze, v tom smyslu, že ji je možné explicitně zmínit jako součást pozitivní povinnosti státu (čl. 7 Ústavy), nebo v rámci úpravy základních práv (čl. 35 Listiny). Posílení ochrany vody je také možné chápat jako reakci na dlouhodobý společenský a technologický vývoj a zejména na probíhající klimatickou změnu, která se v české krajině podepisuje právě vyšším odtokem vody a větší expozicí vůči suchu. Doplnění ochrany vody tak může být příkladem situace, kdy se Ústava mění v reakci na společenské a přírodní změny z vůle ústavodárce, nikoliv výkladovou, judiciální cestou. Zajímavější je ovšem otázka, jaké dopady by případný nový ústavněprávní rozměr ochrany vody vlastně přinesl. Jedním z argumentů pro ústavněprávní ochranu vody totiž je, že by tím došlo k posílení veřejného zájmu na ochraně vody, a tedy (patrně) k posílení tohoto veřejného zájmu například tam, kde koliduje se zájmy jinými. Tento důsledek však nemám za bez dalšího garantovaný. V této souvislosti považuji za vhodné věnovat pozornost samotnému čl. 7 Ústavy, který zakotvuje povinnost státu dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Komentářová literatura jej označuje za tzv. &quot;státní úkol&quot;. Judikatura Ústavního soudu týkající se čl. 7 není příliš početná a týká se převážně obecných kategorií, jako je vymezení ochrany životního prostředí jako veřejného statku, na jehož ochraně je veřejný zájem. Ve sporech před obecnými soudy, kde jde o posuzování veřejného zájmu na ochraně životního prostředí, se ale článkem 7 Ústavy běžně neargumentuje (na rozdíl od čl. 35 Listiny). Jakou roli tedy vlastně &quot;státní úkol&quot; v Ústavě plní? Velmi okrajově se pak ve svém příspěvku věnuji jiným diskutovaným možnostem posílení ochrany životního prostředí na ústavní úrovni, jako je sjednocení terminologie (přírodní bohatství vs. životní prostředí) nebo doplnění explicitní ochrany zvířat.

  • Název v anglickém jazyce

    Does water protection belong in the Constitution?

  • Popis výsledku anglicky

    Constitutional protection of water has been an actively debated political topic in recent years. The Czech Parliament is currently discussing an amendment to the Constitution that would change the current wording of Article 7 and explicitly add water protection to it. However, this is not the first attempt to amend the Constitution in this direction; competing proposals were already discussed in the previous legislative period. There was also a constitutional debate on the appropriate systematic inclusion of water protection in the Czech constitutional order, for example in the form of a separate constitutional law. There is no dispute that water can already be protected at the constitutional level, in the sense that it can be explicitly mentioned as part of the positive obligation of the state (Article 7 of the Constitution) or within the framework of fundamental rights (Article 35 of the Charter). Strengthening water protection can also be seen as a response to long-term social and technological developments and, in particular, to ongoing climate change, which is affecting the Czech landscape through higher water runoff and greater exposure to drought. The addition of water protection could thus be an example of a situation where the Constitution is amended in response to social and natural changes at the will of the constitutional legislator, rather than through interpretation or judicial means. More interesting, however, is the question of what impact a possible new constitutional dimension of water protection would actually have. One of the arguments in favor of constitutional protection of water is that it would strengthen the public interest in water protection and thus (presumably) strengthen this public interest, for example, where it conflicts with other interests. However, I do not consider this consequence to be guaranteed. In this context, I consider it appropriate to pay attention to Article 7 of the Constitution itself, which enshrines the state&apos;s obligation to ensure the prudent use of natural resources and the protection of natural wealth. Commentary literature refers to this as a &quot;state task.&quot; The case law of the Constitutional Court concerning Article 7 is not very extensive and mainly concerns general categories, such as the definition of environmental protection as a public good whose protection is in the public interest. However, in disputes before the general courts, where the public interest in environmental protection is at issue, Article 7 of the Constitution is not commonly invoked (unlike Article 35 of the Charter). So what role does the &quot;state task&quot; actually play in the Constitution? In my essay, I also touch on other discussed possibilities for strengthening environmental protection at the constitutional level, such as unifying terminology (natural resources vs. environment) or adding explicit protection for animals.

Klasifikace

  • Druh

    D - Stať ve sborníku

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    50501 - Law

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2025

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název statě ve sborníku

    Ústavodárství

  • ISBN

    978-80-7502-844-0

  • ISSN

  • e-ISSN

  • Počet stran výsledku

    13

  • Strana od-do

    109-121

  • Název nakladatele

    Nakladatelství Leges, s. r. o.

  • Místo vydání

    Praha

  • Místo konání akce

    Pec pod Sněžkou

  • Datum konání akce

    10. 4. 2025

  • Typ akce podle státní příslušnosti

    CST - Celostátní akce

  • Kód UT WoS článku