Právo (ne)být zapomenut aneb ústavněprávní limity práva na výmaz v internetovém prostředí

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10513866" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10513866 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Právo (ne)být zapomenut aneb ústavněprávní limity práva na výmaz v internetovém prostředí

Popis výsledku v původním jazyce

Článek se komplexně zabývá právem na výmaz, které umožňuje fyzickým osobám dosáhnout odstranění svých osobních údajů z internetového prostředí. Nejedná se však o právo absolutní. Klíčovým cílem textu je poukázat na úskalí spojená s tímto právem, zejména v jeho střetu se základními právy a veřejnými zájmy, které mohou odůvodňovat jeho přiměřené omezení.Článek nejprve definuje právo na výmaz v komparativní perspektivě. V Evropské unii je toto právo explicitně zakotveno v GDPR, přičemž jeho existence v kontextu internetových vyhledávačů byla dovozena již v přelomovém rozsudku Soudního dvora EU ve věci Google Spain. Soud zde konstatoval, že provozovatelé vyhledávačů jsou správci dat a musí vyvažovat právo jednotlivce na soukromí proti zájmu veřejnosti na přístupu k informacím. Naproti tomu v právním řádu Spojených států amerických obdobná ochrana neexistuje. Odvozuje se pouze z obecnějšího a výrazně slabšího práva na soukromí, které je v neustálém konfliktu se silnou ochranou svobody projevu zakotvenou v Prvním dodatku Ústavy. Rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, například ve věcech Cox Broadcasting či Bartnicki v. Vopper, opakovaně potvrdila prioritu práva veřejnosti na šíření pravdivých informací před ochranou soukromí jednotlivce.Těžiště článku spočívá v analýze klíčových oblastí, kde právo na výmaz koliduje s jinými legitimními zájmy. První takovou oblastí je archivnictví, ochrana historických pramenů a vědecký výzkum. Neomezené právo na výmaz by mohlo nenávratně poškodit digitální dědictví a znemožnit přístup k datům klíčovým pro výzkum. Samotné GDPR na tuto kolizi pamatuje a v článku 17 a 89 stanoví výjimku z práva na výmaz pro účely archivace ve veřejném zájmu či pro vědecký a historický výzkum, pokud by výmaz znemožnil nebo vážně ohrozil sledované cíle. Druhou a společenky problematičtější oblastí je střet s veřejným zájmem na přístupu k informacím, zejména v případech týkajících se osob veřejného zájmu, jako jsou politici. V demokratické společnosti je přístup k informacím o jejich působení, i k těm pro ně nepříznivým, klíčový pro veřejnou kontrolu a svobodnou tvorbu názorů. Článek tak ve svém důsledku hledá kritéria pro nalezení spravedlivé rovnováhy mezi ochranou osobních údajů a nezbytností zajistit veřejnosti přístup k informacím zásadního významu, aby se z práva na ochranu soukromí nestal nástroj možnosti zakrýt svou milost před zraky novinářů.

Název v anglickém jazyce

The right (not) to be forgotten, or constitutional limits on the right to erasure in the online environment

Popis výsledku anglicky

The article comprehensively addresses the right to erasure, which allows individuals to have their personal data removed from the internet. It is not an absolute right. The key objective of the text is to highlight the pitfalls associated with this right, particularly in its conflict with fundamental rights and public interests, which may justify its reasonable restriction.The article first defines the right to erasure from a comparative perspective. In the European Union, this right is explicitly enshrined in the GDPR, and its existence in the context of internet search engines was already inferred in the landmark ruling of the Court of Justice of the European Union in Google Spain. The court stated that search engine operators are data controllers and must balance the individual&apos;s right to privacy against the public interest in access to information. In contrast, no such protection exists in the US legal system. It is derived only from the more general and significantly weaker right to privacy, which is in constant conflict with the strong protection of freedom of expression enshrined in the First Amendment to the Constitution. Decisions by the US Supreme Court, for example in Cox Broadcasting and Bartnicki v. Vopper, have repeatedly confirmed the priority of the public&apos;s right to disseminate truthful information over the protection of individual privacy.The focus of the article lies on analyzing key areas where the right to erasure conflicts with other legitimate interests. The first such area is archiving, the protection of historical sources, and scientific research. An unlimited right to erasure could irreparably damage digital heritage and prevent access to data that is key to research. The GDPR itself takes this conflict into account and, in Articles 17 and 89, provides for an exception to the right to erasure for archiving purposes in the public interest or for scientific and historical research, if erasure would prevent or seriously jeopardize the objectives pursued. The second and more problematic area is the conflict with the public interest in access to information, particularly in cases involving persons of public interest, such as politicians. In a democratic society, access to information about their activities, even those unfavorable to them, is crucial for public scrutiny and the free formation of opinions. The article thus seeks criteria for finding a fair balance between the protection of personal data and the need to ensure public access to information of fundamental importance, so that the right to privacy does not become a tool for concealing one&apos;s mercy from the eyes of journalists.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Ústavní právo a technologie

ISBN

978-80-7502-850-1

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

6

Strana od-do

57-62

Název nakladatele

Nakladatelství Leges, s. r. o.

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

Jindřichův Hradec

Datum konání akce

28. 7. 2025

Typ akce podle státní příslušnosti

CST - Celostátní akce

Kód UT WoS článku

—