Hotovost, hotovosť, kontanter: omezit, nebo chránit? Právní limity hotovosti ve vybraných státech EU

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10513867" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10513867 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Hotovost, hotovosť, kontanter: omezit, nebo chránit? Právní limity hotovosti ve vybraných státech EU

Popis výsledku v původním jazyce

Technologický pokrok posledních let, rostoucí nároky na časovou úspornost, ale také legislativa motivují jednotlivce k upřednostňování bezhotovostních transakcí. Zároveň s postupující globalizací je tento posun viditelný ve větším množství států, na druhé straně se tím rovněž rozbuřuje debata o tom, jestli a jak hotovost chránit nebo omezovat.Ve svém příspěvku se proto zaměřím na to, jak k problematice hotovosti přistupují různé státy, tyto přístupy porovnám a pokusím se zaujmout stanovisko k jejich vlivu na používání hotovosti jako platidla.Hotovost je omezována zejména, ale nejenom, z důvodu bezpečnosti. V době vzrůstajícího napětí a probíhajících konfliktů nejenom na Ukrajině a Blízkém Východě je toto omezení považováno za důležité a legitimní, zejména s ohledem na snahu předcházet činnosti teroristických a dalších zločineckých entit. Dále lze zmínit pandemii koronaviru, během níž byly bezhotovostní platby výrazně preferovány s cílem minimalizovat zdravotní rizika. Argumentováno bývá také efektivitou výběru daní, protože jsou tak transakce lépe dohledatelné. Ač se věnuji státům Evropské unie, úprava maximální výše hotovostních plateb (prozatím) není jednotná. Kromě české úpravy bych proto rozebral zejména stávající řešení na Slovensku a ve Švédsku.Slovenský parlament - v období neshod po vyslovení nedůvěry vládě a vyjmenování vlády úřednické - dosáhl patřičné shody a právo na hotovost zakotvil do ústavy. Současně v právním řádu zůstává upraveno v zákoně o Národní bance Slovenska. Právní řád také pamatuje na situace, v nichž je možné limitující ustanovení pro hotovostní platby deaktivovat. Zakotvení tohoto práva do ústavy nicméně mělo celkem výrazný ohlas, což dovozuji z toho, že Slovensko obdrželo nótu od Evropské centrální banky. Vliv na zvýšenou frekvenci hotovostních plateb má mj. také snaha slovenské vlády konsolidovat veřejné finance prostřednictvím daně z finančních transakcí. V období aktualizace anotace tohoto příspěvku se ve slovenských médiích objevila zpráva o snaze Ministerstva financí SR nahradit zákon o používání elektronické registrační pokladny novým zákonem o evidenci tržeb. Z návrhu, který je tč. v meziresortním připomínkovém řízení, plyne, že podnikatelé nově nebudou moci odmítnout bezhotovostní platbu ze strany zákazníka. Zvláštní pozornost budu proto věnovat analýze toho, jaký praktický vliv bude mít střet práva na hotovostní platbu a navrhovaného práva na bezhotovostní platbu, a to také v kontextu dopadů na podnikatele, které byly předmětem zmiňované diskuse v Senátu.Ve Švédsku postavení hotovost upravuje zákon o švédské centrální bance. Staví ji, obdobně jako česká úprava, do pozice legal tender. Toto řešení je však prakticky téměř neúčinné, neboť na základě zásady autonomie vůle obchodníci nemají povinnost hotovost vždy přijímat. Výraznou a důležitou odchylku představuje rozsudek švédského nejvyššího správního soudu (Högsta förvaltningsdomstolen) z roku 2015, jímž byla určena povinnost umožnit hotovostní platby ve všech zdravotnických zařízeních.

Název v anglickém jazyce

Cash, cash, cash: restrict or protect? Legal limits on cash in selected EU countries

Popis výsledku anglicky

Technological advances in recent years, growing demands for time efficiency, and legislation are motivating individuals to prioritize cashless transactions. As globalization progresses, this shift is becoming evident in an increasing number of countries; at the same time, it is also sparking a debate over whether and how to protect or restrict cash.In this paper, I will therefore focus on how different countries approach the issue of cash, compare these approaches, and attempt to take a position on their impact on the use of cash as a means of payment.Cash is being restricted primarily, but not exclusively, for security reasons. In a time of rising tensions and ongoing conflicts not only in Ukraine and the Middle East, this restriction is considered important and legitimate, particularly in light of efforts to prevent the activities of terrorist and other criminal entities. Furthermore, the coronavirus pandemic can be mentioned, during which cashless payments were strongly preferred to minimize health risks. The efficiency of tax collection is also often cited as a reason, as transactions are thus more traceable. Although I focus on European Union member states, regulations on the maximum amount of cash payments are not (yet) uniform. In addition to the Czech regulations, I will therefore examine in particular the current approaches in Slovakia and Sweden.The Slovak Parliament—during a period of political deadlock following a vote of no confidence in the government and the appointment of a caretaker government—reached the necessary consensus and enshrined the right to use cash in the constitution. At the same time, the legal framework continues to regulate this matter in the Act on the National Bank of Slovakia. The legal system also provides for situations in which the restrictions on cash payments may be suspended. However, enshrining this right in the Constitution had a rather significant impact, as evidenced by the fact that Slovakia received a note from the European Central Bank. Among other factors, the Slovak government’s efforts to consolidate public finances through a financial transaction tax have also contributed to the increased frequency of cash payments. At the time of updating this article’s abstract, a report appeared in the Slovak media regarding the Ministry of Finance’s effort to replace the Act on the Use of Electronic Cash Registers with a new Act on Sales Records. The draft, which is currently undergoing inter-ministerial review, indicates that businesses will no longer be able to refuse cashless payments from customers. I will therefore devote special attention to analyzing the practical impact of the conflict between the right to cash payment and the proposed right to cashless payment, including in the context of the effects on entrepreneurs, which were the subject of the aforementioned Senate debate.In Sweden, the status of cash is regulated by the Swedish Central Bank Act. Similar to the Czech legislation, it designates cash as legal tender. However, this solution is practically ineffective, as merchants are not obligated to always accept cash based on the principle of contractual freedom. A significant and important exception is the 2015 ruling by the Swedish Supreme Administrative Court (Högsta förvaltningsdomstolen), which established an obligation to accept cash payments in all healthcare facilities.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Ústavní právo a technologie

ISBN

978-80-7502-850-1

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

47-56

Název nakladatele

Leges

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

Jindřichův Hradec

Datum konání akce

28. 7. 2025

Typ akce podle státní příslušnosti

CST - Celostátní akce

Kód UT WoS článku

—