Přístup k dokumentům, archiváliím a informacím

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13410%2F22%3A43896824" target="_blank" >RIV/44555601:13410/22:43896824 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Přístup k dokumentům, archiváliím a informacím

Popis výsledku v původním jazyce

Resumé Přístup k dokumentům, archiváliím a informacím Přístup k informacím, dokumentům a archiváliím představuje jeden ze základních kamenů archivní profese. Text analyzuje a představuje základní tematiky a problémy v tomto okruhu. Samotná oblast přístupu k archiváliím/access to archives reprezentuje tu fázi archivní práce, která nastupuje na pomyslné časové po archivním hodnocení dokumentů/archival appraisal of records a po archivním zpracování. Přístup k informacím, dokumentům a archiváliím pro úřední a soukromé účely představuje velmi široké a komplikované pole archivní i právní praxe, metodologie i archivního vědeckého výzkumu. Problematika úzce souvisí s ochranou osobních údajů v archiváliích a ochranou soukromí a osobnostních práv garantovaných i na ústavní rovině a na druhé straně s právem na svobodný přístup k informacím a svobodu bádání opět zaručenou i ústavním pořádkem. V první kapitole &quot;Právo vědět (&quot;right to know&quot;), přístup k informacím v mezinárodním právu a jako právo ústavní&quot; práce analyzuje právo vědět/right to know, obvykle v určité podobě garantované přímo na ústavní rovině, ve vztahu ke správě dokumentů/records management a archivaci ve veřejném zájmu/archiving in public interest. Právo vědět se vyjadřuje v jedné ze svých formací v podobě práva svobodného přístupu k informacím, jež vstupuje vedle dalších předpisů chránících veřejné dokumenty, ale také například specificky osobní údaje, bankovní tajemství, utajované informace a podobně do komplikovaného a mnohovrstevnatého pole přístupnosti údajů, dat a v neposlední řadě tudíž také historických pramenů. Přístupnost dokumentů a archiválií v případě naprosté většiny právních řádů ovšem není nebo nemůže být přenechána pouze kompetenci zákonů regulujících svobodný přístup k informacím. Nelze klást jednoduše rovnítko mezi přístupnost informace a přístupnost dokumentu. Také z toho důvodu vždy budou hrát klíčovou roli přímo ústavy, které obvykle v té či oné podobě jako jedno z ústavních práv zavádějí právo vědět (right to know), ať již ve formě práva na svobodný přístup k informacím nebo svobody projevu, svobody bádání a podobně. Druhá kapitola &quot;GDPR - evropské obecné nařízení o ochraně osobních údajů. Dopady GDPR do ochrany osobních údajů v archiváliích&quot; zaměřuje pohled na klíčové nařízení v oblasti ochrany osobních údajů platné v Evropské unii. Na rovině evropské legislativy se právě v něm ukazuje aktuálnost sílícího napětí mezi ochranou osobních údajů na jedné straně a na druhé straně právem na přístup k informacím a svobodou bádání, zejména pak v jeho rámci deklarovaném tzv. právu být zapomenut. V této kapitole bude sledován dopad práva být zapomenut na rovinu veřejných archivů/public archives a archivace ve veřejném zájmu. Třetí kapitola &quot;Česká právní úprava oblasti zpracování osobních údajů na obecné rovině a specifické roviny zpracování osobních údajů v archivnictví a správě dokumentů&quot; zaměří pohled geograficky na prostor České republiky a bude se zabývat českým právem regulujícím oblast zpracování osobních údajů jak na obecné rovině, tak poté zejména specificky v oblasti archivace a správy dokumentů. Čtvrtá kapitola &quot;Ochrana osobnosti, chráněné zájmy osob v archivech: komparace zahraničních úprav a specifických modelů a srovnání se situací v České republice&quot; má jako téma nejdůležitější vazbu, v níž se ocitá téma přístupu k archiváliím, dokumentům a informacím. Jde o ochranu osobnostních práv, soukromí a osobních údajů. Přístup k archiváliím a dokumentům je principiálně spojen s ochranou osobnosti lidí, kteří se v nich objevují a jejichž osobní údaje jsou jimi zcela prostoupeny. Ochrana osobnosti a soukromí člověka je jednou z klíčových činností archivů a samozřejmě nejen jich, nýbrž všech správců a zpracovatelů osobních údajů. Přístup k archiváliím a dokumentům musí ctít a chránit osobnost historických aktérů i žijících osob a jejich privátní sféru. V této kapitole bude prezentována široká mezinárodní komparativní komparace odlišných archivních modelů ochrany osobnostních práv a soukromí aplikovaných v rámci archivace ve veřejném zájmu. Nakonec bude provedeno srovnání s modelem uplatňovaným v praxi českých archivů. Pátá kapitola &quot;Veřejný versus soukromý zájem. Testování proporcionality soukromého a veřejného zájmu při poznání minulosti v praxi zahraničních a českých archivů a správy dokumentů&quot;. Problematika přístupu k archiváliím, dokumentům a informacím se vyjadřuje rovněž na rovině uplatňování různých veřejných zájmů, které vstupují na toto pole, a jejich vztahu k zájmům soukromým. Co je to veřejný zájem na přístupnosti a otevřenosti dokumentů, archiválií a dat? Jak je formován naopak veřejný zájem na zachování jejich důvěrnosti a uzavřenosti před zraky veřejnosti? Jaký je rozdíl mezi veřejným a soukromým zájmem? Co představuje tzv. privilegovaný přístup k archiváliím a veřejným dokumentům, tedy takové nastavení, kdy existuje exkluzivní přístup k archivním souborům i &quot;živým&quot; dokumentům pro určitou vybranou skupinu badatelů? To jsou jedny z otázek, které si klade tato kapitola. Jako ilustrace bude zvolena případová studie Spojeného království, kde během doby vykrystalizoval propracovaný systém mnohovrstevnatého testování veřejného zájmu. V šesté kapitole &quot;Právo být zapomenut versus právo paměti ve vztahu k informačním potřebám současné společnosti, inflaci dat a rizikům zneužití údajů&quot; bude speciálně tematizováno pro veřejné archivy a archivaci ve veřejném zájmu klíčové postupně konstituované právo být zapomenut. Vůči tendenci uchovávat a zpřístupňovat materiály zejména veřejně činných osob stojí v nikoli nezajímavém kontrapunktu v evropské legislativě (GDPR) nově se prosazující právo evropského občana, kterého se velmi zalekla historická a archivní obec před několika lety po celé vyspělé Evropě, tzv. právo být zapomenut. Ukazuje se tu bazální polarita mezi &quot;právem být zapomenut&quot; a &quot;právem paměti&quot; (&quot;right to be forgotten&quot; versus &quot;duty to be rembembered&quot;). Jejich vztah a napětí s projevy na rovině archivace bude tematizováno v této kapitole. Přístup k archiváliím je nerozlučně spjat s opačnou polohou: nezpřístupňování určitých dat a v některých případech přímo i s jejich neuchováním. Sedmá kapitola &quot;Anonymizace, pseudonymizace a další nástroje pro aplikaci principu minimalizace údajů v dokumentech a archiváliích&quot; si tento moment vzala jako téma. Bude analyzovat nástroje a procesní nastavení sloužící k minimalizaci údajů v dokumentech a archiváliích, jejich redukci při zpracování dokumentů a archiválií a jejich zpřístupňování žadatelům. Ke slovu přijdou jak vratné nástroje pseudonymizace, tak i formy nevratné anonymizace včetně prezentace charakteristických případů, kdy je k jednotlivým nástrojům minimalizace dat a omezení jejich uložení přistupováno. V osmé kapitole &quot;Ochranné lhůty pro přístupnost k veřejným dokumentům a archiváliím/Closure periods for access to public records and archives. Komparativně-historický přehled jejich vývoje a aktuální podoby v zahraniční a české správě dokumentů, spisové službě a archivnictví&quot; bude tematizován specifický a současně jeden ze základních nástrojů využívaných v rámci archivace pro regulaci přístupu k archiváliím. Jde o tzv. &quot;ochranné lhůty&quot;, které jsou velmi často uplatňovány obecně na celek veřejných archiválií/public archives a případně také na vybrané specifické kategorie archiválií. Stanovují periodu, během níž jsou archiválií nepřístupné veřejnosti. V této kapitole bude představena široká mezinárodní komparace nastavení ochranných lhůt a bude provedeno srovnání s českou právní úpravou. Devátá kapitola bude sledovat přístup k archiváliím a dokumentům ve specifickém případě dokumentů a archiválií v utajovaném režimu/classified records and archives. Dokumenty zařazené při svém vzniku do utajovaného režimu jsou velice významnou částí produkce subjektů státu a veřejné správy v širokém slova smyslu. Stejně tak představují důležitou část historické pramenné produkce, která by měla být trvale uchovávána v příslušných archivech. Jejich informační obsah a vypovídací hodnota i pro historickou vědu je v mnoha případech po kvalitativní stránce vysoce nadstandardní. Historická a archivní věda by z toho důvodu měly s největší bedlivostí sledovat osudy dokumentů v utajovaném režimu, a to včetně aktuálně vznikajících písemností. Fenomén utajovaných dokumentů a jejich přístupnosti má však zásadní relevanci také pro občanskou společnost a vůbec pro zachování základních demokratických pořádků. V nemálo evropských i mimoevropských zemích přitom nebyla nastolena hlubší debata nad systémem utajování dokumentů. V této kapitole bude zkoumáno toto téma v mezinárodní komparaci. V poslední desáté kapitole &quot;Dokumenty veřejné versus soukromé. Právo veřejnosti na přístup k dokumentům. Zahraniční příklady a česká praxe&quot; bude tematizována specifická otázka samotného statusu dokumentů a archiválií jako veřejných nebo soukromých s ohledem na dopad, jaký to má na jejich přístupnost. Základním předpokladem pro to, aby jednou mohly být dokumenty, archiválie a informace v nich přístupné veřejnosti, je fakt, že jejich vlastní status musí být veřejný. Zjednodušeně řečeno: Na přístup k soukromým dokumentům nemá veřejnost (obvykle) právo, na přístup k veřejným ano. V jiném ohledu se vyjadřuje otázka statusu dokumentů i na rovině, kdo je vlastně vůbec jejich vlastníkem. Tato kapitola bude zkoumat tuto otázku a sledovat, jak je řešena v některých demokraciích s rozvinutými archivními systémy a porovnávat zahraniční koncepce se situací v České republice.

Název v anglickém jazyce

Access to Records, Archives and Information

Popis výsledku anglicky

Access to information, records and archives is one of the cornerstones of the archival profession. The text analyzes and presents the basic subject matters and problems in this field. The area of access to archives represents the phase of the archive work that emerges on an imaginary timeline after the archival appraisal of records and after archival processing. Access to information, records and archives for official and private purposes is a very wide and complicated field of archival and legal practice, methodology and archival scientific research. The issues are closely related to the protection of personal data in archives and the protection of privacy and personality rights guaranteed on the constitutional level and, on the other hand, to the right to free access to information and freedom of research, which is also guaranteed by the constitution. In the first chapter, &quot;The Right to Know, Access to Information in International Law and as a Constitutional Law,&quot; the work analyzes the right to know, usually in a particular form guaranteed directly on the constitutional level, in relation to records management and archiving in public interest. The right to know is expressed in one of its formations in the form of the right to free access to information which enters, in addition to other regulations protecting public records, but also, for example, personal information, banking secrecy, classified information, and the like, into the complicated and multi-layered field of access to data and, last but not least, to historical sources. However, the accessibility of records and archives in the case of the vast majority of legal systems is not nor cannot be left to the competence of the laws regulating free access to information. One cannot simply equate information accessibility with records accessibility. Therefore, the key role will always be played by constitutions, which usually introduce the right to know, in one form or another, as one of the constitutional laws, whether in the form of the right to free access to information or freedom of expression, research and the like. The second chapter, &quot;GDPR - European General Data Protection Regulation. The Effects of GDPR on the Protection of Personal Data in Archives,&quot; focuses on the key regulations on the protection of personal data valid in the European Union. On the level of European legislation, the currency of the growing tension between the protection of personal data on the one hand and the right to free access to information and freedom of research on the other is shown in GDPR; in particular, within its framework declared, the so-called right to be forgotten. In this chapter, the impact of the right to be forgotten on the sphere of public archives and archiving in public interest will be studied. The third chapter, &quot;Czech Legislation in the Field of Personal Data Processing in General Terms and Specific Terms of Personal Data Processing in Archivistics and Records Management,&quot; will focus on the area of the Czech Republic and will address the Czech law regulating the area of personal data processing both in general terms and then, in specific terms, the field of archiving and records management. The fourth chapter, &quot;Personal Rights, Protected Interests of People in Archives: A Comparison of Foreign Regulations and Specific Models and a Comparison with the Situation in the Czech Republic,&quot; has the most important link in which the topic of access to archives, records and information is found. It is about personal rights, privacy and personal data protection. Access to archives and records is principally linked to the personal rights protection of people who appear in them and whose personal data saturate them. Personal rights and privacy protection is one of the key activities of archives and, of course, not only them, but all personal data administrators and processors. Access to archives and records must honour and protect the personality of historical partakers and living persons and their private sphere. This chapter will present a broad international comparison of different archive models of personal rights and privacy protection applied in the framework of archiving in public interest. Finally, a comparison with the model applied in the practice of Czech archives will be carried out. The fifth chapter is called, &quot;Public Versus Private Interest. Testing the Proportionality of Private and Public Interest in Learning about the Past in the Practice of Foreign and Czech Archives and Records Management.? The issues of access to archives, records and information are also expressed at the level of the application of various public interests that enter this field and their relationship to private interests. What is public interest in the accessibility and openness of records, archives and data? How is public interest in maintaining their confidentiality and closedness in front of the public formed? What is the difference between public and private interest? What is the so-called privileged access to archives and public records, i.e. a setting where there is exclusive access to archives and &quot;live&quot; records for a certain selected group of researchers? These are some of the questions this chapter asks. A case study of the United Kingdom will be chosen as an illustration; a sophisticated system of multi-layered public interest testing crystallized there over time. In the sixth chapter, &quot;The Right to be Forgotten Versus the Duty to be Remembered in Relation to the Information Needs of Today&apos;s Society, Data Inflation and Data Misuse Risks,&quot; the key and gradually constituted right to be forgotten will be specifically addressed for public archives and archiving in public interest. The newly emerging right of a European citizen, whom the historical and archival community was greatly frightened of a few years ago throughout developed Europe, the so-called right to be forgotten, is opposed, in a not uninteresting counterpoint to European legislation (GDPR), by the tendency to preserve and make materials accessible, especially those of public figures. The basic polarity between the right to be forgotten and the duty to be remembered is shown here. Their relationship and tension with manifestations at the level of archiving will be discussed in this chapter. Access to archives is inextricably linked to the opposite: not making certain data available and, in some cases, not storing them. The seventh chapter, &quot;Anonymization, Pseudonymization and Other Tools for the Application of the Principle of Data Minimization in Records and Archives,&quot; deals exactly with these issues. The chapter will analyze tools and process settings used to minimize data in records and archives, their reduction in the processing of records and archives and their becoming accessible to applicants. Both reversible pseudonymization tools and forms of irreversible anonymization will come into play, including the presentation of characteristic cases where individual tools of data minimization and storage restrictions are made use of. The eighth chapter, &quot;Closure Periods for Access to Public Records and Archives. Comparative-Historical Overview of Their Development and Current Form in Foreign and Czech Document Management, Records Management and Archivistics,&quot; will focus on the specific and at the same time one of the basic tools used in archiving to regulate access to archives. These are the so-called &quot;closure periods&quot; which are very often applied to the whole of public archives and possibly also to selected specific categories of archives. This chapter will present a broad international comparison of setting closure periods and make a comparison with the Czech legislation. The ninth chapter will monitor access to archives and records in the specific case of classified records and archives. At the time of their creation, records included in the classified regime are a very important part of the production of state and public administration entities in the broadest sense. They also represent an important part of historical source production which should be permanently stored in the relevant archives. Their information content and informative value for historical science is in many cases highly above standard in terms of quality. For this reason, historiography and archivistics should follow with the utmost care the fate of classified records, including the currently emerging ones. However, the phenomenon of classified records and their accessibility is also of fundamental relevance for civil society and for maintaining basic democratic order in general. In many European and non-European countries, however, there has been no deeper debate over the system of records classification. This chapter will examine this topic in an international comparison. In the last tenth chapter, !Public Versus Private Records. The Public&apos;s Right to Access to Records. Foreign Examples and Czech Practice,&quot; the specific issue of the very status of records and archives as public or private will be addressed with regard to the impact it has on their accessibility. The basic precondition for records, archives and information in them to be accessible to the public is that their own status must be public. To put it simply: the public does not (usually) have access to private records, but does have access to public records. In another respect, the question of the status of records is expressed at the level of who their owner actually is. This chapter will examine this issue and monitor how it is addressed in some democracies with developed archival systems and compare foreign concepts with the situation in the Czech Republic.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7561-336-3

Počet stran knihy

87

Název nakladatele

Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Místo vydání

Ústí nad Labem

Kód UT WoS knihy

—